Názory českých čtenářů ruského portálu Sputnik

Portál Sputnik kromě zásobování ruskou a proruskou propagandou nabízí také ankety, ve kterých mohou čtenáři vyjádřit svůj názor. Na tyto ankety jsem se v článku zaměřil a jejich výsledky konfrontuji s dalšími průzkumy.

Na úvod nutno podotknout, že řada anket je na Sputniku vytvořena pomocí tzv. návodných otázek. Právě tyto ankety jsem v rámci zkoumání vypustil a věnoval se otázkám více otevřeným. V článku tak zmiňuji ankety z oblasti politiky, mezinárodních vztahů, ekonomie a v neposlední řadě i otázky týkající se bezpečnosti. Výsledky následně srovnávám s obecnými průzkumy veřejného mínění a dalšími indikátory, které jsou relevantní k sledovaným anketám.

Sputnik je ruským zpravodajským portálem, který je propojený se státní tiskovou agenturou RIA Novosti. Informace poskytuje v několika desítkách světových jazyků včetně českého. Více o tomto portálu v článku Jak "informují" tzv. proruské weby?

Politické preference čtenářů Sputniku

Z výše uvedené ankety tak můžeme vidět, že u čtenářů Sputniku mají nejvyšší preference, resp. vítězí komunisté s 36,9 % hlasů. V případě ruského portálu s jistým specifickým okruhem čtenářů tedy nic překvapivého. Na druhém místě se umisťuje Svoboda a přímá demokracie (SPD) s 22 % hlasů. Překvapením je pro mě nízký výsledek strany Úsvit, která získává 4,9 %. Očekával bych, že strany jak Úsvit tak SPD, jenž obě "hrají" shodně na protiislámskou a protimigrační notu, budou mít zhruba stejné výsledky. Rozdíl je nicméně značný. U čtenářů dále sympatie získává radikální Národní demokracie (3,8 %), která se umisťuje o desetinu procenta lépe než vítěz předešlých voleb ČSSD. Pro mě dalším překvapením je nízký výsledek Strany práv občanu (SPO), a to 1,8 %. Nicméně "zemanovci" předčí i pravicové strany TOP 09 a ODS, které mají v součtu 1,7 %. Pro srovnání níže uveden průzkum volebních preferencí za listopad 2015. Průzkum byl realizován Střediskem analýz a empirických průzkumů SANEP.

Mezinárodní vztahy

Následující anketa se netýká přímo problematiky mezinárodních vztahů. Nicméně účast na podobných akcích (přehlídka v Moskvě) je vypovídající vzhledem k sympatiím k "organizátorům" akce. Otázka se týká účasti světových lídrů na oslavách 9. května v Moskvě. Právě vhodnost účasti Miloše Zemana na této akci byla předmětem diskusí v naší společnosti. Jak se tedy k účasti světových lídrů na této přehlídce v Moskvě staví čtenáři Sputniku?

Dle očekávání se drtivá většina 78,4 % čtenářů vyjádřila souhlasně. A jak na jaře vnímali Češi vhodnost cesty prezidenta Zemana do Moskvy?

Nadpoloviční většina (53,3 %) s cestou souhlasí. Osobně proti účasti politiků na podobných výročích nic nemám. Pokud jde opravdu o připomínku historických událostí a ne o politické lobby či demonstraci síly. Nicméně je nutné vzít v potaz, že prezident Zeman byl jedinou hlavou státu ze zemí EU toho času v Moskvě. Ostatní účast odmítají převážně z důvodu ruské agrese vůči Ukrajině. Moskevská přehlídka tak není pouze připomínkou historické události, ale je rovněž zkouškou "spojenectví" s ostatními zeměmi resp. s politiky.

Koruna? Euro? Rubl?

V další anketě se Sputnik ptá čtenářů, zda jsou pro či proti přijetí eura.

Drtivá většina si přeje zachování české koruny. Tedy nic překvapivého. Pozoruhodný výsledek je však na druhém místě, kde se více čtenářů vyslovilo pro zavedení rublu oproti euru. Umístění rublu před eurem je vzhledem k recesi ruské ekonomiky a propadu kurzu opravdu překvapivé. Ale zřejmě na Sputniku to ruské "vlastenectví" vítězí oproti racionálnímu ekonomickému uvažování. Osobně mám mnohem větší důvěru v euro než právě v rubl, který v poslední době značně kolísá a bez intervence ruské centrální banky, by se tato měna propadla ještě níže.

Bezpečnostní hrozby

Sputnik se svých čtenářů dále ptá (anketa zde) na hrozby pro Českou republiku.

Pro 54,6 % odpovídajících je největší hrozbou aktivita NATO. Na druhém místě se s 22,3 % umísťují migranti. Pro srovnání se můžeme podívat na spokojenost/nespokojenost s členstvím v NATO v průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM), tedy zda Češi NATO jako hrozbu opravdu vnímají.

58 % vyjadřuje spokojenost, 25 % nespokojenost, 17 % neví.

Ve stejném průzkumu můžeme rovněž sledovat narůstající spokojenost v průběhu času od roku 99, kdy ČR vstoupila do NATO. Nutno podotknout, že průzkum byl realizován v lednu 2015. Čísla tedy nejsou nejnovější. Nicméně se domnívám, že k nějakým razantním změnám nedochází, i když lze předpokládat nižší důvěru v NATO vzhledem k řešení konfliktů a v souvislosti s migrační krizí, která ale spíše souvisí s EU než s NATO. Nicméně věřím, že řada osob tyto dvě instituce vnímá ruku v ruce vzhledem k problematice obrany hranic apod.

Pokud se podíváme na bezpečnostní hrozby pro ČR mimo Sputnik, v první řadě Češi vnímají jako hrozbu Islámský stát, 78 % dotázaných. Zatímco dění na Ukrajině 56 %. Zdroj viz aktualne.cz zde. Můžeme tak pozorovat značný rozpor, jelikož pro čtenáře Sputniku je prvotní hrozbou aktivita NATO a ta je pro ně dokonce významnější než hrozba Islámského státu a migrantů. 

Pokud se zaměříme na jednotlivé státy, dle průzkumu CVVM z listopadu 2014, které Češi označují jako hrozbu zaujímá první místo Ruská federace. Druhé místo vzhledem k válečnému konfliktu zaujímá Ukrajina. Nicméně zde lze předpokládat, že obavy pramení spíše z eskalace válečného konfliktu za hranice země. Na Ukrajině dochází svým způsobem ke střetu západ vs. východ, hrozí tedy globální konflikt. Nedomnívám se, že si 16 % Čechů myslí, že Ukrajina má podobné imperiální choutky jako např. Rusko.

Pokud zůstaneme u výše uvedeného seznamu (opomineme Islamský stát apod.), pro české občany je největší hrozbou Ruská federace a její agresivní politika spojená s "řinčením" zbraněmi, výhrůžkami a otevřeným nepřátelstvím. A jak se např. staví čtenáři Sputniku v další anketě k otázce francouzských lodí Mistral, které měly posílit Ruskou armádu, a které nakonec putují do Egypta? Nutno podotknout, že v rámci ruské vojenské doktríny z roku 2014 je NATO, tedy i my, nepřítelem číslo 1.

Výše tak můžeme vidět, že čtenáři Sputniku, konkrétně 64,9 % si přeje prodej Mistralů do Ruska, tedy do země, které se Češi značně obávají, která v seznamu států-hrozeb zaujímá první místo, a která nás označuje za nepřítele.

Závěrem aneb projekce ČR podle preferencí čtenářů Sputniku

Pokud se zamyslím nad uvedenými anketami a pokusím se představit jakousi projekci, jak by naše země vypadala, pokud by čtenáři Sputniku byli reprezentativním vzorkem populace ČR, docházím k následujícímu:

Vládu sestavují komunisté v koalici s SPD. Obě strany následně splývají. Dochází k vystoupení z EU a z NATO. Dochází ke stavbě plotu okolo hranic. Partnerství a spojenectví s Ruskem v rámci různých aliancí je žádoucí. Čeští představitelé rovněž jezdí vyjadřovat svou podporu do Moskvy. Měnou zůstává koruna, nicméně důvěra v rubl je silnější než v euro, resp. v tvrdou měnu (rozumějme ve "valuty", abychom našli historickou paralelu). NATO je označeno za nejvýznamnější hrozbu a nepřítele. Likvidace svobody a demokracie? Více než pravděpodobné. Návrat před rok 89? Do puntíku.

Byl jsem čtyřikráte zvolen presidentem naší republiky; snad mi to dává legitimaci, abych Vás poprosil a celý národ československý i spoluobčany národností ostatních, abyste při správě státu pamatovali na to, že státy se udržují těmi ideály, z nichž se zrodily. Sám jsem si toho byl vždycky vědom. (TGM)

Doporučené články

Vybrané metody proruské propagandy v ČR

Jak "informují" tzv. proruské weby?

Mediální obraz Miloše Zemana v ruských médiích

Pohled do FB skupiny Jiřího Vyvadila Přátelé Ruska v ČR a její rozbor

Proruská propaganda aneb pokles až na morální dno?