Vieste bylo největším městem, které jsme na poloostrově viděli. Dokonce z moře i ze souše. Má skoro 14 tisíc obyvatel a původní rybářská a zemědělská tradice je už dávno překryta službami pro cestovní ruch. Pořád to rozhodně funguje tak nějak rozumně a ani tady (stejně jako na celém poloostrově) nenajdete velké hotelové komplexy oddělené od zbytku světa. Když ubytovat, tak v penzionku a pěkně uprostřed italského života.
Někde jsme si přečetli, že ve Vieste to žije, tak jsme si tam vyrazili pěkně navečer. Cesta po pobřeží byla samá serpentina, takže jsme si krás výhledů moc neužili (já jsem se za volantem radši nekochala, můj drahý choť nespustil oči z navigace a mláďata mají tu úžasnou vlastnost, že usínají při prvním zavrnění motoru bez ohledu na krásu okolí). Ale ty pohledy na moře a městečka jsou kouzelné. Mihly se mi před očima a pak jsme si je našli na fotkách :-).
(Pro zvídavé: Ve Vieste to opravdu žije a nemá cenu tady bojovat se snahou ušetřit za parkování. Do centra se večer auty nesmí, městečko je samý parkující fiatek a kde-co, tady je opravdu rozumné zaparkovat na označeném placeném parkovišti a být bez starostí. K tomu vás akční strážce parkoviště pěkně naviguje až na místo. Pevně věřím, že je tak hodný na každého, že o to nebyla VIP péče pro motající se ženskou za volantem. A přijeďte hladoví - dobroty útočí na všechny smysly, lákají k ochutnání.)
Fotoreportáž z Benátek - naše první zastávka na cestě.
Fotoreportáž z pobřeží Gargana - místo našeho pobytu.
Ostrovy Tremiti - výlet lodí
Pobřeží a jeskyně ve skalách - výlet lodí
Peschici - městečko nad mořem - pohádková procházka
