Většinou se do diskuzí nezapojuji, ale tento Váš článek je prostě "cítit člověčinou"... Hm, je to smůla, nebo svým způsobem zvláštní druh štěstí, že prostě ne každý odborník je skutečně odborník na vše a ani psychiatrům se toto nevyhýbá :-(

Tím zvláštním druhem štěstí míním, že silného člověka, kterým jistě jste, to posune dál...

 Držím životně pěsti a pokud bude někdy třeba - tak i na  ty vskutku odborné odborníky mějte v budoucnu štěstí. Myslím, že na dobré lidi v blízkém okolí jej máte...

Mirko, byť s velkým zpožděním - moc Vám děkuji. Jak se tak dívám, vypadám jako hrdinové mých povídek. To je dobře. Díky.

Jani, hezké.. :)

a zase....

...a zase :-).

Hezké, moc moc

Děkuji Pavli.

 Slov netřeba 

Děkuji.

Dokonalé!

Jani, Vy UMÍTE psát. Přečteno jedním dechem kvůli ději a druhým dechem pro krásu textu. Nádherná čeština a mistrovské zacházení se slovy. Máte můj obdiv a těším se na příští blog.

Neli, moc vám děkuji, ráda se s vámi potkávám..a u mne samozřejmě ještě raději :-) .

Ta primářka s diplomem ve zlatém rámečku to od hrdinky příběhu patřičně dostala, ovšem jde o to jestli oprávněně. Tu totiž matka měla vyrazit z domu proto, aby jí nepřebrala partnera, na druhé straně ovšem matka vyžadovala, aby byla vůči němu vstřícná ": "protože by se urazil a matka by mi udělala kázání, že jsem nevstřícná a nejsem mu dost vděčná za to, co pro mne dělá" - takže mám obavy, že hrdinka v tom má dost zmatek

děkuji, Honzo, za čtení a zamyšlení. A malinko se zamyslim taky. Hrdinka má spoustu zmatků, myslíte, že pravé tento mini příběhu vadí? Napsal byste mi, proč?

dik