V neděli večer naposledy zaduněl fotbalový míč, podzimní část ligy skončila bláznivým zápasem v Ostravě, po němž vede Slavia tabulku o jediný bod před Plzní a o tři před Spartou.
Nebýt infarktového zápasu Baník – Slavia (3:3), vytratila by se podzimní sezona doztracena. Takhle se bude v těchto dnech po hospodách mluvil aspoň o šíleném průběhu posledního utkání, kdy Slavia vedla v poločase 2:0, byla v pohodě, hned po přestávce ale inkasovala gól a vzápětí se nechal vyloučit Oscar Dorley, pak prohrávala 2:3, vyrovnala na 3:3 a v závěru ostravský Almási, toužící po hattricku, zahodil penaltu.
Po utkání dopadla na Oscara těžká kritika trenéra Trpišovského, nebezpečně se blížící až k personální likvidaci hráče. Co se stalo? Na hřišti ležící Oscar, který už měl žlutou kartu, se nohou nepochopitelně ohnal po protihráči a šel ven. Trpišovský zuřil, protože svého levého obránce o poločase varoval, aby si dal pozor na druhou žlutou. Tak dostal hned červenou! Chápu, je to nedisciplinovanost, která zaslouží kritiku. Ale slávistický trenér zapomněl zmínit, že to nebyla jediná příčina toho, že sešívaní málem ostudně prohráli.
Oscar šel pod sprchu za stavu 2:1 pro Slavii. To, co se dělo dál, bylo pro mě ještě nepochopitelnější. Je sice pravda, že Baníku „narostla křídla“, pustil se do svého soupeře se vší vehemencí, ale to je přece běžné. Běžné ovšem není, aby lídr ligy, mužstvo otlučené z evropských pohárů upadlo do tak bezbřehého zmatku a bezradnosti. Jako by slávisty někdo nečekaně probudil už z dovolené u vánočního stromku. Pobíhali po hřišti jako splašené srny a čekali, až je srazí výstřel baníkovců!
Vzpomněl jsem si na letošní derby, v němž oslabení červenobílí, prohrávající 0:1, měli i v 10 lidech, bez vyloučeného Ousoua, celý druhý poločas herní převahu a nebyli daleko k vyrovnání. V neděli naopak bila do očí jejich bezradnost, neumění udržet míč, kombinovat, zklidnit hru. Znovu se odhalila neschopnost stoperské dvojice Ousou – Kačaraba, která prohrávala jeden vzdušný souboj za druhým – a Ousou navíc zavinil penaltu. Mužstvo tentokrát nepodržel ani brankář Mandous; to, že zneškodnil Almásiho penaltu, bylo především dílem jejího špatného provedení.
Nebýt tohoto vzrušujícího ostravského zážitku, o lize by se dnes už nemluvilo. Není o čem, je většinou nudná. Kromě jediného: Slavia vede překvapivě jen o jediný bod a o její dominanci už hovoří ze zvyku jen pár reportérů, kteří přehlížejí čísla ligové tabulky. Červenobílí celkově prožili nejhorší podzimní sezonu za poslední roky: nepostoupili do Ligy mistrů ani do Evropské ligy, což je vzhledem k soupeřům, na které narazili (Ferencváros, Legia Varšava), evidentní neúspěch. Ne náhodou oba její soupeři z evropských pohárových soutěží už vypadli, zatímco slávisté (i sparťané!) pro jaro ještě zachránili aspoň Konferenční ligu. Jistě, po Novém roce se může všechno vrátit do starých kolejí; pokud sešívaní konečně přestanou mít širší marodku než počet hráčů na hřišti, vrátí se jim dlouhodobě zranění Provod, Hovorka, Bořil a Kúdela a posílí obrannou řadu, zejména na stoperském postu.
Pokud může být někdo s ligovými výsledky opravdu spokojen, tak jsou to fandové plzeňské Viktorky. Tím, že si jejich mužstvo stojí jen o bod druhé za Slavií, pravděpodobně zajistilo odpustky za krach na evropské scéně. Naproti tomu rozhodně nelze plesat nad jeho předvedenou hrou ani nad střeleckým průměrem 1,89 na zápas (Slavia 2,68, Sparta 2,42). Zatím to vypadá, že by měli pozlatit Beauguelovy kopačky a hlavu (10 gólů z 36). Jinak dominují především defenzivou, což u trenéra Bílka nepřekvapuje.
Sparťanští příznivci možná čekali od mužstva pod taktovkou trenéra Vrby víc než dosavadní třetí místo. Dvou pozitiv se ale na podzim dočkali: 1) poprvé od 20. března 2016 vyhráli rudí v derby nad Slavií, 2) zatímco po 19 kolech minulého ligového ročníku ztráceli na první Slavii 10 bodů, tentokrát jsou to jen tři. Nespokojení mohou být ti, kteří si pořád bláhově myslí, že Sparta je první, jediná a největší. Realita je taková, že po prudkém pádu se pomalu hrabe vzhůru. V létě se jí podařily dva dobré přestupy do ofenzivy, Pešek a Haraslín, teď už má v jabloneckém Čvančarovi další posilu do útoku. Musí ovšem, stejně jako Slavia, řešit střed obrany.
Při pohledu na dno ligové tabulky bych nechtěl být fanouškem Karviné, která ztrácí na předposlední Teplice šest bodů a na čtrnáctý Jablonec dokonce 11. Po odehrání zbylých 11 jarních ligových kol bude následovat nadstavbová část, takže ti dole ještě nejsou zcela vyřízení, ale klidné Vánoce mít nebudou.
