Nekamenujte Petra Hájka a pořádně si ho přečtěte

Chápu, že se vydávám na tenký led, ale ten, který pod sebou rozhoupal prezidentův poradce Petr Hájek, mi přijde ještě tenčí. Nenarodil se z opice (já ostatně také ne, i když souhlasím s Darwinovou teorií evoluce) a ve své knize Smrt ve středu spekuluje o tom, zda 11. září bylo americkým komplotem. Dost na to, abych v této chvíli vlastně psal o mrtvém muži.

Nicméně, vůbec se nechci zaobírat oběma výše uvedenými skutečnostmi. Tím spíše, že to dnes v hojné míře činí ostatní. Dokonce nebudu upozorňovat na Petrovy horší vlastnosti  (znám je, bývali jsme přátelé) - vždyť jich sám mám dost. Pochybuju totiž, že by při utváření jeho názorů hrály nějakou zásadní roli.

Knihu Smrt ve středu ale shledávám přínosnou a vyvolávající celou řadu otázek. Nejen těch, které se týkají virtuální reality, jak ji vytvářejí média a o nichž se dnes bohužel diskutuje tak málo. Pro názornost: nepřirozenost mediálního světa si možná zřetelně uvědomujeme v případě Agáty Hanychové, ale už zdaleka ne tolik v případě tak průměrné, leč ambiciózní činovnice, jakou je třeba Jana Bobošíková, VIP blogerka iDNES. (Doufám, že to nikdo nebude brát jako kálení do vlastního hnízda.)

To, co mě na Hájkově knize opravdu zaujalo, jsou jeho názory o postavení, úloze a formování dnešního světa tím, co nazýváme  - často velmi nepřesně -  pravicí a levicí. Nebudu Hájka citovat, přečtěte si ho. Chtěl bych jen říci, že přes veškeré výhrady (které mám i já) Smrt ve středu přináší například značně přesný pohled na to, co se u nás za posledních dvacet let dělo. Včetně skutečnosti, že to byl právě Václav Klaus, kdo u nás po listopadu 89 jako první řekl, co je vpravo a co je vlevo a že to, co se tváří jako uprostřed, je také vlevo, včetně názorů Václava Havla. ( Aby nedošlo k mýlce - sám si z tohoto pohledu také připadám vlevo, vždycky jsem to tvrdil a nikdy se za to nestyděl.) Tento názor má Petr Hájek už dvacet let a pokud vím, nikdy ho podle okolností neměnil a ve své době pro něj poskytoval Václavu Klausovi platformu.

Nemám rád hony na čarodějnice a jsem si jistý ještě jednou věcí - ač to Hájkovi novináři podsouvají: opravdu není  "yesman" Václava Klause. Jen mají oba velmi dlouho podobné názory, někdy odlišné od ostatních. Otázka vhodnosti jejich prezentace může leckoho trápit, osobně je mi však způsob "jít s kůží na trh" docela sympatický i v případě hlavy státu a jeho poradce.