Před pár týdny řešil zlínský soud případ domácího násilí ze strany českého muslima, který byl následně odsouzen za domácí násilí a psychický teror. U soudu se nijak netajil tím, že zákony České republiky pro něj nic neznamenají, protože "on, jako muslim se řídí pouze svými islámskými zákony vzešlými z Koránu".
Zlínský deník pak napsal: "Rozsudek zněl jednoznačně: "Obžalovaný se za trestný čin týrání osoby ve společné domácnosti odsuzuje na deset měsíců s podmínečným odkladem na dva roky," řekl předseda senátu, soudce Jiří Dufek." Ovšem, až tak jednoznačné to není pro některé z našich spoluobčanů.
Zlínský deník na tomto případu popisuje typický příklad "zrodu" nových konvertitek k islámu. Mladá dívka či žena se zamiluje do muslima, zpočátku (pouze na oko se tvářícího) tolerantního, multikulturně smýšlejícího člověka. Jakmile si jej však vezme za manžela a má s ním děti, začíná žena pomalu, ale jistě čelit manželovu tlaku, aby přestoupila na islámskou víru. Jakmile se nechá přesvědčit a stane se muslimkou, dochází náhle ke změně chování dříve skvělého, milujícího manžela. Z "tolerantního multikulturalisty" se náhle stává praktikující muslim, který svoji muslimskou ženu začne nutit k islámským zvykům a chová se k ní spíše jako k české prostitutce, která má vlastně štěstí, že si ji on, jako Alláhem vyvolený muslim milostivě vzal za ženu.
V diskuzi k článku na webu Zlínského deníku se člověk může dočíst názory obhájců tohoto násilníka, že tento agresor a násilník je vlastně mírumilovný muslim, který by ani mouše neublížil. Náš soud je pak prý islamofobní a má předsudky proti islámu a muslimům. Tak se ptám: Je to snad islamofobie, když soud nechce akceptovat barbarský zvyk pocházející z doby, kdy nějaký pouštní lupič ze 7. století jménem božstva Alláha dovolil mužům mlátit své ženy a znásilňovat je, neboť podle islámského práva může manžel i násilím donutit manželku k sexu?
Mohamed skrze Alláha říká v koránu jasně:
Muži zaujímají postavení nad ženami proto, že Bůh dal přednost jedněm z vás před druhými, a proto, že muži dávají z majetků svých (ženám). A ctnostné ženy jsou pokorně oddány a střeží skryté kvůli tomu, co Bůh nařídil střežit. A ty, jejichž neposlušnosti se obáváte, varujte a vykažte jim místa na spaní a bijte je! Jestliže vás jsou však poslušny, nevyhledávejte proti nim důvody! A Bůh věru je vznešený, veliký. (4:34)
Je neuvěřitelné kolik multikulturních a "islámotolerantních" spoluobčanů je schopno nejen tolerovat barbarské zvyky a náboženské předpisy, ale k tomu ještě vinit ženu z toho, že se bezvýhradně násilníkovi nepodvolila.
Zlínský deník si všímá i "tolerantnosti" islámu, když konstatuje: "Žena později na přání manžela změnila šatník a přijala islámskou víru, za nějaký čas ji ale zase opustila. V Jemenu by ji za to čekal trest smrti."
Po tvrdé a bolestivé zkušenosti se konečně původně naší "islamotolerantní" a multikulturní učitelce otevírají oči a přiznává: "Vím, že on hodně věcí myslel dobře. Byl takto vychován. Pro mě je ale takové soužití nepřijatelné. Češkám i Čechům radím, aby se smíšenému manželství vyhnuli."
Před vztahy s muslimy varuje i vedoucí zlínského Intervenčního centra Jarmila Hasoňová. "Případy týrání ženy manželem - muslimem nejsou ničím výjimečným. Muž často lásku a něhu vymáhá jako povinnost a vyžaduje chování podle vlastní zažité normy, bez ohledu na zdejší zákony a to někdy i velmi tvrdě," řekla Hasoňová.
Bohužel tento příběh není ojedinělý, ale naopak častý. A těch pár povedených manželství s muslimem nevyváží většinu neúspěšných – byť to nemusí být mnohdy vidět dříve, než muž svou ženu zabije či ji jinak ublíží a dostane se to na veřejnost.
K témutu doporučuji texty v brožůrce Rozmanitostí proti předsudkům (podrobnosti zde) v niž se místopředseda Výboru pro prevenci domácího násilí Rady vlády pro rovné příležitosti žen a mužů (a autor knihy o islámském právu šaría) Jan Potměšil věnuje ožehavé otázce domácího násilí v prostředí menšin, včetně te muslimské.
Článek Zlínského deníku zde.Diskuze na stránkách Zlínského deníku zde.
