HLEN

Je zajímavé, kolik lidí má s igelitkami v dobách reálného socialismu podobné zážitky. Včetně toho stírání písmen. Moje igelitka měla nápis "AHLÉNS" a po setření na ní bylo několik měsíců " HLEN ". I tak byla hodna uctívání.

Hezký článek!

Jsem z malého města, kde v obchodě u pokladny nedávají igelitky zdarma a pokaždé vyhodit 5-8 kč se mi nechce, takže pár igelitek mám po všech taškách a v autě taky zásobu (třeba pro manžela, když se staví v lese na houby a najde). Taky stříhám bavlněná trika na hadry - perfektně sajou a nepouštějí chlupy. Moji rodiče doposud mají na lince prázdnou krabici od mléka a do ní házejí menší odpadky. Vypadá to fakt esteticky. Moje dcery takové věci dělají taky, i když v menším rozsahu. Prostě jim vadí, že jsou lidi rozhazovačný a že jsou všude tuny odpadků, když plno věcí se dá ještě zužitkovat a nic to nestojí. Naštěstí je to už jen zlomek "úchylky" našich rodičů.

Starého psa novým kouskům nenaučíš,

žijeme v USA už tolik let, ale closet je plný igelitových tašek, které po určité době vyhazuji, ale vždy jen v množství nepozorovatelném. Díky pobavila jste a vidím, že v tom nejsme jediní

...

ilegátové pytlíky

Moc milé počtení. také vzpomínám s určitou nostalgií na igelitkové úchylky...

Moje babička (včera by jí bylo 100 let ) ještě navíc vymývala pytlíky od mléka a vršila je v kredenci, že prý se z toho nastříhají proužky a uháčkuje předložka do koupelny.  Navíc jim říkala ilegátové pytlíky. Finální výrobek jsem ale naštěstí viděla jen u sousedky...

Další věc, která mě už tehdy hrozně rozčilovala, ale babka ani rodiče si to nedali vymluvit - sáček čaje se používal tak dlouho, dokud barvil

Re: ilegátové pytlíky

jé, to taky znám, kolikrát už ani nebarvil a máčelo se jich v hrnku víc

...

 asi byly ty zvyky za totáče stejné všude.

Většiny jsem se zbavila hned po odstěhování se od rodičů, protože mě štvaly, ale neměla jsem tolik síly do toho doma mamince kecat.

Po pár letech ve vlastní domácnosti jsem jí ale začala nenápadně nakupovat houbičky a hadry na nádobí a podstrkovala jsem jí je tak dlouho, až přestala ty své namáčet přes noc do sava, nebo nějakého podobného hnusu a začala je po prvním závanu vyhazovat. Není to ekologické, ani levné, ale je to úžasně pohodlné a hlavně čisté

Psaní na okraj novin sem se nevzdala, propisky třídím tak jednou ročně a záchod taktéž čistím tolaleťákem.

Igelitky používáme na tříděný odpad, jen pár opravdu pěkných občas složím, jak jinak než pro dceru na věci na atletiku....

No vidíte...

...a dneska jsou lidi, co by dali přednost té tašce z Ovoce-zeleniny. Jak se mění doba, mění se i měřítko výjimečnosti. Ovoce-zelenina už nikdy nebude, kdežto "Cheap quality" je všude kolem pořád víc a víc.

Přemejším nad svou domácností...

...co dělám jaksi...přes ruku  A také jsem něco našel...rezivě železné do černa očazené mučící nástroje z očistce...nahradím titankarbonovými  Titan bude odolnější a nebude se mi hromadit ve sklepě železný šrot...carbon dodá mnohem lepší barvičku než přirozená sírová saze

Tak jsem se

pěkně zasnila a vrátila do dětství, díky Koukám, že jsme byly do toho života připravené skoro nastejno

to je super

my taky myly kalhotkama, a igelitku jsem měla s ABBOU, tenkrát jsem si jí koupila na pouti a opatrovala jí jako oko v hlavě, to byly časy, coale já dneska ty, co dostanu, nemilosrdně vyhazuju s petkama do tříděnýho odpadu. Pobavilas mě, díky