Duše všech sparťanů teď nejspíš krvácejí. Mužstvo propáslo poslední možnost: výhrou ve finále MOL Cupu si aspoň zčásti napravit reputaci a ukonejšit své fandy. Nestalo se, prohrálo se Slováckem 1:3 a zůstalo bez trofeje.
Vedení Sparty před koncem ligy vyhodilo renomovaného trenéra Pavla Vrbu a už podruhé v posledních letech (v roce 2019 dojížděl sezonu po vyhozeném Ščasném) nastražilo past Michalu Horňákovi, trenérovi sparťanské rezervy. Dostal za úkol vyhrát pohár, ale nedokázal to. Nedokázal to proto, že neuměl vyoperovat vřed z útrob nemocného mužstva. Ve finále v Uherském Hradišti hráči v rudých dresech zopakovali to známé zoufalství a beznaděj, jakmile inkasují první gól. Takže to nebylo lepší než pod Vrbou, ale to se ani nedalo čekat.
Dočasný kouč Horňák se zmýlil, když před zápasem do televizní kamery prohlásil, že se bude hrát se zajištěnou obranou z obou stran. Slovácko se od první minuty do té děravé sparťanské pustilo se vší vervou a hladem po úspěchu, a než se Letenští probudili, prohrávali o dva góly. Pak už mohli jen pobrekávat a zlobit se na rozhodčího. Po tom, co si dovolil „zajíc“ Suchomel, že se po odpískané penaltě rozběhl proti sudímu a vrazil do něj, mělo následovat jediné: červená a nikoli jen žlutá karta! K tomu ovšem Ladislav Szikszay po deseti minutách hry nesebral odvahu. O vyloučení si koledoval i neustále provokující Čvančara.
V poločase bylo rozhodnuto a kdo čekal, že se Sparta po přestávce do soupeře zakousne, čekal marně. K něčemu takovému v ní nezbyla ani špetka morálních sil. Podobně jako Slavia v lize, ukončila i Sparta sezonu v rozkladu. Bylo to vidět i na tváři sportovního ředitele Tomáše Rosického, kterého televizní kamera zabrala několikrát během zápasu v Uherském Hradišti. Jeho zasmušilý výraz sváděl k domněnce, že i on sám přemýšlí o tom, zda by neměl následovat trenéra Vrbu. Prohlašoval přece, že jeho úkolem je, aby Sparta po letech zase vítězila... Své spolupracovníky, tedy především Pavla Vrbu, si vybral sám. A pak ho vyhodil, i když to nemuselo být nutně z jeho hlavy. Před časem řekl, že pokud Sparta nezíská mistrovský titul, sám vyvolá ve vedení klubu diskusi o svém postavení. Teď je Sparta bez titulu, bez trofeje a zatím i bez trenéra. Může začít od nuly. Uvidíme, co Tomáš udělá...
Nedávno mě zaujala debata v pořadu Dohráno v České televizi. Na otázku moderátora, co by se mělo stát, aby Sparta brzy dosáhla svého cíle, odpověděl Milan Luhový, bývalý československý reprezentant a útočník Dukly Praha, známý svými otevřenými kritickými názory, nekompromisně: „Křetínský by měl Spartu prodat nějakému západnímu investorovi, protože on to neumí, pod ním je ve Spartě po léta jen chaos.“
Nechce se mi to komentovat, vím, že to bylo hodně milionů, které do ní trpělivě sypal, a neznám úmysly velice schopného byznysmena Daniela Křetínského, který nedávno koupil 27procentní podíl ve West Hamu United s exslávisty Součkem, Coufalem a Králem, ale něco na tom možná bude. Kdo by však teď o Spartu v tomhle stavu stál?
