Mimo velké orchestry a festivaly mnoho radosti a skvělé hudby. A mé pozdní psaní stručné a úsečné. Proč ne? Kolem nás různí mluvčí tolik toho nažvaní.
Z roku 2017 mi vypadl koncert Ensemble Inégal podpořený sborem Dresdner Kammerchor 6. října u maltézské Panny Marie pod řetězem. V zájmu mých dějepisců napravuji. Na programu výhradně Zelenka a jeho Gaude laetare, ZWV168, radostné a oslavné. Poté Missa Corporis Domini, ZWV 9, kde jsem nadšen altistkou Mazalovou v Agnus dei II. Program uzavírá opět radostné Da pacem domine.
7. ledna 2018 jdeme k evangelíkům do Korunní s Honzou okusit, kdo jsou chlapci, kteří si říkají Symfon kvartet. Je to milý mladistvý soubor s pěkně sladěnými hlasy a nesporným vkusem hudebním. V prvé půli jde stará hudba od renesančních Angličanů, přes Michnu a staré sborníky až po naše hvězdy v 19. století. Po přestávce jdou úpravy muzikálových melodií, spirituálů a jazzu i rocku.
19. ledna v Sukově síni Zemlinského kvarteto jako vždy skvěle sehrané a plné elánu. A paní bývalá ředitelka Atria i s manželem a Václav Vacek s paní Markétou, velkou skupinou chemiků a jejich manželek a Honza Vacek také. Jen ta Hanka sklácena chorobou. Škoda pro ni, neb Střížek opět samý úsměv.
Dnes s nimi klarinetista Igor Františák, který se připojí po přestávce. Začnou Haydnovým Smyčcovým kvartetem g moll, op. 74, s výtečným Finale. Poté Janáčkův klenot v podobě Listů důvěrných, které jsou prubířským kamenem každého světového kvarteta. Obstáli plně a Střížkovi je nejveseleji. Po přestávce Brahmsův Kvintet pro klarinet a smyčcové kvarteto h moll, op. 115, který je klenotem komorní literatury a ve zkoušce souznění kvarteta a klarinetu, který je tu na rozdíl od mé předchozí zkušenosti výtečně slyšet. Přídavek jako už víckrát, Zemlinského píseň ve violoncellistově úpravě, který při hře dělá autorské obličeje.
2. února na FEL ČVUT Smetanovo trio, jež musí požádat o obraťstránku z publika. V předvečer amerického turné si zopakuje programové body v podobě klavírních trií Zemlinského (z něho budou Američané hotoví) a jednovětého Šostakoviče, které je i tak bohaté a dává vyniknout každému nástroji. Škoda, že nepsal další věty. Po přestávce Mendelssohnovo Klavírní trio č. 2. d moll, op. 49. Přídavkem je Haasova Multikulturní suita.
5. dubna Greater Buffalo Youth Orchestra v Rudolfinu. Hrají se Weberova předehra k Čarostřelci, Sibeliův Valse triste z Kuolemy a Mozartova Sinfonia concertante pro hoboj, klarinet, lesní roh, fagot a smyčce Es dur, KV 297b, a po přestávce Čajkovského 2. symfonie zvaná Maloruská, což znamenalo tehdy ukrajinská. Jsou milí a hudebně mladiství.
23. dubna u dominikánů v Jilské velmi nápaditý program Musiky Florey s výmluvným názvem Vliv improvizace na hudbu 17. a 18. století. K demonstraci využijí díla skladatelů Cimy, Purcella, Gabrielliho, Schmelzera, Capricorna, da Palestriny a Falconeriho. Koncert má nádherně uvolněnou atmosféru, jako na jam session a mnohé nástroje se předvádějí, jak nebývá obvyklé. Je tu také s houslemi Magdalenka Malá, což mému oku i duchu lahodí.
26. dubna v Kaiserštejnském paláci v někdejším bytě Emy Destinnové velký houslový talent Olga Šroubková (1993) podporována Miroslavem Sekerou. Rozehřátí obligátním Mozartem (Sonáta B dur, KV 454) a poté náročná Ysayeho Sonáta pro sólové housle č. 4 e moll a nikterak méně náročná Bachova Sonáta pro sólové housle č. 1 g moll, BWV 1001, až nebachovsky rozvinutá ve 2. větě a mistrovsky uzavřená v závěrečném Presto. Závěrem pak Brahmsova Sonáta pro housle a klavír č. 2 A dur, op. 100, v níž Olga doslova leží s gustem a citem. Přídavky jsou dva, Ze Sukových 4 kusů a Melodie. Po celou dobu příjemná a usměvavá více než jsem dosud zažil.
7. června Luther College Nordic Choir ze státu Iowa u sv. Tomáše. Znáte tu metodu, jak zahnat trému nalezením jednoho diváka a zpívat jemu. Vyhlédnuv si pohlednou brunetku hodil jsem po ní očky a líbezně se usmál (s těmi zuby od Dany Novotné snadné) a získal tak na celý koncert její pozornost a byl odměňován hřejivými úsměvy. Jádrem koncertu je hudba duchovní stará i soudobá. Středověká Hildegarda z Bingenu, renesanční Hassler, pozdně romantičtí Christiansen a Gabriel, zuluská tradiční, soudobí Takach, Wilbur, Thompson a Stroope, Woodova úprava prastarého řeckého hymnu, úpravy tradicionálů a a spirituálů. Prvotřídní sbírka a zpěv, jaký jsem dosud od podobných sborů neslyšel. Nejvyšší známky jsem přidělil Christiansenově Exultation a tradiční zuluské písni Mangisondele Nkosi Yam, https://www.youtube.com/watch?v=nOcTG2gN4oo, a dojat jsem byl ze slzících dívek ve sboru při smutné a krásné americké válečné lidovce The Dying Soldier. Tady je to přímo s nimi: https://www.youtube.com/watch?v=rc_lALTKYDE.
2. července U Salvátora pod hlavičkou Prague Concert Co. Britský sbor Leconfield Singers z městečka Petworth klade na stůl Haydnovu varhanní mši, 3x starou anglickou hudbu a Bachovu Toccatu a fugu d moll, Mozarta, Mendelssohna, Rachmaninova, Faurého a Wesleyho. Majestátního a krásného tak, že vám ho musím pustit z londýnského svatého Pavla: https://www.youtube.com/watch?v=JSpsrRJmQKk. Jako obvykle Britové ve sborovém zpěvu prvotřídní.
