Lidé se rádi zbavují zodpovědnosti za vlastní život. Tuto zodpovědnost raději delegují na nějakou autoritu, ať je to již „společnost“, většina, rodina, církev, stát, politici, či nějaká momentální "vůdčí" osobnost...
Většina lidských bytostí spoléhá na ty druhé. Nazývá se to skupinová hloupost.
Proč spoléháme na "ty druhé"?
Lidé se tak zbavují zodpovědnosti za vlastní život. Tuto zodpovědnost raději delegují na nějakou autoritu, ať je to již „společnost“, většina, rodina, církev, stát, politici, či nějaká momentální "vůdčí" osobnost, a tím se podřizují náhodnému osudu. Takoví lidé jsou jen biologičtí roboti, kteří nežijí vědomě, ale "mechanicky", podle náhodných impulsů z jejich okolí, na kterém na kterém se navíc snaží zoufale parazitovat, čímž se podle zákona přitažlivosti sami stávají jistou obětí predátorů.
Jak začít žít vědomě?
Lidskou bytost tvoří tělo, jakési "vozítko" v této realitě, jehož základním řídícím systémem je individuální mysl. Vozítko samo ovšem disponuje vlastním samostatným řídícím systémem, který zajišťuje jeho bezporuchový chod (pokud mu v tom ovšem sami nebráníme).
Mysl může být vědomě napojena na "centrální mozek", který kvantoví vědci nazývají Jednotné Pole. Může, ale nemusí - běžný stádní robot ani o napojení neusiluje, je pro něj příliš namáhavé a nepochopitelné (není možné si na něj "sáhnout"). Mozek stádního robota je zavirován zotročujícími mentálními programy.
Chceme-li ovšem začít žít vědomě, musíme nejprve odvirovat mysl. Pak, či lépe souběžně, přijde na řadu tělo.
Mysl, vědomí
Mysl je naše programové vybavení, jakési "software". Mysl je podobně jako počítačový program modulární, jednotlivé části mysli tvoří různé moduly, které ovlivňují, či přímo řídí (většinou v rozporu s vestavěným "autopilotem") různé části našeho "vozítka". Mysl je dokonce schopna měnit základní stavební kameny těla, nazývané "geny".
Mysl ovládá mozek, jakýsi "procesor" našeho těla. Lidé se zkoumáním mozku snaží odhalit zákonitosti mysli, nicméně vzhledem k tomu, že mozek je geniálně uspořádán, je to jen velmi přibližné poznání. Struktura mozku se totiž může měnit (fluidita, "tekutost"), takže funkci některých částí tohoto procesoru mohou přebírat jiné. Důkazem jsou případy, kdy i těžké fyzické poškození mozku vedlo k nepatrnému poškození funkcionalit "software", a člověk s poškozeným mozkem fungoval bez zjevných abnormalit v chování.
Osobní vědomí využívá mysl jako člověk využívá počítač. Osobní vědomí je součástí Jednotného pole Vědomí, ze kterého může kdokoliv kdykoliv čerpat jakékoliv poznatky, které Jednotné pole obsahuje. Pro napojení existují určité zásady, stejně jako když se napojujeme na internet. S tím rozdílem, že heslem pro vstup je energetický "klíč", který otevírá pomyslnou bránu do nekonečna Poznání. A tím klíčem jsme my sami.
Abychom se dokázali přeprogramovat, musíme nejprve identifikovat stávající programy. Většina z nich nás omezuje a působí tedy jako "viry", parazitující na naší energii.
Identifikovat programy v mysli je snadné - musíme vědomě žít, tedy vše, absolutně vše, co konáme pozorovat a pomocí intuice a pocitů analyzovat - "Proč tohle právě dělám?" "Proč to říkám"? Intuice nám odpoví do 0,5 sekundy, pokud je reakce delší, je to slepý kalkul mysli. Jakmile identifikujeme "viry", můžeme je zrušit nebo nahradit.
Základem "inovace" mysli je její zastavení. K tomu od nepaměti sloužila "meditace", kdy se postupně pokoušíme zastavit zběsilý kolotoč myšlenek. Většina robotů je přesvědčena, že "to nejde". Opak je pravdou. Zastavením sekvenční mysli dostáváme šanci "zapnout" jiný typ zpracování informací, kdy mysl se stává kvantovým počítačem a zpracovává informace formou hologramu. Poslední zjištění, že neurony jsou kvantově provázány s biofotony (neuron v našem mozku generuje miliardu biofotonů za sekundu) ukazuje, že nás Síla provází mnohem více, než je stádo si ochotno připustit.
Tělo, nemoci
I když se naše tělo umí samo opravit, u většiny stádních robotů je tělo tak zdevastované, že jedinou šancí na opravu je smrt. Pokud jsme však již odvirovali mozek a toužíme opravit tělo, je to velmi snadné. Musíme ho přestat trávit jedy a dopřát mu základní podmínku existence - všestranný pohyb. Opravu nejúčinnější je zahájit opravu těla dlouhodobým půstem a očistou, nebo sérií krátkodobých půstů, kdy se postupně odpojujeme od návyků na jedy a tělo důsledně čistíme zevnitř.
Léky totiž nikdy nemohou žádnou nemoc skutečně vyléčit, protože podstata jakékoliv nemoci leží v lidské mysli. Pokud věříte, že léky léčí, nikdy se od parazitů v bílém neodpojíte a zůstanete do smrti vězet v bahně utrpení a marasmu.
Musíme se rozhodnout a věřit. "Zapnout" svoji mysl. A k tomu nám dopomáhej
Víra, Vášeň, Vytrvalost!
ZDROJ
