Někdy se lidé a události sejdou a my zasaženi vidíme, že to je dobré, jak ve svém prvotním tvůrčím vypětí konstatoval Hospodin.
V Trojském zámku se 26. července koná čtvrtý koncert tradičních LSSH. Dnes hrají Belgičané jménem A nocte temporis, které oslovily kořeny irské písňové tvorby a koncert se jmenuje The Dubhlinn Gardens. Často se mi stává, že první vlny vyslané hudebníky mě zasáhnou a celý večer se nese ve zvláštním sepětí. To asi nelze nacvičit, musí to být ve vás. Večer, jakých je málo, začíná u vstupu, kde Josefínka a vysvětlí, že do 11 hodin museli rozhodnout, zda budeme venku, jak původně plánováno, či zda bude bezpečnější uchýlit se do nejkrásnějšího pražského sálu. Stále konzultovali s Hydrometeorologickým ústavem, jak vyhlíží situace. Nakonec pár kapek o přestávce a v závěru. Ale riziko poškození nástrojů bylo zřejmě příliš veliké. Chválím za odvahu tvrdě zasáhnout a správné manažerské rozhodnutí. Josefínka for premier, to by koronakrize vypadala jinak.
Vyšplhám se pracně podél zábradlí nalevo a v chodbě k sálu krásná černovláska se zářícíma očima nad rouškou. Po celou dobu, kdy nařízeny roušky, jsem si drze prohlížel očka dam a narazil na vyložené drahokamy stejně jako teď. Usuzuji, že to nemůže být nikdo jiný než Monika Klára, jež ve Šlechtově restauraci předevčírem chyběla. Času je dost, usadím se v první řadě vlevo a jdu tu zbývající půlhodinku propovídat s Monikou Klárou. Vezmu k tomu Harmonii, a ježto ji také odebírá, upozorním zejména na knihu o Bachovi od Johna Eliota Gardinera a rozhovor s americkou dirigentskou hvězdou Dennisem Russellem Daviesem, který zavane čerstvě a světově Filharmonií Brno.
Soubor nastoupí v čele a hezkou brunetkou s ohonem a milým úsměvem, hezkýma nohama a sbírkou flétniček a přívětivého výrazu a s milými reakcemi na spoluhráče. Jde o Annu Besson. Pozoruhodná je harfistka Sarah Louise Ridy, jež září úsměvy a na ni platí plně maminčino, že dělá senzační čumáky, a hráčka na violy da gamba Myriam Rignol je krásná dívka s dlouhými vlnitými vlasy a brejličkami bez obrub, jež v nich vpadá velmi nevinně a k té zářivě nevinnosti rozdává úsměv za úsměvem. Podobá se typově dívce Andulce (též řečené Anička Č) hornistce.
O hudbě na tomto koncertu podrobněji až v souhrnné eseji k festivalu. Nyní jen pár poznámek. Flétnistka občas zařadí virtuózní pasáže a gambistka si občas vezme nástroj jako kytaru a celé to podporuje velká barokní harfa, nebo harfa irská, pod tím vším zakládá cembalo. Zajímavé je, že nepoužívají housle. Neobyčejný je energický a neučesaný a vypjatý tenor uměleckého vedoucího Reinouda van Mechelen. Kapitolou samou pro sebe jsou texty, jež začnou vyloženě sprostou odrhovačkou, aby se později texty zklidnily a občas i lyricky zaskvěly (podrobnosti ve standardní eseji). Ale zde si neodpustím uvést svou reakci na jednu přednesenou píseň, kterou jsem napsal před pár lety o krásném souboru Haydnových písní složených pro jeho anglickou výpravu, přednesený s citlivostí vlastní Martině Jankové, jako umí málokterá sopranistka.
Chceš jít do Flander?
Poslyšte, co se mi při poslechu té Martininy desky stalo. Pojednou zbystří můj zrak, neb čte text písně jménem Will Ye Go To Flanders, aneb Chceš jít do Flander. Takže zbystřím i na koncertu, když čtu tu píseň v programu.
Britové bojovali ve Flandrech (na území dnešní Belgie) čtyřikrát, poprvé proti Francii na počátku 18. století pod vedením Johna Churchilla, vévody z Marlborough, jehož potomek bude po první dva roky Velké války prvním námořním lordem a za další, ještě větší války, po dobu pěti let premiérem a o svém předkovi napíše knihu. Podruhé zde Britové bojují v sousedním regionu zvaném Brabantsko u Waterloo a ukončí Napoleonovu politickou a vojenskou dráhu. Třetí účast Britů je ona za Velké války a čtvrtá za války další, kdy jim připadl tento možná už tradiční belgický úsek spojenecké fronty.
Píseň je skotská a vznikla právě za oné války před třemi stoletími. Ve všech dalších se stala oblíbenou vojenskou písní, avšak za té Veliké války neuvěřitelně prorockou tragikou musela hnát slzy do očí. Martina z té písně nahrála jen jedinou sloku, leč i z toho je znát, jak je píseň krásná. Našel jsem ji v mnoha provedeních, bohužel však ne s Martinou, anebo s jinou podobnou sopranistkou.
Tady je celý text, jehož překlad nemůže být velký problém. V bookletu k desce přeložena takto:
Chceš jít do Flander, má Mally, oj?
A vidět vrchní velitele, má Mally, oj?
Uvidíš kulky přelétat,
Vojáky uvidíš umírat.
A ženy nahlas zaplakat, má Mally, oj?
K tomu je zbytečné cokoli dodávat. A zde je celý anglický text:
Will ye go to Flanders, my Mally, O?
Will ye go to Flanders, my Mally, O?
There we'll get wine and brandy,
And sack and sugar-candy
Will ye go to Flanders, my Mally, O?
Will ye go to Flanders, my Mally, O?
And see the bonny sodjers there, my Mally, O
They'll gie the pipes a blaw
Wi' their plaids and kilts sae braw,
The fairest o' them a', my Mally, O
Will ye go to Flanders, my Mally, O?
And see the chief commanders, my Mally, O
You'll see the bullets fly
And the soldiers how they die
And the ladies loudly cry, my Mally, O?
Will ye go to Flanders, my Mally, O?
And join the bold hielanders, my Mally, O?
Ye'll hear the captains callin'
And see the sergeants crawlin'
And a' the sodjers fallin', my Mally, O.
Vybral jsem z ukázek na Youtube tu, která se mi líbila nejvíc:
https://www.youtube.com/watch?v=hfdLJTvwBMc
A tohle nám zazpívali a nástroji doprovodili. Tak jsme se měli a nejvíc já, neb s mým hudebním vkusem se koncert i lidé velmi blízce potkali.
Závěrem nutno pochválit dramaturgyni a ústřední duši festivalu Janu Semerádovou za to, že začasté vybere soubor, hrající hudbu, jež se duše dotýká, a hrají ji lidé, s nimiž je člověk rád na světě. A celé to zorganizují Josefínka s Monikou Klárou.
