Mírně ironický vhled do budoucnosti předestřenou Věcmi Veřejnými s velmi ironickou historickou tečkou na konec.
Obrázek první, rok 2010.
Rok možná nejdůležitějších parlamentních voleb od pádu komunismu. Do parlamentu kandiduje i politická strana Věci Veřejné.
Opilý bezdomovec sedí na lavičce v parku a vyspává první ranní doušky čůča. Poblíž u chodníku zaparkuje Škoda Fabia s jasně viditelným nápisem VV Hlídka. Z auta vystoupí tři mladíci, na tvářích jasně patrné nadšení pro věc, pohledy planoucí budovatelským nadšením. Bezdomovce probudí z jeho snu o včera nalezené stokoruně a mírně účastnými uklidňujícími úsměvy na líci mu vysvětlují že není pěkné, když svým vzhledem a chováním obtěžuje pokojné občany, kteří možná musí jít okolo jeho lavičky. Bezdomovec, zmatený z jasně žlutých reflexních vest, které přece nikdo jiný než strážnící nenosí pokýve hlavou, vyhrabe zpod lavičky nedopitou lahev a svých šest igelitek a odšourá se pryč. Dobře oblečená starší žena, venčící poblíž svého pejska vše sleduje a na závěr vystoupení spokojeně pokývá hlavou „To je dobře, že s tou špínou konečně někdo zatočí“
Obrázek druhý, rok 2012.
Strana Věci Veřejné již dva roky zasedá v parlamentu a díky povolebním mezipartajním obchodům získala křeslo na ministerstvu vnitra. Nadšení voliči začali sami tvořit VV Hlídky, pod heslem „Sousedé pro veřejné blaho“
Na centrálním dispečinku zvoní telefon. Službukonající obyvatelka Příčné ulice, na kterou konečně po půl roce přišla řada pří výkonu sousedské hlídky zvedne sluchátko „Haló!, tady vévéhlídka, u telefonu sousedka Franclová, jak vám můžu pomoci?“ Poslouchá jakési brebentění v telefonu, nacvaká cosi do počítače „Ano sousede, okamžitě někoho posílám“. Nahne se k vysílačce „Centrála, volám hlídku pět. Jeďte do hlavního parku, nějaký občan si na veřejnosti zapálil cigaretu“. Zatváří se spokojeně a zálibně pohlédne na obraz stranického vedoucího Johna.
Obrázek třetí, rok 2110.
Blíží se oslavy stého výročí počátku cesty politické strany Věci Veřejné k vrcholu moci, které vyvrcholilo nastolením nového pořádku, jež do dějin vešel jako „století blaha“
Stejný dispečink, ale hypermoderně zařízený, zdi obložené tisícovkami obrazovek, uprostřed sálu deset stolů, nad kterými probleskují holografické projekce vnitřku bytových jednotek. Obsluha třetího stolu zleva, muž v přiléhavé černé uniformě znuděně přepíná pohledy do jednotlivých bytů. Náhle ho cosi zaujme. Na vedlejším, menším přístroji si vyvolá obraz z hlídkového transportéru. „Okamžitě vyražte do Příčné šestnáct bé. Vypadá to na neohlášenou a nepovolenou konzumaci alkoholu. Eliminace povolena“. Muž pohlédne na ženu sedící u vedlejšího stolu. „Oni si snad všichni myslí, že před námi něco utají. A nechápou že jde i o jejich dobro. Jde přece o blaho nás všech“
Přítažené za vlasy? Nereálné? Pravděpodobně ano. Ale...
Stačí se podívat na youtube po pár záběrech z vystoupení „vévéhlídek“, přečíst si časopis Pražan a přeběhne mráz po zádech. Není to tak dávno, co byli někteří šokováni a pobouřeni vznikem občanských hlídek, které se procházely po Janově. Zaznívaly názory že jde o novodobé úderné jednotky SA, že je to nepřípustné zasahování do soukromí. Nyní, po nějaké době vzniká obdoba občanských hlídek, ovšem pod záštitou „akceptované“ politické strany, zaštítěná tváří jednoho z nejpopulárnějších investigativců českého mediálního světa. A najednou je ticho po pěšině. Jakoby nikomu nevadily první známky „sousedského“ šmírování, vzájemného dohlížení nad dodržováním pravidel.
Ne, nevadí mi ani tak skandály a rádobyskandály, které se poslední dobou valí na hlavu pana Johna, jsem realista. Je mi jasné že na každého z panoptika současných či budoucích poslanců se dá najít více či méně závažný kompromitující materiál a koneckonců, volíme poslance parlamentu a nové svaté na orloj. Co mi ale vadí hodně (a o to víc že pro hodně lidí jde o hlavní důvod k tomu volit VV) je, že svou volební kampaní brnká na ty nejnižší lidské pudy. A to co se vyčítalo dělnické straně sám úspěšně přetváří v předvolební kampaň.
Nechci se ani v nejmenším zastávat Dělnické strany, ani žádné z jejich mnoha mutací, osobně tuto stranu považuji za jedno z nejlevicovejších hnutí jaké může naše politické spektrum nabídnout. Ale proč když dva dělají totéž je jednou špatné a po druhé dobré?
Zrovna tak nejsem obhájcem bezdomovců, feťáků, alkoholiků, lidí co dělají na ulicích bordel, ale... od toho máme zákonnou moc, aby na ně dohlížela.
Začal jsem mírně ironickou fikcí z budoucnosti, skončím velmi ironickou fikcí z minulosti.
Zkuste si tuto obálku časopisu Pražan představit v jiné alternativní současnosti. Není to náhodou dost podobné? A to si dovedu představit, že hodně z těch, kteří VV hodlají volit by s radostí uvítali tábory, kam by se zavírala ta špína z ulic.
