Česká filharmonie a ČSKH na podzim 2023

   Za hvězdu podzimního programu prohlašuji koncert s Martinů Arianou (tvar jména dle původního francouzského libreta).

   17. října jdu do Sukovy síně na Orbis trio a bez tortury se přiznám, že hlavním důvodem je, že housle třímá jedna z nejkrásnějších světových druhých houslistek Petra Brabcová. Svou světlehnědou hlavičku má jako obvykle elegantně upravenou a děsně jí to sluší, což vsedě stejně moc není vidět. Zkrátka pánové prominou, já chodím na Brabcovou.

K úvodu si vybrali Beethovenovo Klavírní trio G dur, op. 1, č. 2. Zaznamenávám, že toto první skladatelovo trio má první větu zahajující Adagio a končící velmi kontrastně Allegro vivace. Takto vtaženi do děje si vychutnáváme překrásné Largo con espressione a dalšími větami musíme složit Ludwigovi poklonu. Není divu, že prvotřídní klavírista Beethoven předepsal do skladby mnohé body, kde klavír poněkud dominuje. Stanislav Gallin hraje velmi citlivě a skladba vyzní vyváženě. A Petra se na druhou koltj zavést nedá. O přestávce se pokusím vystát frontu v kavárně, a ježto bych to už nestihl vypít, vzdám to. Co si myslí, že jedna dívka může obsloužit tak 40 lidí.

   Po přestávce se hraje český triový klenot, a to Dvořákovo Klavírní trio f moll, op. 65, č. 3. Vypadá to, že jim Dvořákova jemná melodika sedí. Jako přídavek hrají něco odhadem schubertovského, nebo beethovenovského.

   1. prosince v Rudolfinu v prvé půli osvědčený Giovanni Antonini řídí Českou studentskou filharmonii a na pozici koncertního mistra si postaví svého obvyklého Stefana Barneschiho.

   Mladí nemají židle, což má asi dokládat sílu a svěžest mládí. Haydn je vždy vhodný začátek, jde-li o Symfonii č. 85 B dur, která ještě hluboce tkví ve vrcholícím klasicismu. Druhým číslem je Vivaldiho Koncert pro housle, smyčce a basso continuo D dur, RV 208, na který nastoupil k mé radosti nyní už méně viděný, neb světově velmi zaměstnaný Josef Špaček. Ještě nám v přídavku daruje citaci věty z Bachových Partit pro sólové housle. Opět se potvrdilo, že Vivaldiho houslové koncerty jsou nevyčerpatelná studnice krásy a nápaditosti. A to byl už jednou téměř vymazán z paměti.

   Na druhou půli přineseny židle, neb bude hrát ČF a ta musí sedět. Pozici koncertního mistra nyní zaujímá Josef. Oko mé se raduje, neb za pult první dvojice druhých houslí usedá další světová kráska Markéta Vokáčová. Má na sobě vzorované dlouhé černé šaty a průhledný krajkový přehoz a lesk na rtících a Antonini z ní musí mít arytmii. Ježto ty šatečky nemají obvyklé dlouhé rukávy, je hra svalů levé ruky dokonalou anatomickou studií, jež by jistě zaujala Leonarda, mistra anatomických studií. Já soudím, že by ho zaujala hlavně jako model a jistě by ji obsadil místo Giocondy. Však ona se na dirigenty dívá podobně tajemně. Ach, ty české houslistky.

   Hraje se Gluckova suita z baletu Don Juan, která je velmi pestrá, jako byl proutníkův život. Tu doplňuje opět Haydnova Symfonie č. 103 Es dur „S vířením kotlů“, kde si člověk musí klást otázku, kam starý pán na vrcholu klasicismu došel, a jak se přiblížil raným symfoniím Beethovenovým.

   8. prosince v Rudolfinu velice zajímavý koncert programem i obsazením. Začíná se Mozartovou Symfonií č. 326 C dur, K425 „Linecká“, v jejíž první větě se občas ozvou sólové housle. Druhá věta je příjemná a hravá. Třetí Menuetto zní jako slavnostní tanec. Finale pak spěchá k závěru.

   Po přestávce konečně uvidím živě koncertní provedení Martinů opery Ariana na francouzský text. Před pár lety jsem si koupil výtečnou desku s touto operou a Martinů dvojkoncertem nahranými Essenskými filharmoniky pod Netopilem a s klíčovým ženským sopránovým partem nazpívaným Simonou Šaturovou.

   Dnešní provedení má zcela jinou atmosféru a mám možnost si podrobně prostudovat text. Teprve nyní jsem si povšiml, že surreálné libreto se opírá o dvojjedinost Minotaura a Thésea a vztah obou hlavních hrdinů. To je pro orientaci v opeře klíčové. Nejde tu o žádné putování jeskyní s Arianinou nití. Ještě se budu muset k libretu znovu vrátit. A udělám to v létě na lodžii se sklenkou červeného. A napíšu o tom.

   V dalších rolích se ukázali tenorista Richard Samek a jako Minotauros basista světové třídy Jozef Benci. Thésea zpívá Peter Kellner, Překvapením je obsazení nejstaršího činného pěvce na světě basisty Richarda Nováka. Sbor 6 aténských jinochů obstará šestice z Pražského filharmonického sboru.

   Opera je kaleidoskopem až na výjimky krátkých vstupů postav a úsporných monologů a dialogů. Avšak na závěr dostává Ariana prostor k veliké árii, v níž je vděčná za jediný den s Théseem. Ta árie je mistrovským představením Simoniným, jež má dnes opět (jako vždy) senzační šatečky a její hlas je pln zklamání, něhy a vyrovnání, jak to už bývá, když chlapec opustí dívku. Jen lituji, že na její koncert letos do Litně nemůžeme jednak z důvodu dopravy a za druhé proto, že mám lístky na následující koncert stejného data.

   Dnešní večer má zvláštní atmosféru a kouzlo jednak tou operou, již obtížno k něčemu přirovnat a za druhé osobním kouzlem Simoniným. Kdyby to tak mohl vidět Martinů. Surreálnou atmosféru má též další Martinů opera, a to Julietta. Avšak zcela novoromanticky zní závěrečná velká árie Arianina, která je lahůdkou pro sopranistky. Je to takový drtivý závěr ve stylu Richarda Strausse. Je to dvojnásob cenné už kvůli kráse pěvkynině. Zde plně platí, že jak vypadá, tak zpívá. Pro mě je tento koncert největším letošním zážitkem z programu ČF a ČSKH.

    10. prosince v Rudolfinu hraje německá houslistka Julia Fischer doprovázená svou v poslední době dvorní klavíristkou Ruskou Juliannou Avdějevou.

   Program otvírá Ludwig van Beethoven, Sonáta pro housle a klavír č. 1 D dur, op. 12 a jako zajímavá a podkavkazsky barevná a k Beethovenovi kontrastní Chačaturjanova Sonáta pro housle a klavír, kde posledně jmenovaný nástroj je dosti výrazně slyšet.

      Po přestávce mě velmi zaujme Sonáta pro housle a klavír Francise Poulenka na paměť Federika Garcii Lorky. Program uzavírá Ravelova La Tsigane, virtuózní devítiminutová maličkost pro sólové housle, k nimž se asi po 3 minutách připojí klavír. Program je dnes velmi pestrý stylově a dobově.