Jednoduchá hydroponie slovem i obrazem.

Při pěstování čehokoliv v půdě nám vznikají různé problémy, které musíme řešit. Nebudu jmenovat všechny, ale zmíním se jen o těch, které každý rok nazlobily mne. Asi bych je shrnul do těchto otázek:

• Mám půdu dobře připravenu?
• Když přihnojuji, nepřeháním to?
• Opět budu muset někoho shánět na zalévání, když pojedu na dva týdny na dovolenou?

Jistě, všechno se dá řešit. Mohu si nechat za patřičný peníz udělat rozbor půdy a hnojit podle jeho výsledku. Na zalévání určitě někoho seženu, ale vždy mám z toho nepříjemný pocit, že jej obtěžuji.

V loňském roce jsem na Cannafestu obdivoval hydroponické jednotky. Byly perfektní. Jenže poněkud mimo finanční možnosti českého důchodce. Tak jsem se rozhodl, že si malou hydroponickou jednotku vyrobím sám, a to za co nejmenší peníz.

Co jsem potřeboval?

Třiceti litrový kbelík, alobal na jeho obalení kvůli zmírnění jeho zahřívání sluncem, malé čerpadlo z domácí fontánky, 25 cm dlouhou hadici o světlosti 11 mm, tři 20 cm dlouhé hadičky o světlosti 4 mm, tři tenkostěnné květináče, tři svářecí autogenní dráty pro výrobu nosné konstrukce květináčů, pytlík keramzitu, koncentrát hnojiva pro hydroponii od firmy Mills, a samozřejmě tři semínka konopí. V e-shopu jsem si po konzultacích vybral semínka automatů odrůdy s velmi vysokým CBD, ale s naprosto mizivým THC tak, abych neporušil zákon.

Naklíčit v kokosových tabletách jsem je dal 3. dubna.

Do práce jsem se dal 7. května. Kbelík jsem obalil alobalem, aby se na slunci obsah kbelíku příliš nepřehříval. Svářecí dráty jsem ohnul do tvaru pravoúhlého „U“, zkrátil jsem je na výšku 20 cm a vázacím drátem jsem je spojil do trojbokého stojanu. Pak jsem ho vložil do kbelíku. Do silnější hadice jsem silikonem vlepil tři tenčí hadičky tak, aby svíraly 120°úhel. Po zaschnutí jsem druhý konec hadičky nasadil na čerpadlo a odzkoušel ve vodě. Fungovalo to perfektně. Čerpadlo i s hadičkami jsem dal na dno kbelíku, na konstrukci jsem umístil květináče částečně zaplněné keramzitem, vložil jsem do nich předpěstované sazeničky a dosypal keramzitem tak, aby celá tableta byly krytá. Pak jsem do kbelíku nalil prvních dvanáct litrů namíchaného hnojiva.

Původně jsem chtěl hned vše nechat venku. Jenže neustále byly hlášeny velké bouřky s kroupami, a tak tato má zkušební amatérská jednotka putovala do skleníku. Čerpadlo jsem zapojil do elektřiny a pak jsem se již jen kochal. Fungovalo to vše perfektně.

Ven ze skleníku jsem vše přestěhoval 1. června. Z počátku jsem horní část kbelíku neměl nijak krytou. To se vzhledem k následným vydatným dešťům ukázalo jako ne dobré. Namíchané hnojivo bylo těmito dešti neustále ředěno, a tak jsem ze starého podlahového gumolitu vyrobil provizorní kryt. Stačilo to.

20. července jsem pokus ukončil. Kytky byly nádherné. Celou jednotku jsem přenesl na pracovní stůl a kytky i s květináči a nosnou konstrukcí jsem vyndal ven. Jinak to ani nešlo. Mohutný kořenový systém vše perfektně držel pohromadě. Přišel závěr.

Na konec bych chtěl říci, že s tímto svým pokusem jsem velmi spokojený. Okolo kytek, zasazených přímo v půdě, je mnohem více starostí. Tady jsem si jen dopředu, vždy dle návodu, namíchal hnojivo, které jsem pak jen dle potřeby doplňoval. A skutečně ještě v polovině června jsme si mohli dovolit na týden odjet, aniž bych někoho musel domlouvat „na zalévání“. Ale bylo to tak, tak. Než jsme odjížděli, bylo ho v kbelíku čtrnáct litrů. Když jsme se po osmi dnech vrátili, byly ho na dně sotva dva litry. Nejdříve jsem se lekl, že kbelík je někde porušený. Ale nebyl. Pak mi to došlo. Ty tři kytky dokázaly každých čtyřiadvacet hodin přes své listy vypustit do ovzduší v průměru 1,5 litru vody. Samozřejmě, že jsem honem doplnil nový roztok hnojiva a pak jsem každý den kontroloval, jaký byl úbytek. Denně se zvyšoval. A těsně před ukončením tohoto pokusu to již byly 4 litry za 24 hodin. I tento můj malý pokus názorně ukazuje, jak vydatně rostliny odparem přes listy obohacují naše ovzduší vláhou. Toto byly jen tři malé rostliny. Kolik té vláhy do ovzduší uvolní celý les, nebo celé pole konopí.

Co z toho všeho vyplývá?

Pěstování pomocí hydroponie je skvělá věc. Máte méně starostí a úroda je větší.

Pokud to ale chcete dělat proto, abyste třeba mohli odjet na dvoutýdenní dovolenou, potřebujete mít větší nádrž s roztokem hnojiva, nebo v takové hydroponické jednotce, jakou jsem si vyrobil já, pěstovat jen jednu kytku. Samozřejmě by šlo vedle této jednotky postavit ještě jeden velký kbelík s roztokem hnojiva, a z něj pak ubývající roztok pomocí dalšího čerpadýlka a hladinového stykače doplňovat.

Na vše, co jsem Vám tady říkal, se můžete podívat i na přiložených fotkách.

Nevím jak vám, ale mně se to líbilo.