Včera jsem tu psal, že by bylo pěkné, kdybychom ze sebe přestali v EU dělat hlupáky. A vyjádřil jsem naději, že nominace českého komisaře do nové Evropské komise by mohla být začátkem nápravy naší pověsti. Trvalo jen pár hodin, aby mne ctihodný představitel české politické reprezentace usvědčil z naivity.
Předseda Senátu je, protokolárně vzato, druhým nejvyšším ústavním představitelem České republiky. Navíc u předsedy parlamentní komory, která svého času měla ambici být v české politice místem, kde se seriózně a na vysoké odborné úrovni debatuje o evropských tématech, by se snad dala očekávat alespoň základní znalost Evropské unie.
Ale kdepak! Přemysl Sobotka si myslí, že vláda může odvolat eurokomisaře, který se jí nelíbí. Umí číst? Pokud ano, ať si nalistuje čl. 17-3 Smlouvy o EU ve znění Lisabonské smlouvy: „Funkční období Komise je pětileté. Členové Komise jsou vybíráni podle celkové způsobilosti a evropanství z osob, které poskytují veškeré záruky nezávislosti. Komise vykonává své funkce zcela nezávisle. (...) členové Komise nevyžadují ani nepřijímají pokyny od žádné vlády, orgánu, instituce ani jiného subjektu. (...)"
Jednodušší shrnutí pro pana předsedu: komisař je jmenován na pět let a musí být nezávislý, tj. „nepřijímá pokyny od žádné vlády". Natož, aby ho nějaká vláda mohla odvolat!
Je to jen drobná a odpustitelná neznalost? Nikoli.
Zaprvé je to důkaz naprostého nepochopení, co to je Evropská komise, klíčový orgán celé Unie. Zadruhé je to pěkný příklad typické mentality českých politiků (svědčící o jejich nepochopení základních zásad demokracie a právního státu): „vyhrál jsem volby, tak si budu dělat, co chci!". Zatřetí je to další moc krásný vzkaz z našeho politického rybníku pro zbytek EU: evropská společná pravidla buď neznáme, nebo na ně kašleme. Nebo pro jistotu obojí.
