Zemský ráj to na pohled

Za uplynulý víkend jsem viděla dva, podle mého názoru, dobré filmy - Zemský ráj to na pohled a Všichni dobří rodáci. Když jsem se dodívala, říkala jsem si: „Páni, není to skvělé, že teď mě pro můj názor nemohou zavřít a můžu si cestovat kam chci?“.

Když jsem ve filmovém zpracování viděla, jak ty komunistické bestie jednaly s lidmi vlastního národa, bylo mi do breku. Tyto filmy by se měly ve školách pouštět na hodinách dějepisu. Ať mi moje skvělá učitelka z gymplu odpustí, ale nechápu, že jsme se museli asi rok učit o pravěku a na události po roce 48 nám pak na konci čtvrťáku zbyla sotva hodina. Přitom tato novodobá historie je pro nás velmi důležitá a mělo by se o ní mluvit.
Po shlédnutí toho druhého zmiňovaného filmu jsem si zapnula počítač a mrkla na internet na zprávy, abych se rozptýlila. To se mi bohužel nepodařilo. Zpráva o smrti Václava Havla mě zastihla zrovna ve chvíli, kdy jsem si říkala, jak je nám tu v České republice teď dobře.
Pane prezidente, chci Vám alespoň takto poděkovat za všechno, co jste pro svou zemi a její lid udělal. To, že můžeme svobodně mluvit, studovat, pracovat či cestovat je skvělé.
Děkuji!