Velké C na jaře 2022

  Tento rok mi psaní nějak nešlo a opomněl jsem zpracovat jarní část koncertů Velkého C vytrvale doma zastrkuje programy za sebe do příslušné přihrádky. Napravuji to až nyní a zachovávám obvyklý rytmus jaro-podzim.

      15. února zahajujeme rok v Rudolfinu koncertem Missa 1724. Dnes nám bude sopránové role zpívat impozantní kanadská dáma, která tu již jednou zpívala, Karina Gauvin. Koncert v prvé půli zahrnuje Vivaldiho Concerto grosso d moll, což mi připadá jako nástrojový svátek a duely nástrojů. Po instrumentálním úvodu skladatelovo moteto O qui coeli terraeque serenitas.

   Následuje dvojí příklad, jak Corelliho Sonáty uchopil jeho žák Geminiani a upravil je do podoby conceta grossa, tu první jako Cncerto grosso d moll a poslední jako La Follia. To je známá a slavná skladba v obou podobách. K Vivaldimu se vracíme motetem In furore iustissimae irae.

   Po přestávce se dává imaginární mše J. D. Zelenky, což je sestava mešního ordinária ze skladatelových dílčích skladeb duchovního charakteru, které k žádné ucelené mši nezařadil, a to z období dvacátých let, kdy žádnou mši neskládal. Zde dominuje tenorista Tobias Hunger doprovázen Collegiem Vocale 1704. Toto, troufám si říci pasticcio má zajímavé kouzlo atmosférou podobné Bachově h mollce a sbory si tu přijdou na své jako v Janovkách.

   23. února ve Vzletu koncert Lecons des ténébres, z čehož plyne, že půjdeme do Francie za zdejšími barokními hvězdami. Našimi hvězdami dnes plnonáruční sopránové zlatovlásky Tereza Zimková a Pavla Radostová, které se střídají a občas i zpívají spolu. Elegantní a jemný doprovod obstarávají Hanka Fleková na violu da gamba (jak jinak, když jsme v zemi tomuto nástroji zaslíbené), Jan Krejča s teorbou a Václav Luks na cembalo a varhany.

  Zahájíme Couperinovým příspěvkem k  liturgii „temných hodinek“ Svatého týdne skladbou Premiere leçon a une voix, po ní Maraisova Suite en La mineur ze souboru Troisieme livre de pieces de viole s větami Fantaisie – Allemande – Prelude – Gavotte la Petite. Nato se vracíme k Couperinovým „temným hodinkám“ tentokrát druhou částí Deuxieme leçon a une voix.

   Pokračujeme cembalovým Preludiem Roberta de Viséeho a po něm opět Marais a jeho Plainte, z Troisieme livre de pieces de viole.  Couperin koncert uzavře svým  Troisieme leçon a deux voix.

   22. března v Rudolfinu koncert Chiaroscuro veneziano, který kromě benátského šerosvitu věnován italské hudbě.

Začneme Cavalliho Lauda Jerusalem a due cori, kde vysoce oceňuji dechy a také pečlivě učesanou Anetu a její blyštivé náušnice. (Ach ty krásné české altistky). Nyní raně barokní Monteverdiho čtyřdílný klenot Selva morale e spirituale, kde mohou všechny hlasy doslova vyniknout. Po přestávce už jen Giovanni Felice Sances a jeho Missa sanctae Mariae Magdalenae, při níž se dechy odeberou na emporu. Ta mše je mnohobarevná a při Beránku Božím dospěje do obdivuhodné jemnosti.

   12. dubna poblíž Velikonoc stylově a po 10 letech opět hrány Janovy pašije a podmanivými sóly a především mocnými sbory. Místo Zuzky ti je Evička a kupodivu se jí ta rozsáhlá skladba líbí. Beru si starý program z počátku rudolfinské řady a šetřím tím na jedno pivo v PUBu.

   Jaro uzavře ve Vzletu 21. dubna koncert Con bravura. Na rozličné zobcové flétny nám zahraje a svou kadeřavou hlavičkou nás okouzlí Michaela Koudelková, zajímavý flétnový talent, který jsme již zažili loni v Ledeburské zahradě. Doprovodí ji Libor Mašek na violoncello a Monika Knoblochová na cembalo.

   Hraje se Telemannova Sonáta in C TWV 41:C5 s mistrovskou a vrcholnou poslední živou větou a pokračuje Vivaldiho Sonátou h moll RV 36, jako obvykle radostnou, kde u předposledního Allegro-Giga si píšu divoké a u posledního Presto, útěk od požáru.

   Nyní přichází Plattiho Sonáta D dur WD 681, občas rozvážná a detailní, ale není v ní Vivaldiho rafinovanost, zato violoncello se blýskne vedle flétny. Navazuje Quantzova Sonáta d moll QV 1:168 s nádherným úvodním Larghettem a s neodolatelně virtuózními dalšími větami. Vše se uzavře Corelliho Sonátou d moll op. 5, no. 12 La Follia (viz 15. února, kde byla v podobě concerta grossa). Přídavkem je jakási ciaccona

  Dnes tu nefotí Petra, nýbrž její častá náhradnice Zdeňka Hanáková, dáma příjemná, která říká, že má povídání čte. Tak tedy první část roku dnes splněna.