Komunistický chlív

Měla jsem v úmyslu napsat o tom, jací jsou někteří čeští a moravští zemědělci, s prominutím, bordeláři. Zasviněné chlívy, traktory, co rezaví odložené u pokácených plotů s koly oplácanými předpředloňským bahnem. Uprostřed dvorů statků a ZD změť všehosi …

Vždycky má chuť o tom psát, když se vrátím z ciziny, kde se krávy nepodobají hrochům nýbrž čerstvě vyloupnutým kaštanům, v chlívě jim pouští Mama mia a žlaby i podlahu jim čistí alespoň tak často jako v českých nemocnicích WC. A ještě jsem si chtěla přisadit, že se těším, až budou zase loudit dotace poté, co v létě vysvitne slunce - a spálí úrodu – přijde deštík – a odplaví úrodu – přilezou slimáci – a sežerou úrodu. Už už jsem žhavila klávesnici, když se mi za zády na televizní obrazovce objevil nějaký starší pán a začal vyprávět. O tom, jak jeho prarodiče hospodařili a jeho rodiče taky a on s nimi. A že kráva byla všechno a pole taky a když byly žně, ostatní šlo stranou. A pak měl slzy v očích, když vyprávěl, jak krávu odvedli a pole zorali. Tátu zavřeli. Komunisti. A přetrhl se řetěz, který poutal lidi k půdě. Myslím, že takhle doslova to ten muž řekl. A ten řetěz nejde spojit. Články, co zůstaly pod zemí, už nepasují k těm, co zůstaly nad ní. Přestože k nim patří. A řetězy, které se komunistům rozetnout nepodařilo, zase hodně zrezavěly a není vždy na to, znovu je nablýskat.A vzpomněla jsem si, jak mi můj děda vypráví o tom, jak to chodilo u nich doma. V malém vesnickém domku s chlívem pro dvě krávy, kozu a prase, velkou stodolou a kusem pole, ze kterého pak zbyla jen záhumenka. Sama si ještě pamatuju na chuť čerstvě nadojeného mléka, které jsme se vůbec nebáli pít, protože krávy byly čisťounké, dobře živené a zdravé. A taky si vzpomínám na prababičku, kterak se oháněla březovým koštětem. Někdy mi připadalo, že jeho šustění slyším i v noci. A pro ty vzpomínky, své i onoho pána z televizní reportáže, mi najednou připadalo, že nemám právo psát o tom, jakýže to mají v Rakousích pořádek a u nás binec. Že by to bylo nefér a příliš jednoduché … Ten binec existuje, jistě, má obrovský rozměr, taky souvislostí, důvody …Takže napíšu jen: milí někteří zemědělci, u vás to vypadá jako v komunistickém chlívě.