Dej mi šanci

...i svojí poezii máma protonebudu číst tu tvojí   co víc říctmůže druhý prvnímuaby pochopil  

a tvoje smutky černá místa
mě nezajímaj 

tak proč já
vidím
ty tvoje
a cítím
a vím 

láska je trojúhelník
všechny strany stejně
dlouhé
pak je to láska
nikdo nedává víc
a míň
nedostává 

mý černý svědomí
tak prostě
dokázala jsem říkat
už nemiluju
a žádný vysvětlení

neměj mi za Zlý
že pořád ještě
žiju

po večerech když
miluju se
tak mě to bolí
mnohem víc než tebe
když cizí ruce
dotýkají se mě
a v extázi
šeptám tvoje jméno
a všechno co dávám
patří tobě

ale ty to nejsi 

neprohlížej si mě
a neptej se mě na nic
přestaň existovat

dej mi šanci

Hlasujte ve finále ankety Blogera roku

Autor: Marcela Tobiášová | pondělí 22.4.2013 10:50 | karma článku: 12,14 | přečteno: 668x
  • Další články autora

Marcela Tobiášová

O pinďourech a pipinkách

4.6.2018 v 10:38 | Karma: 34,71

Marcela Tobiášová

Už jsi máma?

25.4.2018 v 8:19 | Karma: 34,62