Úterní rozprava o Lisabonské smlouvě v Poslanecké sněmovně opět stála za to, byť byla nakonec celkem krátká a zase bez výsledku... Navrhuji zde malý stupínek vítězů ve čtyřech kategoriích, v nichž naši poslanci rádi soutěží (a na světové úrovni!): střelba vedle, nehoráznost, trapnost a neznalost.
O medaili za střelbu vedle se dělí
Jiří Paroubek (ČSSD) a Aleš Rádl (ODS)
... za tyto výroky:
Paroubek: „Jen mimochodem mám v této souvislosti dotaz na pana předsedu vládu. Není snížení počtu komisařů, které smlouva fixuje, jedním z důvodů, že jste tak laxní při prosazování této smlouvy? Už i vrabci na střeše si cvrlikají a zasvěcená média potvrzují, že jedním z posledních aktů stávající vlády těsně před jejím rozpadem bude navržení Mirka Topolánka za eurokomisaře. I z těchto důvodů úvahu o snížení počtu eurokomisařů, které zavádí Lisabonská smlouva, rozhodně vítám.“
Pěkný pokus o špičku na premiéra, ale vedle, jak ta jedle: Lisabonská smlouva potvrzuje pravidlo 1 země = 1 komisař až do roku 2014. Nebo že by Jiří Paroubek prorokoval budoucnost dnešní Topolánkově vládě až do roku 2014?!
Rádl: „Koneckonců neschopnost evropských byrokratů udělat si legraci sami ze sebe a podívat se na tu Entropu se sarkasmem a zasmát se sami sobě také svědčí o tom, že posun v sebevnímání těchto byrokratů je dnes řekl bych už za hranicí schopnosti nabízet nějaké skutečně smysluplné vize té půlmiliardové veřejnosti, kterou činí dnes EU.“
Kdo chce psa bít, hůl si najde... ale tahle rána jde úplně vedle. Copak si Entropa dělá legraci z „evropských byrokratů“? „Eurokraté“ jsou podle ODS přece naopak podivní od svých národů odtržení jedinci, tak jak by se jich karikatury jednotlivých zemí měly dotknout? A proti Entropě protestovaly jednotlivé země, žádní „eurokrati“!
O medaili za nehoráznost se specializací „politický nevkus“ se dělí
Vojtěch Filip (KSČM) a Mirek Topolánek (ODS) ...
za tyto výroky:
Filip: „Dovolte mi možná pro někoho směšnou připomínku, ale v této chvíli trefnou. Můj předřečník řekl něco o tom, jaké je to být Evropanem. Ano, v sovětské ústavě podle Brežněvova vzoru byl sovětský lid. Připomeňme si po roce 1990, k jakému došlo rozpadu, jak se lidé na tento pojem, který jim byl dvacet let opakován, dívali, a jaké státy vznikly a v jakých krvavých, nebo i nekrvavých, ale přesto ostrých politických sporech ty státy a občané těchto států žijí.“
Komunista přirovnává EU k SSSR... Fuj! Kéž by to přivedlo aspoň některé poslance a senátory za ODS k zamyšlení, zda s těmito lidmi chtějí stát v jednom šiku. Komunisté od počátku byli zavilými odpůrci evropské integrace. A v politickém nevkusu byli a jsou machři: těsně po té, co francouzský parlament odhlasoval ratifikaci Římských smluv v roce 1957, jedna komunistická poslankyně navázala v rozpravě slovy „Po tomto vítězství hitlerismu...“.
Topolánek: „Já jsem Lisabonskou smlouvu podepsal. Měl jsem na to mandát od vlády a za tím podpisem stojím. Musím říct, že za bolševiků nás nutili nejenom, abychom drželi pusu, ale abychom jásavě režim chválili. Já doufám, Lubomíre Zaorálku, že po mně nechceš, abych tady jásavě vykřikoval, jak je Lisabonská smlouva skvělá. Já pro ni dokonce budu hlasovat! A dokonce o tom přesvědčuji i své kolegy.“
Už jenom kvůli tomu, co před tím řekl komunista Filip, si mohl premiér tento výrok odpustit...
Medaili za trapnost (byť nesouvisí s Lisabonskou smlouvou) si zaslouží
Aleš Rádl (ODS)
... za výrok:
„Je dobré znát svého soupeře, protože známe-li svého soupeře, jsme schopni s ním efektivně vést nějaký spor. Já sám z toho důvodu například již řadu let odebírám časopis Harper´s bazar a Elle, a věřte mi, že děvčata mě málokdy překvapí.“
Zato „děvčata“ asi nevěří svým očím...
Na medaili za neznalost tématu bylo více kandidátů... Ale nejvíc si ji asi zaslouží
Eva Dundáčková (ODS)
... za výrok:
„Lisabonská smlouva skoncovává - to je ošklivé slovo, omlouvám se - končí s principem jeden stát, jeden komisař.“
Od členky ústavněprávního výboru by člověk mohl očekávat, že ví, že dle dnes platných smluv princip „jeden stát, jeden komisař“ končí vstupem 27. země EU a že dnešní EU má... 27 členů! Paradoxně tak Lisabonská smlouva o jedno funkční období platnost tohoto principu prodlužuje (což, jak jsme viděli výše, zase neví Jiří Paroubek).
