Boj o peníze z Vašich darů

Odložené děti mezi námi byly vždy, jen jsme se o ně my, kteří jsme měli to štěstí, že se nás téma nedotýkalo, moc nestarali. 

Zdá se, že dnes už nikdo ( ani z řad odborné veřejnosti :-) ) netvrdí, že kojenci stačí ležet a nepotřebuje individuální péči (viz. předseda sociální pediatrie Mudr. František Schneiberg 2013). Kojenecké ústavy se transformují na zařízení pro rodiče s dětmi, na denní stacionáře, na doprovodné organizace. Některé tety z kojeneckých ústavů se stávají pěstounkami.

Nyní začíná druhá fáze: Boj o peníze pro dětské domovy.  

Dětské domovy dostávají na děti vysoké částky. Přesto peníze nestačí.

Nestačí na to, aby se dětem na Vánoce koupily dárky. Nestačí na to, aby děti mohly využít svého talentu. Nestačí na to, aby mohly jet na tábor.

Proto vznikla organizace Dejme dětem šanci o.p.s.

Skvělá myšlenka, dokonale propracovaný marketing, přehledný web, sympatičtí pracovníci.

PRACOVNÍCI !!!

Pomoc dětem z dětských domovů je jejich prací. Jsou za ni placeni. Spolupracují s několika dětskými domovy. A nyní, když se řeší otázka transformace dětských domovů, najednou jakoby zapomněli na to, proč vlastně vznikli.

Děti, které prošly dětskými domovy, jsou různé, stejně jako jsou různé děti v rodinách. Děti, které prošly ústavní výchovou „nerostou pro kriminál.“ Mají složitý start do života, mají za sebou traumata, mají punc odložených, nechtěných dětí.

Myslím, že každý z nás dostane do vínku určité procento NEZDOLNOSTI.

Někdo s ní vystačí do konce života, někdo svou dávku vyčerpá už v průběhu dětství. Pak život vzdá, přestane bojovat, snažit se, rezignuje, volí snadnější cesty, třeba i krádeže, fyzické týrání, odloží dítě, sáhne po droze, ublíží druhému, ublíží sobě….

Některé z dětí, které prošly ústavní výchovou a dnes jsou z nich již dospělí, založily organizaci Vteřina poté http://www.vterinapote.cz/. Nestojí za nimi žádná eminence z politiky nebo byznysu, jsou to lidé, kteří zažili ústavní péči a vyjadřují se k ní. Radí dětem, které žijí v dětských domovech, navštěvují je a snaží se o odstranění toho, co za jejich pobytu v DD nefungovalo.  

Slova organizace Dejme šanci dětem(http://dejmedetemsanci.blog.idnes.cz/c/481649/jak-je-to-s-detmi-z-detskych-domovu.html?ref=viacbloger), např.: „Do „vlastních řad“ dokonce „střílí“ i někteří z těch, kteří díky tomu, že vyrostli v dětském domově, mohli vystudovat vysokou školu, což by jim v původní rodině nikdy nebylo umožněno “ je dokonalou demonstrací toho, jak je na děti v ústavech nahlíženo a míří přímo k těm, kteří dokázali špatně rozdané karty svých životů obrátit k svému prospěchu.

Mlčte a nekritizujte. Buďte vděční, že se o vás staráme. Vaši rodiče selhali. Díky nám můžete chodit do školy.

Nechápu, že se jimi vyjadřuje někdo, kdo má v popisu práce pomáhat dětem.

Tady vidina ztráty určitého finančního zisku zastínila nejenom srdce, ale i zdravý rozum. 

Škoda.