Komu patří Bůh

Slavný Samuel P. Huntington předpověděl střet civilizací a změnu světového řádu. Dokážeme něčemu takovému zabránit? Dokážeme zachránit stávající svět? Dokážeme si udržet lidskost…(a čisté ruce...)? 

Současná situace je následující: Ke křesťanství se hlásí více než dvě miliardy lidí. K islámu půl druhé miliardy, a k judaismu čtrnáct milionů lidí.

Křesťané jsou přesvědčeni o tom, že Ježíš Kristus byl mesiáš a Syn Boží.

Židé jeho mesiášství (natož pak božství), neuznávají.

Muslimové jej považují za proroka srovnatelného s Mohamedem, ovšem vzhledem k tomu, že nezanechal ani jediný vlastnoručně napsaný řádek, mají slova proroka Mohameda cenu natolik vysokou, že ani (případné) božství Ježíše Krista nemůže jejich víru ovlivnit.

Na první pohled to vypadá, jakoby Bohové byli tři:

Bůh vyvoleného národa, jenž přislíbil příchod mesiáše… avšak doposud svůj záměr nenaplnil.

Bůh křesťanský, jenž svůj příslib naplnil v Ježíši Kristu.

Bůh muslimů, jenž na tuto zem vyslal nejvýznamnější proroky celkem dvakrát, přičemž ten druhý z nich zanechal na zemi vlastnoručně psané poselství.

Každé malé uvažující dítě by asi na tomto místě řeklo, že to nemusejí být tři různí Bohové, ale jen tři různé pohledy na Boha jediného.

To jistě ano - ovšem problém i tak zůstává: Který z pohledů je pravdivý… a které dva nejsou…?

Může být tím pravdivým pohled židovský? Židé se považují za národ vyvolený, na základě biblických textů. Ovšem ti, kdo tyto texty psali, byli lidé, nikoli Bůh. Já nechci zpochybňovat, že k Mojžíšovi promlouval Bůh. Rozhodně ale nemůžeme mít jistotu, že národ izraelitů si Bůh vybral pro jejich "výjimečnost" mezi všemi ostatními národy světa. Mohlo to být třeba jen proto, že jedině tento národ, který tehdy žil v nesmírném útlaku v cizím Egyptě, mohl Boha uslyšet. Národ, jenž neustále spínal ruce k Bohu v prosbě o záchranu. Dnes bychom mohli říct, že nikdo jiný tehdy neladil na pomyslném „radiopřijímači“ stanici, na jejíž frekvenci Bůh k lidem promlouval. A promlouvat bylo věru o čem, jestliže Bůh zvažovat seslání mesiáše zbloudilému lidstvu - tím spíše, měl-li jím být Boží Syn …

Nebo snad může být tím pravdivým pohled křesťanský? Z historie víme, že celé první tisíciletí neměla církev jasno v tom, o čem pozemský příběh Ježíše Krista vlastně je. Např. staří církevní otcové považovali za ústřední myšlenku příběhu evangelií zápas mezi Bohem a ďáblem. Ježíš podle nich „porazil toho Zlého na hlavu“… V pátém století vyslovil sv. Augustin názor, že ukřižovaný dokonalý člověk Ježíš byl Bohem přijat, jako „náhrada“ za hříšné lidstvo a od desátého století zdůrazňuje pak církev hlavně zásluhy Ježíšovy smrti...

Anebo pohled muslimů může být tím pravdivým? Stejně tak, jako Starý a Nový Zákon, tak i Korán byl přece napsán pozemským člověkem. Stejně tak, jako židé považují vše, co je napsáno v Bibli, za Bohem vnuknuté, tak i křesťané uvažují stejně o Novém Zákonu. A stejně tak i muslimové nahlížejí na slova Koránu…

Všichni věřící (všech těchto církví bez rozdílu) tvrdí, že pravý Bůh je pouze jeden. Nemělo by toto vědomí všechny (odlišně na tohoto jediného Boha nahlížející), naopak povzbudit k smířlivosti? K toleranci? K vzájemnému pochopení a respektu?

Zatím to spíše vypadá na alternativu druhou - násilím se jinověrců zbavit, nebo je alespoň donutit k odmítnutí víry stávající. Historie lidského rodu podobnými aktivitami doslova přetéká!

Muže to znamenat jen jediné: Veškerá náboženství jsou natolik ovlivněna lidským (čistě pozemským) faktorem, že se od ostatních společenských organizací liší hlavně jen tím, oč usilují… V tom je i jejich (všeobecně uznávaná) vznešenost.

Jsem přesvědčen, že všechna náboženství člověka od Boha naopak odvádějí. Jejich působení se podobá někomu, kdo by chtěl ve dne svítit baterkou na slunce, aby je lidé mohli "lépe" uvidět...

Nevím, zdali se blíží střet civilizací. Čas sklizně však určitě ano. Ba, co víc – žně jsou již v plném proudu - a my se nacházíme kdesi uprostřed zralých (spíše však přezrálých) lánů… ale radost z plnosti rozhodně necítím. Je to spíš prázdnota a zmar: Na mnoha místech světa se válčí. Lidé umírají, a nejsou to herci velkofilmů. Jsou to reální lidé, kteří měli svá jména. Tak jako my. Byli to naši „bratři“, naše „sestry“… alespoň tak to (údajně) vidí Bůh - což všichni věřící ve všech základech své víry mají.

To, že piloti armád s křesťanskou tradicí nemají potřebu vykřiknout (při každém otevření pumovnice či vypuštění smrtonosné rakety): „Bůh je veliký“, ještě neznamená, že by Bůh křesťanu byl umírněnější, nežli Alláh. A už vůbec to neznamená absenci Boha při zabíjení lidí pod křídly sofistikovaných vraždících monster. Vždyť všudypřítomnost armádních kaplanů nenechá nikoho na pochybách, že Bůh je se svými vojáky na všech prvních liniích světa…Což pochopitelně platí i o vojácích Izraele. 

Něco je špatně… a nejde o to, které náboženství je více pravdivé. Stojí-li navzájem proti sobě, stojí-li proti lidem, proti bližním - a mrtvých stále přibývá – potom nemůže být pravdivé ani jedno z nich... 

Já netvrdím, že Bůh neexistuje, nebo že Ježíš Kristus nebyl Syn Boží. Netvrdím ani, že by si Prorok napsaná slova vymýšlel... 

Odmítám ale věřit ve (stále trvající) vyvolenost židovského národa. Nevěřím ani tomu, že by vražda proroka (natož pak Božího Syna ) mohla - namísto obrovské viny - zvrácené lidstvo zbavovat hříchů . A nevěřím že to, co jeden prorok vlastnoručně napíše, musí nutně znamenat víc, nežli to, co jiný prorok říká…

Počátky všech náboženství jsou prastaré. Celý Starý zákon líčí Boha, jako trestajícího, nebo dokonce ničícího vládce, který žárlivě vyžaduje poslušnost a věrnost.

Nový zákon naopak dokazuje, že Bůh je Láska.

Znamená to, že se Bůh změnil?

Jistěže ne. To jenom lidé změnili pohled na Boha, na základě nových informací, které jim poskytl Ježíš Kristus.

Dnešní lidstvo má ale rovněž mnoho (naprosto nových) informací - zcela zásadních! Chápeme přece svět v úplně jiné podobě. Pro pisatele biblických příběhů Starého zákona byla země plochá a konečná. Nikdo tehdy nevěděl nic o její kulatosti, natož pak o hloubce vesmíru. Nikdo nevěděl o planetách a jejich drahách okolo centrálních hvězd. Nikdo nemohl nic vědět o vzdálenostech, které je nutno počítat na stovky miliard světelných let, nikdo nedokázal správně vysvětlit, co vlastně hvězdy jsou. Nikdo nevěděl nic o galaxiích a nikoho ani ve snu nenapadlo, že by se vesmír mohl rozpínat…Máme dnes důkazy, že neexistuje pouze jen to, co vidíme na vlastní oči – víme o temné (neviditelné) hmotě vesmíru... a díky úspěšným resuscitacím víme o klinické smrti a existenci lidské duše sui generis... takže nemůže být jen (pouhou) formou těla, jak tvrdí církev...

Lidé (alespoň tedy věřící) by si měli uvědomit zcela jednoduchou a nevyvratitelnou skutečnost, že judaismus, křesťanství a islám, tedy všechna monoteistická náboženství, musejí (nutně) vypovídat o témže (jediném) Bohu.

Společně pak se všemi ostatními neteistickými, či polyteistickými náboženstvími, sektami a směry, musejí vypovídat o zákonech téhož Stvoření. Rozdílnost dogmat může být způsobena buď rozdílným přístupem k pravdě - nebo odklonem od ní…

Jde tety o naprosto zásadní věc - složit společně mozaiku celého Stvoření. Mnohé dnešní rozdíly, které jednotlivá duchovní společenství od sebe oddělují, jsou právě těmi (nutnými) kameny, kterých je k této stavbě zapotřebí. Nepravdivý „materiál“ se zcela zřetelně a neomylně projeví, neboť se do takové (Pravdivé) mozaiky nemůže hodit - nebude nikam zapadat…

Všechny dosavadní aktivity (takzvaně) ekumenické, nebyly ničím jiným, než zcela specifickými snahami po dosažení pouhé tolerance, vzájemného pochopení, nebo dokonce jen „klidu zbraní“.Společné hledání Pravdy však v sobě nezahrnují a nemohou tudíž vést ke sjednocení v Pravdě, což by mělo být nezaměnitelným cílem všech ekumenických snah.

Jestliže k takovéto generální konverzi nedojde - a nic prozatím nenasvědčuje tomu, že by vůbec kdy dojít mohlo - zůstává střet civilizací neodvratný. 

Pokud ovšem démon třetí světové války nebude rychlejší.

(Kováři smrti na mnoha místech již pilně pracují...

a kouřových sloupů na horizontech našich dní stále přibývá…)

***