Kopule

Seděl na zápraží a díval se na hranici pozemku. Bude muset jít ven. Je na řadě. Nechtělo se mu. Venku to nebylo moc přívětivé. Co přívětivé. Nahánělo mu to tam strach. Ale bude tam muset. Jak dlouho už tam nebyl? 

Už to mohlo být několik let. Párkrát se službě vyhnul a jindy neměl důvod.

Tento pozemek si koupil jako mladý. Stál jej životní úspory a manželství. Žena byla hezká a milá, nechtělo se mu opouštět jí.

On však nemohl už ve městě vydržet a ona odmítla odstěhovat se na vesnici. A tak se rozešli. Ještě chvíli doufal, že se k němu přistěhuje. Ale nestalo se tak.

Do města se už vrátit nemohl. Ne po té, co do tohoto kusu pozemku dal tolik času a práce. Vyrůstal ve městě a život na venkově si nedovedl so té doby představit. Teď to bylo jeho místo, kde si mohl dělat co chtěl. Nebyla tu žádná omezení jako ve městě. Žádné zákazy hluku, chování zvířat, nebo kytek. Mohl si vypěstovat zeleninu, která byla v obchodech drahá. Když použil čističku vody, nemusel s ní tolik šetřit.

Trochu jej zklamalo, že výkyvy počasí jsou stejně znatelné jako ve městě.

I tak vydržel. Přece jen to byl jeho kousek země a nemusel se dohadovat se sousedy, na kolik stupňů má mít puštěnou klimatizaci.

A tak vylepšoval svůj malý domek a zahrádku. Měl jako jeden z prvních nádrže na vodu, aby mohl v dobách sucha zalévat své rostlinky. Nepěstoval květiny. Ne, vše, co vypěstoval, se dalo sníst.

Kolektory na výrobu elektřiny a akumulátory byly jen další krok. Výpadky proudu byly čím dál častější a mnoho z toho, co si vypěstoval, skladoval v mrazácích, nebo sušil a k tomu potřeboval elektřinu.

Bojoval s plevelem i škůdci. Byl to nekonečný a někdy měl pocit, že i marný boj. Všeho toho přibývalo a on si nechtěl svou půdu znečistit chemikáliemi. Invazivní druhy byly všude. Dokonce se mu o nich i zdálo.

A tak když přišly na trh kopule, věděl, že je to to pravé. Bohužel pro něj, jeho pozemek byl příliš malý.

A tak se začal zajímat o okolní pozemky. Nikdo nechtěl prodat. Jakpak by taky ano. Hodnota pozemků stoupala poslední dobou astronomicky.

Našel však spřízněnou duši – sousedku. Ani jeden nechápali, že se tak dlouho neznali. Každý z nich měl tolik práce se svým kouskem půdy, že neměli čas dívat se po okolí.

Bohužel ani jejich dva pozemky na kopuli nestačili.

A tak plánovali a radili a postupně se seznamovali se sousedy. Ale s nikým nevycházeli natolik, aby si troufli s ním sdílet jeden prostor.

Trvalo to tři roky. Jeden z jejich sousedů zahradu s domem prodal. Starší pár, který se tam nastěhoval, byl příjemný. A hlavně také chtěli kopuli. Pak už to byla jen otázka času.

Čekání se vyplatilo víc, než si mysleli. Za tu dobu se technologie kopulí vylepšila natolik, že byly schopné odfiltrovat veškeré invazivní druhy, vyráběly elektřinu a sbírali potřebnou vodu, stínily před přílišným sluncem. Vytvořily uvnitř svůj vlastní ekosystém. Regulovaly extrémní výkyvy počasí.

Přes všechny předpovědi se z okolní krajiny nestala vyprahlé poušť, ale spíše přebujelá džungle, která však znemožňovala pěstování užitných rostlin a tak to vyšlo skoro na stejno. Jen navíc museli každým rokem vyjít ven a očistit kopuli od nánosů rostlin a nečistot.  

Teď už byli spojeni tunely s několika sousedními kopulemi. Ale i tak byl přechod docela složitý. Byli opatrní, aby si sem nezanesli něco nevhodného. Tak jako se to stalo o dvě kopule dál. Veškerou zelenou hmotu jim tam sežrali housenky a pak nemohli nastolit znovu rovnováhu.

Pomyslel si, že je to trochu chaos. Každá kopule měla vlastní pravidla. Věděl o jedné, která byla nastavená tak, že se teplota udržovala na stejné úrovni, zrušili si v ní domy a spávali venku.

S městy to bylo podobné. Ty, co přežily, byly kryté kopulemi a i některé z nich byly zničeny.

Když o tom tak přemýšlel, příroda, ta pravá, tu kterou znal z mládí, byla v kopulích. Ta divočina plná jedovatých agresivních živočichů i rostlin a počasí s takovými výkyvy, že by to nepřežil ani ten nejzdatnější člověk, byla něco cizího.

Takto si v dětství představoval život lidstva na jiné planetě. Jako by se Země vzepřela jejich zacházení a vyhnala je do těchto bublin.

Vzdychl a pomalu vstal. Vyrazil ke keři planých růží, u kterých byl východ z kopule. Vlastně se začal na tu práci těšit. Po dlouhé době uvidí zapadající slunce. A když se zpozdí i hvězdy. Ten pohled mu v kopuli chyběl. 

Autor: Marcela Valouchová | pátek 30.6.2017 7:20 | karma článku: 10,07 | přečteno: 252x
  • Další články autora

Marcela Valouchová

Šutr 30 - Epidemiologický tým

Epitým si udělal základnu v přistávacích budovách. Vyčistit a zkontrolovat budovu nebylo tak obtížné jak předpokládali. Bylo to jen několik prostých místností s minimem nábytku.

6.8.2018 v 7:20 | Karma: 5,66 | Přečteno: 124x | Diskuse| Poezie a próza

Marcela Valouchová

Medializace dětí

Dnešní doba je plná informací. Hrnou se na nás odevšad. Z televize, internetu... Vyznat se v nich a nezbláznit se je docela výkon. Hodně postiženou skupinou jsou mámy malých dětí.

23.7.2018 v 7:20 | Karma: 9,35 | Přečteno: 528x | Diskuse| Poezie a próza

Marcela Valouchová

Šutr 29 - Vyjednávání

„Je to velice citlivá situace v Domovině.“ Řekla Alna Algemonovi, nástupci Mavis. Neměl tak klidné vystupování jako Mavis, ale i tak z něj vyzařoval respekt.

9.7.2018 v 7:20 | Karma: 5,10 | Přečteno: 110x | Diskuse| Poezie a próza

Marcela Valouchová

Paradox velkých balení

Zná to každý. No skoro každý. Ten, kdo má velkou rodinu, bydlí na venkově, nebo nerad nakupuje. Jednou za čas si zajede do supermarketu, a do vozíku naskládá velká balení trvanlivých potravin.

2.7.2018 v 7:20 | Karma: 18,13 | Přečteno: 741x | Diskuse| Poezie a próza

Marcela Valouchová

Šutr 28 - Pořádková služba

Na palubě lodi blížící se k planetě bylo živo. Generál Ordo pozoroval organizovaný ruch a byl spokojený. Byli na civilní misi. Měl pověření vládního vyjednavače z Domoviny, ale jeho instrukce byly jasné.

18.6.2018 v 7:20 | Karma: 6,72 | Přečteno: 153x | Diskuse| Poezie a próza
  • Nejčtenější

Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici

25. dubna 2024  12:40,  aktualizováno  14:38

Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...

Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů

29. dubna 2024  6:21,  aktualizováno  13:19

Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...

Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka

2. května 2024  17:21

Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...

Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let

1. května 2024  12:58

Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...

Moskva se chlubí kořistí z Ukrajiny: Abramsy, Leopardy i českým BVP

1. května 2024  15:38

V Moskvě ve středu začala výstava západní vojenské techniky, kterou používá ukrajinská armáda a...

Nová odhalení z fakulty: studenti viděli vraha dřív, policie byla v budově víckrát

3. května 2024

Premium Masový vrah David K., který v prosinci při střelbě na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v...

Na důchodce zaklekli, chalífát neřeší. Němce děsí mdlé reakce jejich politiků

3. května 2024

Premium Snímky stovek radikálních islamistů demonstrujících v ulicích severoněmeckého Hamburku, kteří...

Na jednání o míru nepřijdeme, vzkázali Rusové. Švýcaři je ani nezvali

2. května 2024  22:11

Švýcarsko iniciuje vlastní mírovou konferenci o Ukrajině. S pozváním Ruska na setkání, které se má...

Pavel zkritizoval všechny. Nefér jsou Babišova slova i kampaň SPOLU, míní

2. května 2024  21:36,  aktualizováno  21:50

Kampaň, která dělá z hnutí ANO zastánce ruských zájmů, je podle prezidenta Petra Pavla stejně nefér...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

  • Počet článků 176
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 258x
Čerstvá čtyřicítka, máma od mrněte, snílek. Holka, co ráda sportuje, maluje, čte, chodí po horách a píše povídky.

Seznam rubrik