Mrakodrap místo parku. Tunel, který policii nezajímá.

Starosta Prahy 11 se na zastupitelstvu snažil vyvrátit podezření, že objednal sledování agenturou ABL a zároveň obhajoval obchody, které jeho radnice uskutečnila. Zmínil i různé  "pseudoodborníky" kritizující jeho zcela transparentní kroky. To bylo na mě.  Pokusím se roli "pseudoudborníka" zahrát co nejlépe. V zájmu objektivity uvádím odkaz na vystoupení starosty Dalibora Mlejnského ze dne 7.2.2011  

 http://www.tvpraha11.cz/zastupitelstvo/index.php?file=11262&jednani=75

(náš příběh začíná někde okolo 14. minuty bodu 4.2)

 V říjnu 2009 vypsala radnice výběrové řízení na prodej parku. Dvě minuty chůze od stanice metra Opatov. Na Litochlebském náměstí. Park leží na severním konci oblasti, označované jako významné rozvojové území. V poslední době se zde počítá s vybudováním nového městského centra. Zájemci o koupi dostali dva úkoly: nabídnout cenu a vypracovat koncepční studii se svou představou využití parku. Nabízená cena se měla opírat o znalecký posudek, který nechala vypracovat radnice. Výběrové řízení bylo vyvěšeno čtrnáct dní na úřední desce. Lhůta pro dodání studie končila asi tři dny po sejmutí výběrového řízení z desky. Šibeniční termín.  Mezi architekty se najdou sprinteři, ale stovku za tři vteřiny "nedá" nikdo. Že by nějaká dohoda? Hned se musím okřiknout: "neblbni člověče, vždyť máme transparentní radnici!"

Možná vás napadne proč prodávat park. A proč ne? Místní lidé si na něj zvykli a určitě nechceme, aby uvízli ve stereotypech. Dáme jim něco hodnotnějšího. Zregenerujeme park třeba mrakodrapem a šestipodlažními podzemními garážemi. Oni se s námi sice budou hádat a psát petice, ale my je přivedeme k rozumu. Změníme několikrát projekt, necháme jim tam pomníky a kus původního lipového parku. Stavbu zároveň nenápadně vyženeme do výšky. Nebudeme to přehánět, 95 metrů by mohlo stačit.

 Kdo pozemky získal? Výběrové řízení vyhrála společnost Tweelingen. Komisi se zřejmě líbil název, nebo  fakt, že se nikde nedala dohledat jediná stopa po předchozí činnosti Tweelingenu na realitním trhu. Co na tom, že společnost nesplnila podmínky výběrového řízení. Do toho by ale šťoural jen nějaký pseudoodborník. Koho by trápilo, že Tweelingen nemá ani floka. Co to komise chtěla? Že má doložit "finanční zajištění projektu"? Snad nebude tak zle. Z finanční uzávěrky sice vyplývá, že má v kase pavučiny (řádově milionový majetek), ale tu zbylou miliardu na stavbu jistě nějak schrastí. Už má prý slíbený úvěr na 36 milionů. Píše nám to její jednatel. Čestně....

Vzpomněl jsem si na pátrání E. E. Kische a šel hledat Tweelingen. Byl jsem jen o málo úspěšnější, než "zuřivý reportér". Kisch tenkrát golema na půdě synagogy nenašel...

Chvíli to vypadalo, že se do reprezentativně omláceného dejvického činžáku nedostanu. Tweelingen neměl u vchodových dveří ceduli, ani zvonek. Pomohl pejskař. Vklouzl jsem s ním do vchodu a lstivě pochválil čtvernožce. Odměnou mi byla informace, že tam žádná kancelář firmy nesídlí. U schránek jsem zaznamenal částečný úspěch. Na jedné z nich byl nalepený lísteček s názvy pěti akciovek. Mezi nimi  Tweelingen. Teprve doma jsem zjistil, jak je naše země malá. Jeden z členů představenstva bydlel asi 200 metrů od pana starosty Mlejnského (zjevná náhoda), zatímco jednatel, Marcel Lipus, tužil tělo v klubu bojových sportů, kterému stejný starosta předepsal charitativní nájemné v prostorách bývalého kulturního domu Opatov. Já vím, zase hledám spiknutí. Půjde jistě o shodu jmen.

Moji mysl již řadu měsíců zaměstnává otázka, jak by taková firma mohla vydělávat peníze. Bez kanceláře, referencí, telefonu a webových stránek. Ty vznikly až po vítězství ve výběrovém řízení. Asi z euforie.  Na informace jsou skoupé a odpovídají letáčku rozhazovanému ve stejné době po Jižním Městě. Snad ani nemusím dodávat, že jde o společnost s akciemi na doručitele.   

 Teprve nyní se dostávám k ceně pozemků. Prodává radnice levně, draze, nebo tak "akorát"? Starosta Mlejnský se ve svém vystoupení  oháněl cenovou mapou a vytvořil dojem, že má něco společného s tržní cenou prodávaného parku. Šlo o trik. Pozemky nemají v mapě přiřazenu žádnou cenu. I kdyby měly, údaje z cenové mapy slouží pro jiné účely (pro oceňování podle zvláštních předpisů a výpočet daně dědické, darovací atd.), než je určení TRŽNÍ CENY.   

Cenovou mapu ostatně při prodeji nepoužila ani radnice. Připravila jiný trik. Objednala vypracování ZNALECKÉHO POSUDKU, který pozemky ohodnotil na 10 milionů a fous (1486 Kč/m2). Zastupitelé, kteří hlasovali o prodeji sice o existenci posudku věděli, ale vůbec ho nedostali do ruky. Pravda, někteří se ho dožadovali a brblali, že je cena velmi nízká. Nakonec hlasovali naslepo.  Jenže ouha! Našel se šťoura a pseudoodborník, který požádal o kopii znaleckého posudku podle zákona 106/1999 Sb. (O svobodném přístupu k informacím). A dospěl k překvapujícímu zjištění.

Chyba nebyla v tom, že by se znalec v POSUDKU zmýlil (trochu ano, ale to zanedbáme) , nebo podváděl. Chyba byla v TYPU znaleckého posudku, který objednala radnice starosty Mlejnského. Jednalo se o posudek ADMINISTRATIVNÍ (podle cenového předpisu), který slouží k jiným účelům (podobně jako cenová mapa). Rozdíl mezi tímto posudkem a reálnou cenou se zvyšuje úměrně atraktivitě prodávaného pozemku. Jsme u metra. Najdete nějakou komerčně zajímavější adresu? Kolik takových pozemků volný trh nabízí? Žádné. 

K osvětlení problematiky si vezmu na pomoc královskou korunu zhotovenou Karlem IV. Otec vlasti ji tenkrát zasvětil patronovi české země. Svatý Václave, za moment ji vrátim. Klenot z téměř ryzího zlata váží zhruba 2,4 kg. Jak ji bude prodávat starosta Mlejnský? Václave nebuď nervózní, fakt ji vrátím. Mlejnský pošle znalce pro ceník zlomkového zlata. Na jeho základě nechá udělat znalecký posudek s kulatým razítkem a částku cca 1,5 milionu prohlásí za nejnižší požadovanou cenu. Díky Václave, vracím. Když se do soutěže přihlásí zájemce a nabídne o kačku víc, starosta Mlejnský cenu prohlásí za TRŽNÍ. K omezení počtu zájemců použije osvědčené triky. Není problém zařídit, aby se přihlásili ti správní lidé.

Zákon se k podobným skořápkářským trikům vyjadřuje jasně.  Obec má prodávat nemovitosti za cenu "v místě a čase obvyklou". Taková cena se neurčuje metodou starosty Mlejnského. Zapomeňte na administrativní znalecký posudek, zahoďte cenovou mapu. Znalec, nebo odhadce použije nástroj, který se jmenuje ODHAD TRŽNÍ CENY. To je správný (NEPOUŽITÝ) typ posudku. 

Za kolik se prodávalo? Jak pan starosta správně poznamenal, prodej zatím neproběhl. Zapomněl ovšem dodat, že radnice již před rokem podepsala smlouvu o smlouvě budoucí kupní. Pozemky jsou zatím pronajaté za nějakých 40Kč/m2 a rok. Až bude zkolaudováno, přejdou do majetku firmy Tweelingen, která nabídla kupní cenu 10.700.000 Kč. To znamená 1582 Kč/m2. V Praze . U metra. Reálná tržní cena je NĚKOLIKANÁSOBNĚ VYŠŠÍ.

Radnice hodnotu pozemků po podpisu smlouvy ještě zvýšila tím, že zvedla koeficient využití území (z kódu E, na kód K). Nabízí se otázka, proč to neudělala PŘED PODPISEM SMLOUVY? Před ním se zde dala postavit budova zhruba stejně vysoká, jako panelové domy přilehlé k parku. Díky kódu "K" se nyní může objekt šplhat do stometrové výšky. Stávající výstavbu převýší téměř 3x a poskytne podstatně větší využitelnou podlahovou plochu, než původně předložený záměr. 

Proč s tím neběžím na Policii ČR? Už tam byli nejméně dva lidé. Policie se případem zřejmě vůbec nezabývala. Jednou z možností je, že ji škoda v řádu desítek milionů připadá malá.  Jsme zřejmě bohatý stát. Druhou možností jsou kontakty Dalibora Mlejnského na Policii ČR. Nepěkná spekulace? Když myslíte.

V minulém blogu najde komentář k jinému případu: pronájmu pozemků v ulici Ryšavého. Porovnejte ho s pokračováním vystoupení starosty Mlejnského.

http://lukes.blog.idnes.cz/c/176416/ABL-polemika-s-novinarkou-Katerinou-Kasparovou.html

Pro úplnost uvádím odkaz na Jihoměstské noviny. Najdete zde mapku (str.1, je v ní drobná chybička- u ceny 1. pozemku je navíc /m2) , článek o prodeji parku a sloupek o průběhu výběrového řízení (str.7) 

 http://www.hpp11.cz/jmn/JMnoviny_4_2010.pdf