Jako dlouhodobý pěstoun jsem se setkala se vším možným, úřady počínaje a sousedy konče. A myslela jsem, že mne nic nepřekvapí natolik, že se mi z toho sevře žaludek, že nebudu vědět kudy kam. Ale přece...
Ten příběh začal v jedné porodnici, kde se narodila holčička, které nesvítila na cestu šťastná hvězda. Vlastně možná trochu zablikala, než zhasla.
Holčička neměla zůstat s maminkou, stejně jako její sourozenec o několik let dřív, měla hupsnout do přechodné pěstounské péče a po pár měsících letět k té nejlepší rodině na světě.Pokud by ta šťastná hvězda mohla zářit.Jenže cesty hvězd i holčiček jsou nevyzpytatelné a myšlenkové pochody lékařů v nemocnici taky a tak bylo rozhodnuto: matka má právo kojit dítě. Své dítě.Co na tom, že mamka to nemá v hlavě v pořádku, co na tom, že už jedno dítě ohrozila na životě. Má svá práva - kojit.A tak se holčička a matka nastěhovaly do mateřského centra.Mateřská centra jsou zařízení, která mají za úkol maminky naučit, jak se o děti starat a v tom nejlepším případě to párkrát i vyjde.Tohle nebyl ten nejlepší případ, vzpomeňte na šťastnou hvězdu, která už skomírá nad hlavou malé slečinky.Už dopředu se vědělo, že kompetence rodičky jsou víc než omezené, že spolu stejně domů neodejdou. Přesto téměř rok mamka kojila, pod dohledem snad i pečovala o malou princeznu a tvořilo se pouto nejsilnější.A úřad tentokrát zafungoval. Nebyl sice z nejrychlejších, ale alespoň něco, řekneme si a měla by následovat už jen obloha bez mráčku.Holčička byla umístěna do přechodné pěstounské péče předběžným opatřením.Zapomněla jsem zmínit, že k pěstounce šla s prasklou lebeční kostí.Jak se to panebože stalo? To nikdo neví...A tak se přechodná pěstounka začala starat. Milovala batole, pečovala, zakoupila ochranu hlavičky, postupně naučila princeznu smát se, chodit, říkat první slůvka.A šťastná hvězda začala zářit...Tohle ale není pohádka, je to úplně ten nejpravdivější příběh a ani není z dávné doby.Pár měsíců štěstí a přišel dopis od soudu.PRINCEZNA MUSÍ BÝT NAVRÁCENA DO ÚSTAVNÍHO ZAŘÍZENÍ. Do mateřského centra, odkud si odnesla prasklou hlavičku a noční děsy.Maminka s chorou myslí se rozhodla, pomocí právníka, kterého jí dohodil a zaplatil bůhvíkdo, napadnout předběžné opatření a soudkyně rozhodla, že dítě NEBYLO ohroženo na životě a předběžné opatření zrušila.A šťastná hvězda zhasla.Všechno pro princeznu zhaslo, protože návrat s psychicky nemocnou matkou s agresivními sklony do ústavního zařízení, kde mohou stejně být jen rok a následuje velké NIC, znamená pro holčičku konec.Žádné vyhlídky na nejlepší rodinu na světě, žádné pusy na dobrou noc, pohádky, lechtání, držení za ruku, aby zlý sen byl pryč.Nikdo, kdo má všech pět pohromadě si nevezme do náhradní rodiny dítě s biologickou matkou, tohoto ražení, za zády. Nikdo nemá zájem si nechat nadávat, urážet, strachovat se při kontaktech, jestli matku nenapadne s dítkem hodit, praštit ho.Dítě není panenka.Dítě má být láska. A přechodná pěstounka bojuje.Za malou princeznu, za nejlepší mámu a tátu na světě, za šťastnou hvězdu, aby se rozzářila nad hlavou malé princezny.Oslovila poslance i senátory, požádala o pomoc ombudsmana, požádala právníka o radu.Je rozhodnutá medializovat celý příběh.Je připravená nést následky.Pěstounství je známka punku, víme?Rebelové na úřadech, punkeři u soudu.AŤ SVÍTÍ ŠŤASTNÉ HVĚZDY NAD HLAVOU VŠECH PRINCŮ A PRINCEZEN.AŤ ŽIJE ZNÁMKA PUNKU PĚSTOUNŮ!
