Dr. Marx vypracoval zprávu podvýboru i návrh textu, který byl určen jako blahopřání i gratulace americkému lidu ke znovuzvolení Abrahama Lincolna prezidentem USA.
Znění listu bylo schváleno jednomyslně.
První mezinárodní dopis pro
Abrahama Lincolna
Publikováno dne 9. ledna 2013 na webu http://espressostalinist.wordpress.com
Napsal: Karel Marx v období mezi 22. a 29. listopadem 1864
Poprvé publikováno: noviny The Bee-Hive, č. 169, 7. listopadu 1865;
Online verze: Marx and Engels Internet Archive (marxists.org) 2000.
Dne 28. ledna 1865 text poskytnut americkému velvyslanci Charlesi F. Adamsovi
Sire:
Blahopřejeme americkému lidu k Vašemu znovuzvolení velikou většinou. Pokud byl odpor vůči otroctví stvrzen hlavním heslem vašeho prvního zvolení, je vaše znovuzvolení triumfálním válečným pokřikem: smrt otroctví.
Od započetí titánského amerického sporu cítili evropští pracující instinktivně, jak vynikající standartu jste nesl osudu své třídy. Zápas o území, který otevřel strašlivou epopej, nebyl rozhodnut. Nebylo rozhodnuto, zda by měla být panenská půda obrovských ploch země poskytnuta k práci emigrantů nebo prodávána nákupčím otrokářů?
V té době si oligarchie 300.000 otrokářů troufla poprvé v dějinách světa vepsat „otroctví“ na korouhev ozbrojeného povstání. Jednalo se o přesně táž území, na nichž se sotva před sto lety objevila myšlenka jedné velké demokratické republiky a kde se poprvé v dějinách zrodila Deklarace práv člověka. Tou byl dán první impuls pro Evropskou revoluci osmnáctého století. Tehdy se objevily rozpory na temných skvrnách kontrarevoluce s její systematickou důkladností při vzdávání holdu „idejím oslavujícím vznik staré ústavy“ na jedné straně, avšak za současného „praktikování otroctví jako prospěšné instituce“ na straně druhé. Starý velký problém „vztahu kapitálu a práce“ byl ve skutečnosti vyřešen tak, že vlastnictví člověka (tj. otrokáře) bylo cynicky prohlášeno „základním kamenem Nové budovy“ – v tu chvíli pracující třídy v Evropě okamžitě pochopily, – ještě předtím, než fanatické stranictví vyšších tříd jako společníka šlechty dalo své chmurné varování, – že vzpoura jednotlivých otrokářů byla cílena ke všeobecnému bití na poplach ve jménu generální svaté křížové výpravy majetku proti práci. A že pracující – i jejich naděje na budoucnost – dávají v sázku své již dosažené výdobytky v tomto gigantickém konfliktu na druhé straně Atlantiku. Všude tedy trpělivě snášeli útrapy způsobené bavlnářskou krizí, nadšeně vystupovali proti zákrokům svých otrokářů a – z většiny částí Evropy přicházela uznání i obdiv nad krví prolitou pro dobrou věc.
Zatímco pracující, skutečná politická síla severu, umožnili otroctvím pošpinit svou vlastní republiku, zatímco se před černochy, ovládanými a prodávanými bez jejich svolení, chlubili nejvyšší výsadou dělníka bílé pleti tj. možností prodat sám sebe a vybrat si vlastního pána, byli neschopní dosáhnout skutečné svobody práce a podpořit tak své evropské bratry v jejich boji za emancipaci, ale stali se překážkou pokroku, jež byla smetena do rudého moře občanské války.
Evropští pracující si jsou jisti, že tak jako americká válka za nezávislost zahájila novou éru vzestupu střední třídy, napomohla i americká válka proti otroctví uvědomění třídy dělnické. Evropští pracující považují obě války za zásadní, přelomové a nejvýznamnější události epochy, jež se udály, aby dovršily odkaz cílevědomého syna dělnické třídy Abrahama Lincolna, statečně a nebojácně vést svou zemi do boje za záchranu spoutaného lidského rodu a přestavbu společenských pořádků světa.
Dle stránek webu Espresso Stalinist
http://espressostalinist.com/2013/01/09/first-internationals-letter-to-abraham-lincoln/
přeložil a obrázky opatřil Lukáš Sluka
