Francouzský filozof Rousseau řekl, že „ti kdož rozlišují nesnášenlivost občanskou a nesnášenlivost náboženskou, se podle mého názoru mýlí. Tyto dvě nesnášenlivosti jsou nerozlučitelné. Je nemožné žít v míru s lidmi, o nichž se domníváme, že jsou zatraceni, milovati je by znamenalo nenávidět Boha, který je trestná, je nezbytně třeba je buď obrátiti nebo mučiti. Všude kde se náboženská nespravedlnost připouští, je nemožné, aby neměla nějaké občanské účinky, jakmile je má, suverén není již suverénem, ani dočasně: od té doby jsou kněží pravými pány, králové jsou jen jejich úředníky.“
Náboženská a občanská nenávist je nerozlučná
Francouzský filozof Rousseau řekl, že „ti kdož rozlišují nesnášenlivost občanskou a nesnášenlivost náboženskou, se podle mého názoru mýlí. Tyto dvě nesnášenlivosti jsou nerozlučitelné. Je nemožné žít v míru s lidmi, o nichž se domníváme, že jsou zatraceni, milovati je by znamenalo nenávidět Boha, který je trestná, je nezbytně třeba je buď obrátiti nebo mučiti. Všude kde se náboženská nespravedlnost připouští, je nemožné, aby neměla nějaké občanské účinky, jakmile je má, suverén není již suverénem, ani dočasně: od té doby jsou kněží pravými pány, králové jsou jen jejich úředníky.“
V jeho díle také nalezneme nástin myšlenky, že každé podnebí má svůj vhodný politický systém a nelze přemístit systém z jednoho podnebí do jiného, aniž by se to neodrazilo na jeho schopnostech.
Nechci teď debatovat o této části myšlenek filozofa Rousseau, ale myslím si, že pasáž uvedena na počátku tohoto článku poukazuje na společenský zákon. Dovolil bych si krátce zde rozvést svou myšlenku. Jakákoliv nenávist vede k dalším kaskádám nenávistných projevů. Je zde ještě jeden aspekt, aspekt teologického systému náboženských soustav zastoupených ve společnosti.
Jako příklad bych uvedl svou osobní zkušenost s tím co se mezi muslimy nazývá amerikanizace náboženství. Při osobním pobytu s americkými židy, muslimy, křesťany a sikhy jsem se nejprve divil, jak je možné, že spousta z nich žije zájemně v harmonii? Když jsem tuto otázku položil věřícím během mezi-náboženské diskuze v Dallasu odpověděl mi jeden z amerických účastníku, v tomto smyslu: „Věříme, že každý dobrý věřící člověk se dostane do nebe k Bohu a je jedno jaké měl vyznáni, všechny náboženství jsou pouze různé cesty k stejnému cíli.“
Myslím si, že toto je jeden ze základních kamenu neporozumění mezi věřícími křesťany a muslimy v Evropě. Narozdil od ameriky, totiž mezi věřícimi obou náboženství v Evropě, převažuje teologický koncept, že jen věříci toho daného náboženství se dostanou do nebe a ostatní pujdou do pekla. Právě takovýto názor je skrytou bombou, která dříve či později vede k násili a netoleranci. Jak řika Rousseau „Je nemožné žít v míru s lidmi, o nichž se domníváme, že jsou zatraceni, milovati je by znamenalo nenávidět Boha, který je trestná, je nezbytně třeba je buď obrátiti nebo mučiti.“
Je to Smutné, ale je třeba si otevřeně říci, že dokud kostely a mešity budou sloužit k hlásaní teologie zatracení, nebude mírová koexistence různých náboženství v Evropě možná. To není vize islamofobie nebo islamistu, ale nebezpečí a varováni do budoucna.
V jeho díle také nalezneme nástin myšlenky, že každé podnebí má svůj vhodný politický systém a nelze přemístit systém z jednoho podnebí do jiného, aniž by se to neodrazilo na jeho schopnostech.
Nechci teď debatovat o této části myšlenek filozofa Rousseau, ale myslím si, že pasáž uvedena na počátku tohoto článku poukazuje na společenský zákon. Dovolil bych si krátce zde rozvést svou myšlenku. Jakákoliv nenávist vede k dalším kaskádám nenávistných projevů. Je zde ještě jeden aspekt, aspekt teologického systému náboženských soustav zastoupených ve společnosti.
Jako příklad bych uvedl svou osobní zkušenost s tím co se mezi muslimy nazývá amerikanizace náboženství. Při osobním pobytu s americkými židy, muslimy, křesťany a sikhy jsem se nejprve divil, jak je možné, že spousta z nich žije zájemně v harmonii? Když jsem tuto otázku položil věřícím během mezi-náboženské diskuze v Dallasu odpověděl mi jeden z amerických účastníku, v tomto smyslu: „Věříme, že každý dobrý věřící člověk se dostane do nebe k Bohu a je jedno jaké měl vyznáni, všechny náboženství jsou pouze různé cesty k stejnému cíli.“
Myslím si, že toto je jeden ze základních kamenu neporozumění mezi věřícími křesťany a muslimy v Evropě. Narozdil od ameriky, totiž mezi věřícimi obou náboženství v Evropě, převažuje teologický koncept, že jen věříci toho daného náboženství se dostanou do nebe a ostatní pujdou do pekla. Právě takovýto názor je skrytou bombou, která dříve či později vede k násili a netoleranci. Jak řika Rousseau „Je nemožné žít v míru s lidmi, o nichž se domníváme, že jsou zatraceni, milovati je by znamenalo nenávidět Boha, který je trestná, je nezbytně třeba je buď obrátiti nebo mučiti.“
Je to Smutné, ale je třeba si otevřeně říci, že dokud kostely a mešity budou sloužit k hlásaní teologie zatracení, nebude mírová koexistence různých náboženství v Evropě možná. To není vize islamofobie nebo islamistu, ale nebezpečí a varováni do budoucna.
