Tento experiment byl pro něj potěšením. Byl pro něj první tohoto druhu. Pro jeho druh to byl jen jeden z mnoha experimentů. Jen… Toto bylo jeho dílo. Byl na něj pyšný.
Vybral si okraj galaxie. Kdyby se něco zvrtlo, bylo by snadné dát vše do pořádku.
Trvalo dlouho, než hmota, ze které soustavu vytvořil, dospěla do stádia, kdy mohl pokračovat. Stvořil malou hvězdu. Její měkké žluté světlo ozařovalo planety, které nechal obíhat kolem ní.
Obzvlášť pátá se mu povedla. Piplal se s rozmanitými systémy různých prostředí na satelitech, které tuto planetu obíhaly.
Planety a měsíce soustavy osel životem.
Pak soustavu pozoroval. Na každém z oplodněných míst se život vyvíjel různou rychlostí. Nejslibnější se zdály druhá a čtvrtá planeta. Rozvoj tam byl přímo překotný. Třetí planeta se zdála k životu nestabilní. Osít tuto planetu zkoušel několikrát.
Další slibná místa byly satelity kolem jeho oblíbené páté planety. Vyvíjely se pomalu, ale stabilně. Byl pyšný na své dílo.
Monitoroval vývoj na dvou z překvapivě rychle se vyvíjejících míst.
Bylo úžasné pozorovat, jak funguje nové osivo. Mělo úžasnou sílu. Život z něj vzniklý byl tak vitální, tak silný. Až ho to děsilo. Bylo dobře, že vybral tuto odlehlou oblast.
Nasbíral dostatek materiálu. Nechal život na druhé a čtvrté planetě vyhynout, aby nepřekročil své meze experimentu a nekontaminoval okolí. Nad třetí planetou už zlomil hůl. Nechápal to, měly by tu být nejlepší podmínky. I tak to byl neskutečný úspěch.
---
Přijede ještě zkontrolovat satelity páté planety. I tam budou výsledky zajímavé. Vývoj zde byl hodně pomalý, zato velice stabilní. Byly to nejslibnější výsledky za dlouhou dobu. A byly to jeho výsledky, i když tento experiment prováděl poprvé.
Naposledy pohleděl na soustavu. Jeho dílo. Jeho pýcha. Než se vrátí, planety oběhnou hvězdu nesčetněkrát.
---
Už když přilétal, věděl, že se něco děje. Že není vše v pořádku.
Zhrozil se, když zjistil, že na třetí planetě, na té, která se zdála neplodnou, je život. Nelekl se ani tak života, ale nákazy, která tu vznikla.
Už se to stalo dříve. Nechápali, proč se to tak děje. Jedinou obranou bylo, zničit vše živé na planetě. Každý zárodek.
---
Jeho dílo bylo znehodnocené. Bylo mu líto zničit nehotové dílo, na které byl tak pyšný. Tolik od této planety investoval.
Nechal rozhodnutí na později. Místa osetá kolem páté planety se vyvíjely uspokojivě. Nasbíral o nich tolik materiálu, kolik bylo možné.
---
Sestoupil na nakaženou planetu. Život na ní byl neskutečně zajímavý. Tak rozmanitý, vitální a krásný. Neznal jinou takovou planetu.
Bylo to těžké rozhodování. Zničit své dílo, tuto krásu nemohl. Ne jen tak jednoduše. Bylo to proti pravidlům, ale jediné, co se dalo dělat. Pokusit se potlačit nákazu a ostatní život poškodit, co nejméně. Nákaza se mu zdála křehká, nestabilní. Ano, bude to stát další velké úsilí a pokusí se o to.
---
Protože se nákaza nacházela pouze na pevnině, vyvolal v mořích vlnu, která prošla přes všechny suchá místa.
Smutně se díval na dílo zkázy, kterou způsobil on. Poničil své dílo. Už nebylo tak dokonalé, přesto z něj většina byla zachována.
S hořkým uspokojením se díval na planetu. Nákazu nikde nenašel. Přesto. Musí se sem brzo vrátit a planetu zkontrolovat.
---
Vrátil se dřív, než plánoval. Nákaza se dostala tak daleko, že si jí všimli i ostatní. Vypadalo to, že se nákaza mohla dostat i na ostatní osetá místa. K jeho páté planetě, se kterou si tak dal záležet.
Díval se na krásnou modrozelenou planetu. Pořád ještě kypěla životem, i když na mnoha místech zohavená nákazou. Byla to krutá pravda, nákaza se dostávala z planety. Viděl, jak její spory pluly kolem planety. Stopy byly i na jejím satelitu. Dokonce i na čtvrté planetě. Ještě chvíli za nákaza by zasáhla i pátou planetu. Nejspíš bude muset zničit celou soustavu.
---
Stále to byla ta nejkrásnější planeta, jakou znal. A také jeho dílo.
Tlačítko měl před sebou, jen zmáčknout. Zhluboka se nadechl. Teď a nebo nikdy.
