Jinak musím všem diskutujícím poděkovat za pěkné a smysluplné příspěvky, to se na idnesu v diskuzi moc často nestává.

Kromě toho, že vína stolní, jakmile to s jejich konzumací poněkud přeženeme, bych řekl, že se okamžitě změní na vína "podstolní" - ale také to, že od vás, jako profesionální odbornice na víno bych čekal, že si s popisem mýtů o víně dáte daleko větší práci právě vy autorko - a nikoliv, že se budete v tomto směru ptát čtenářů...

Tak některé mýty už byly zpracovány v jiných článcích. A pokud se člověk ve světě vína začne více pohybovat, tak opravdu neví, co si třeba myslí občasní konzumenti, protože ho to ani nenapadne. Proto se ptám čtěnářů na jejich zkušenosti.

No a vína se nám dělí na vína stolní, zemská, jakostní víno odrůdové známkové. Znalci vína, když si chtějí pochutnat, tak si dají jakostní víno s přívlastkem, kabinetní víno, pozdní sběr, výběr z hroznů, výběr z bobulí, výběr z cibéb, ledové víno, slámové víno. U jakostních vín s přívlastkem se nesmí v žádném případě zvyšovat cukernatost vína a tím jeho obsah alkoholu. U vín s přívlastkem nebolí hlava, což mohu já starý migrenik potvrdit,

Přece jen bych měl připomínku. Přidáním řepného cukru, což je zcela běžné, nemusí dojít k bolehlavu. ten způsobuje spíše špatný poměr přidané síry.

Ano máte pravdu, ze síry taky bolí hlava. A cukr se přidává do vína, nikoliv však přívlastkového.

S tím bodem 3 vám dávám zapravdu. Poslední dobou je skutečně problém koupit starší červené víno, aby nebylo cítit stařinou. Já mám nejradši svatomartinská mladá vína - tam je jistota, že vás něco takového nepotká. Škoda, že už se u nás ztrácí tradice "Beaujolais nouveau", kdy se třetí čtvrtek v listopadu dostávalo na pulty toto cenově přístupné mladé víno. Toho jsem si udělal vždycky slušnou zásobu.

Ta tradice přece u nás vznikla a prohlubuje se v podobě právě Svatomartinských vín.

K 5. bodu: Pití vína, bez ohledu na to, jestli ho člověk pije sám nebo s někým, může vést k alkoholismu, stejně jako pití kteréhokoli jiného alkoholu. Záleží na tom, jak je který člověk k alkoholu vnímavý. Řada lidí to jistě udrží na množství jedna, dvě skleničky denně (mimochodem, co je míněno pojmem sklenička - dvě deci? - pokud si dáte dvě dvoudecové skleničky, není to daleko k půllitru a ten zase nemá daleko k sedmičce), ale dost lidí si postupně přidává, až se už dá hovořit o alkoholismu.

No jo, to máte pravdu. Všeho s mírou, ale to už jsem asi taky někdy v minulosti psala. A s těma skleničkam to počítáte moc hezky. Ale vetšinou s eza rozumnou míru u žen považuje 1 dcl a u mužů 2 dcl denně.

Na víně je ovšem hloupé, že ho vyrábějí lidé kteří svoji práci moc nerozumí. Protože nejsou schopni udělat víno ve stejné kvalitě a chuti. Pořád se vymlouvají na počasí. Jednou moc děštivej rok. Jindy zase moc sluníčna, nebo bylo sucho atd. Zato sládek to je odborník na svém místě. Ten ať je počasí jaký chce tak nám vyrobí pivečko vždycky stejně chutný. Tohle ovšem není lež ani mýtus, ale pravda o víně.

Odborník promluvil Něco tak proklatě inteligentního jsem už dlouho nečetl. Vy jste určitě jedním z těch, co dělí víno na bílé a tmavé a ptají se u burčáku na to, jaký je to ročník....