Špinavá propaganda české diplomacie.

Český velvyslanec v Kyjevě Ivan Počuch tvrdí, že Rusko má prý psychologický problém - nechce akceptovat, že bývalé země Sovětského svazu si mohou rozhodovat o své budoucnosti samy. 

Dále uvádí, že Rusko se na roli vojenského soupeře Západu připravuje již nejméně pět let. Od té dodby, kdy "přestalo plnit své závazky vyplývající ze smlouvy o konvenčních ozbrojených silách, která byla od konce studené války považována za základ evropské bezpečnosti". (Zmíněný článek najdete zde)

To první tvrzení je demagogie, to druhé je sprostá lež. 

                                                                              ***

Podle toho, co je možno bez jakýchkoli problémů dohledat, jsou to naopak Spojené státy a EU, kdo mají psychologický problém s tím, aby země bývalého Sovětského svazu - Ukrajina,  sama rozhodovala o své budoucnosti. Západ využil všech možných (i "nemožných") prostředků k tomu, aby Ukrajina byla taková, jakou ji chtěl mít - nerozdělená a žádající o vstup do Severoatlantické aliance.

Splnění druhého přání se (konečně) začíná rýsovat, neboť premiér Jaceňuk právě předložil podnět ke zrušení článku ústavy v němž si Ukrajina (i do budoucna) zakázala být součástí jakéhokoli vojenského uskupení.

Splnění prvního přání je dnes již nejenom ochuzeno o Krym, ale i masakrováno Ukrajinskou armádou… ve stále větší míře. 

Pokud se nemýlím, tak to nebylo Rusko, ale naopak Západ, kdo nebral v úvahu ani jedno (Doněcké a Luhaňské) referendum ze dne 11. května 2014… v němž právě část bývalé země Sovětského svazu usilovala o to, aby mohla rozhodovat sama o své budoucnosti.

Namísto respektování jejich vůle jim pučistická kyjevská vláda přináší smrt z těžkých pozemních zbraní a letadel. 

Putin naopak opakovaně vyzývá Kyjev, aby s těmi, kdož se dožadují práva na sebeurčení, jednal. Přesto Západ (potažmo Kyjev) donekonečna opakuje jen jedno jediné - aby Rusko "přestalo" eskalovat konflikt podporou, kterou ovšem (od samého počátku konfliktu) Rusko kategoricky odmítá.  

Přitom je evidentní, že pouze v jednání (u jakéhokoli stolu) je možno najít řešení.

Snad jednou Západu dojde, že namísto neustálého opakování oné formulky o ruském "nezasahování", stačí vzít aktivitu do vlastních rukou a přikázat Kyjevu, aby ukončil nesmyslné vraždění vlastních lidí a začal jednat… Separatisté (jak Západ lidem bojujícím za sebeurčení na Ukrajině pejorativně říká) na nic jiného nečekají… a Rusko si rovněž nic jiného (po celou dobu konfliktu) nepřeje. 

                                                                              ***

K tomu, zda to bylo skutečně Rusko, kdo přestal  plnit své závazky vyplývající ze smlouvy o konvenčních ozbrojených silách... anebo NATO, nechť posoudí každý čtenář samostatně:

Podle závěrečné zprávy Stockholmského mezinárodního ústavu pro výzkum míru (SIPRI) z roku 2009, vzrostly výdaje na zbrojení ve světě v posledních devíti letech o 45 procent. V roce 2008 se na vojenské účely vydalo už celkem 1,46 bilionu dolarů.

Za osmileté funkční období amerického prezidenta George Bushe americké vojenské výdaje reálně vzrostly na nejvyšší úroveň od doby druhé světové války. USA v roce 2008 vydaly na zbrojení 607 miliard dolarů. Částka představuje zhruba 42 procent světových výdajů na vojenské účely. Na druhém místě skončila s 85 miliardami dolarů Čína. Za ní následovaly Francie, Británie a Rusko...