Proč někdy vítězí kandidáti s menším počtem hlasů

 Článek o tom, jak zvláštní politická soutěž o počet kandidátů na volebním lístku vede k tomu, že strany často zahrnují na kandidátní listinu "do počtu" lidi, kteří vědomě nechtějí být zvoleni.

Mnozí voliči se ptají: Jak je možné, že byl v jedné obci zvolen do zastupitelstva kandidát ČSSD, který získal 84 hlasů, a nebyl zvolen kandidát Svobodných, který získal 103 hlasů? Jak je možné, že v jiné obci byl zvolen kandidát KDU-ČSL, který získal 307 hlasů, a nebyl zvolen kandidát Svobodných, který získal 314 hlasů?

Odpověď leží v zákonu o volbách, který zohledňuje při přidělování mandátů nepochopitelně nejen počet získaných hlasů, ale rovněž počet kandidátů na kandidátní listině.

Tato zvláštní politická soutěž o počet kandidátů na volebním lístku vede k tomu, že strany často zahrnují na kandidátní listinu "do počtu" lidi, kteří vědomě nechtějí být zvoleni. Podle mě je tento způsob přidělování mandátů v rozporu s tím, jak intuitivně vnímáme demokratickou volbu.

Přesto Strana svobodných občanů vysoce oceňuje kandidaturu svých členů, kteří šli do voleb s čistými úmysly změnit věci ve své obci k lepšímu a jen doplatili na to, že nepřizpůsobili kandidátní listinu vzorečku zákona o volbách.  

Každopádně volby jako celek považujeme z hlediska Strany svobodných občanů za úspěch. Desítky kandidátů Svobodných byly poprvé od loňského vzniku strany zvoleny do veřejných funkcí, což je zlom v úsilí Strany svobodných občanů.

Děkujeme všem za podporu, budeme se chystat na volby do krajských zastupitelstev a do Senátu v roce 2012.

Petr Mach

Autor: Petr Mach | neděle 17.10.2010 9:17 | karma článku: 27,40 | přečteno: 2205x