[ProtiAlt] Národ prožraný rakovinou

Představte si situaci. Asistent libovolného pravicového politika si na svou facebookovou zeď umístí text „Je čas nahnat všechny cikány do plynu. A ty co se do komor nevejdou donutit makat“. Jaké by asi byly reakce jeho spolustraníků, medií, občanů?

Spolustraníci by se pravděpodobně zaklínali, že s oním panem asistentem už nikdy nic mít společného nechtějí mít. Nadřízený onoho asistenta by ho, s největší pravděpodobností, na minutu vyrazil na ulici. Media by spustila hysterický řev, plný vyjádření všemožných expertů na lidská práva, rozjela by se mašinerie mediální popravy a občané by zahltili sociální sítě výkřiky plnými odsudků onoho asistenta. A samozřejmě, na hlavě hříšníka by přistálo několik desítek trestních oznámení. A to všechno pravděpodobně během několika málo hodin po zveřejnění onoho textu. Jen proto, že pan asistent je člověk ve funkci blízké ústavnímu činiteli a dovolil si prohlásit něco, co je ve své podstatě obludné a příšerné.
Podobné prohlášení dnes vyplavalo na povrch. Jen s tím rozdílem, že nešlo o asistenta pravicového politika, ale bolševického poslance Dolejše, terčem nebyli cikáni, ale pravičáci, podnikatelé a jejich rodiny.
Media spustila povyk. Ovšem obsah většiny článků jsou omluvy, že Petelík nic takového nenapsal, že je to útok na KSČM, že Petelíkovi neznámí telepati hackli účet. Z politiků zareagovali prozatím snad jen Jaromír Štětina, Karolína Peake a Miroslava Němcová, která podává trestní oznámení. Ostatní zřejmě toto prohlášení nechává klidné, radnice Prahy 8 to bude řešit až počátkem týdne. Převažuje bagatelizace Petelíkova prohlášení a názory některých komentátorů jsou pasovány na projev presstituce, protože Petelík je vlastně slušný hoch. Ono  asi o nic tak zásadního nejde. Dokonce lze najít i mnoho souhlasných výroků a pochval, jak skvělé myšlenka to je, protože kulek by bylo škoda.
Petelíkův výrok není nijak objevný, nijak originální a dokonce ani nijak vzácný. Stačí chvíli sledovat projevy jeho spolustraníků. Na podobné perly lze narazit často. Například „masové hroby plné pravicových mrtvol, to jest záruka prosperity. Z popela uplácaná busta Vasila Bilaka, necht je predzvestí nové doby. Mozná je cas na nejaký bonusový program. Za mrtvého pravicáka treba úlevy na daních pro fYzické osoby“ nebo „Smrt pravicových kurev, zapřičiněná všelidovým lynčem je zcela ospravedlnitelná a pochopitelná. Jak říká Engels ‘I násilí lze užít ke správným účelům’. Čím vice ohořelých mrtvol pravičáků a jejich rodin, včetně parchantů bude ležet v masových hrobech, tím vyšší míra satisfakce za 23 let likvidace obyvatel republiky“

Jsme národ s mozkem požraným rakovinou, protože na jednu stranu dokážeme identifikovat jedno zlo, od malička nám vštěpované do hlavinek, o tom jak špatný je nacismus a fašismus, jeho projevy dokáží národ vzburcovat, donutit k pořádání pochodů, blokád jiných pochodů, vyjadřování, někdy až nekritické a hysterické, solidarity s ohrožovanou minoritou, ale na druhou stranu už nejsme jako národ schopní vnímat i jinou podobu téhož zla, které nám dlouhá léta bylo předkládáno jako jediné dobro. Národ není schopen vnímat fakt, že to co se tu na venek tváří jako obrozená a demokratická strana, je jen pokračováním něčeho, co za léta své existence dokázalo zničit životy víc lidí, než všeobecně za zlo považovaný nacismus. Není schopen pochopit fakt, že mezi komunistou v padesátých letech a dnes není pražádný rozdíl, že idea je stále stejná. Jen prostředky a možnosti k dosažení cílů jsou mírně odlišné. Tehdy i dnes je ale základním prostředkem násilí, omezování, kriminalizování. Se stoupajícím vlivem komunistů jsou lidem odhalovány čím dál odvážnější myšlenky představitelů KSČM, které jsou toho důkazem a jen potvrzují, že svoboda a demokracie jsou pro ně prázdná slova.
Lepší a jednodušší pro velkou část národa je nad tím mávnout rukou a brát to jako možná drobné selhání jedince, protože hromady mrtvých za bolševikem je lepší nevidět. Proč taky považovat za špatné něco, co národu i silná Sociální demokracie předkládá jako svého bratra v v boji, koaličního partnera a záruku šťastné budoucnosti.

Blog je vydáván pod hlavičkou občanského sdružení Protialt, které má za úkol bránit náš stát před extrémistickými tendencemi a ochraňovat svobodu jednotlivce.
Pokud Vás blog zaujal, budeme velmi vděční, když se na facebooku přidáte k naší stránce ProtiAlt