Filmy lednové a únorové 2015

Moc toho neuvidím, část ledna strávím v nemocnici a rekonvalescence a především zvládání pooperačních obtíží mě možná nepustí nikam. No uvidíme. A opravdu v únoru vidíme, že to s jistým omezením půjde.  

  Velkolepé muzeum
  Tento rakouský film je zatím nejpříjemnějším překvapením a dílem naprosto odlišným od ostatní tvorby. Není hraný, ani dokumentární a nejvíc se podobá soudobému sledování života kamerou. Celý se odehrává ve vídeňském Kunshistorisches museum a jeho tématem je obraz změn a činností souvisejících s projektem určité inovace muzea a zdůraznění některých jeho sbírek a běžný život složité a velké instituce.
  Velmi obtížně se popisuje to, co se odehrává ve filmu. Běží tu normální život lidí pracujících zde na různých pozicích od uklízeček, přes kustody, archivní pracovníky, restaurátory, až po vedení muzea v čele s nesmírně sympatickou ředitelkou. Mé doporučení jít na tento film je silné.
 
  Opři žebřík o nebe
  Poslední dobou se častěji objevují témata spojená s těžkým osudem lidí, kteří svůj život zavedli na scestí v důsledku trestné činnosti, alkoholu, či drog, anebo obyčejné smůly.
  Zde vidíme podobnou komunitu, která se vytvořila kolem katolického kněze kdesi na Slovensku. Kněz se pevně rozhodl, že svůj život naplní pomocí potřebným, ocitajícím se na okraji společnosti, jimž neumí, nebo nechce pomoci ani obec, ani stát.
  Vidíme, jak je těžké s těmito lidmi vyjít a podřídit je určitému řádu a jak mnohdy tvrdě musí kněz postupovat. Chápeme, jak je to nesmírně obtížné, přestože film nejde do podrobností a nelíčí, jak se knězi podařilo postavit toto centrum pouze svým úsilím a rukama lidí, o něž se stará. Už jen vysvětlovat, co a jak se má dělat, musí být nesmírně obtížné, zejména když máme co dělat s mnohými, kteří spolupracovat ani nechtějí.
  Kněz se věnuje pouze svému „středisku poslední záchrany“, jak bych si dovolil říci. Nedovíme se ani, odkud se berou peníze na provoz a na stavbu. Leč poselstvím filmu je, že bychom měli takové lidi podporovat a vážit si jejich práce, která žádné odměny nedojde. Aspoň ne na tomto světě. Vidět byste měli.
  Odpad
  Brazilský film je dosti drsným obrazem komunity lidí žijících na skládce v Rio de Janeiru a svou existenci postavivších na hledání čehokoli, za co by bylo možno utržit peníze.
  Ustředními postavami jsou tři chlapci, kteří najdou náprsní tašku s indiciemi vedoucími k důkazům proti mocnému politikovi. Chlapci se zapletou do nebezpečné hry rozpoutané politikem a zkorumpovanou policií a jde jim o krk, pokud tašku nevydají a nepřestanou pátrat na vlastní pěst.
  Nakonec vše dobře dopadne, darebáctví je zveřejněno na internetu a lotr polapen. Nutno poznamenat, že příběh, jak chlapci odkrývají tajemství záhadné tašky a klíče v ní, kulhá na obě nohy až po geniální vyluštění zašifrovaného vzkazu.
  Film obsahuje řadu nepravděpodobností a nevysvětlených okolností, například, kde chlapci, které nevidíme chodit do žádné školy, berou své znalosti, nebo kde se ve favele naučíte zacházet s počítačem. Chlapcům pomáhá katolický kněz, který zde vede jakési charitativní středisko za pomoci hezké zrzavé Američanky, která se do všeho samozřejmě zaplete. Nic se nestane, pokud film vynecháte.
  Kód Enigmy
  Toto téma bude asi přitahovat pozornost dlouhá léta. Už jsme viděli řadu jiných snímků, různé kvality a pravdivosti. Tento film stojí na osobním příběhu geniálního matematika Alana Turinga, který má nepopiratelnou zásluhu na prolomení kódů Enigma a pokud jde o jeho postavu, je film velmi věrohodný.
  Pro mnohé je dnes přitažlivým tématem, že Turing byl homosexuál a v jeho době šlo o trestně postižitelný čin. Pro mě bylo nesporným přínosem přiznání tvůrců, jak netolerantní bývala v jistých dobách britská společnost, když víme, že dnešní Británie patří k zemím s největší úctou k svobodě a různosti lidí. Ostatně americká občanská válka skončila před pouhými 150 lety a odstranila sice otroctví, leč rasová segregace přetrvala ještě století.
  Film je jasným přihlášením k životu ve společnosti bez předsudků a do jisté míry opožděnou poctou lidem, jejichž práce prokazatelně pomohla zkrátit válku a zachránit spoustu životů. Nezapomeňme, že přístup k archivním pramenům, pokud jde o některá tajemství války, se otevřel teprve nedávno a mnoho skutečností nebylo známo. Je však také třeba vědět, že o některých okolnostech prolomení kódů Enigma film nepraví nic. Například o cenném ukořistění kódovacích strojů i s tabulkami z německých ponorek.
  Ohromnou poklonu musím složit Benedictu Cumberbatchovi v titulní roli. Jeho výkon zaslouží nejvyšší ocenění. Vedle něho se zaskví, jako už poněkolikáté Keira Knightley, na niž chodím vždy a vždy jsem nadšen jak výkonem, tak i vzhledem.

Autor: Richard Mandelík | středa 4.3.2015 7:00 | karma článku: 4,66 | přečteno: 183x