Krásně jste to napsala, moc krásně. A kdyby měl člověk jen jedno... takových bahýnek je často i víc... Moje metoda, nebrat si to osobně. Když vysvitne sluníčko přestane být důležité, v čem se člověk brodí... (ale to s těmi kytičkami považuju také za prima řešení)

malá bahýnka nevadí. Horší jsou ta dotěrná a tak rozsáhlá, že vypadají nekonečně :-). Díky :-).

Dobrý den, Jani, mně se to takto u jednoho člověka podařilo, ale to byla trochu jiná situace. Nicméně květy jsou hlavně dobré pro Vás. Věřím tomu, že ano. Držím palce a přeji každodenní posilu. Zkušenost také ukazuje, že se dějí i různé náhody, které člověku pomohou..

Vaše J.

Ty pomyslné květy jsou skutečně pro blízké lidi. Nikoliv pro ty, co rádi bláto. Někoho zachránit nelze...

Jani, čelit zlu dobrem je dlouhá cesta, na kterou občas nestačí ani celý jeden lidský život, a která vyžaduje spoustu síly. Ale přitom se domnívám, že je to ta nejlepší.

Honzo...hlavně...existuje vůbec jiná? Díky.

Tohle bahnisko, čím je déle na blízku, tím menší pravděpodobnost, ževyschne :)

A možná jsou některé močály celoživotní? To víš, meliorace taky není všechno . Díky :-).

Takový pěkný, noční zamyšlení, díky. 

Omlouvám se, ale připomíná mi to jeden před světem utajovaný příběh, který nedávno dokvetl. Bylo to drama, láska, drama, láska. Zničující pouto.Psychické týrání, které si on dosud zatím ne zcela uvědomuje.