Arabský svět se bouří proti desetiletí vlády zkorumpovaných tyranů a někteří Arabové mají pocit, že konečně budou moci rozhodovat o svém osudu. Tento vývoj ale také vyvolává u nás Evropanů obavu z vítězství islamistických radiálu v arabské společnosti. Také radikální část izraelské společnosti je znepokojena z pádu diktátoru v arabském světě.
Arabské revoluce nadějí pro brněnské araby
Arabský svět se bouří proti desetiletí vlády zkorumpovaných tyranů a někteří Arabové mají pocit, že konečně budou moci rozhodovat o svém osudu. Tento vývoj ale také vyvolává obavu z vítězství islamistických radiálu v arabské společnosti. Také radikální část izraelské společnosti je znepokojena z pádu diktátoru v arabském světě.
Naše vlastní evropská historie nám prokazuje, že revoluce a pád tyranie nemusí ještě notně znamenat lepši budoucnost. Jako příklad může sloužit pád Titova komunismu v Jugoslávii, pád krále ve Francii nebo cara v Rusku. Toto vše jsem měl v myšlenkách, když jsem s arabskými přáteli včera večer seděl v jedné brněnské čajovně a debatoval o vývoji v arabském světě.
Bylo opravdu příjemné opět vidět děti arabského národa s nadšeným výrazem, s tváři ukazující víru v lepší budoucnost. Přes to vše jsme hovořil o budoucnosti opatrně. Na mé námitky, že proti revoluci arabské mládeže se velmi tvrdě staví islamisté v čele se saúdskoarabským králem a jeho duchovními, mi kluci argumentovali, že Saudská Arábie s islamisty nemají v arabském světě váhu. Argumentovali také tím, že pokud opravdu jde evropským politikům o podporu demokracie a svobody v arabském světě, musí se postavit na stranu revoluce.
Z mého pohledu to je bohužel naivní pohled. Historie nás učí, že revoluce nemění charakter lidí, ale lidé mění charakter revoluce. Na příkladu zkorumpovaných islámských nadací v České republice jsem klukům poukazoval na moc peněz a jejich vliv na charakter lidí. „Těch pár islamistů muslimy nezajímají a nemají mezi muslimy v Brně žádny vliv“, argumentoval mi jeden z kluků. Ale pro českou veřejnost je těch 15% reprezentanty všech muslimů v Čechách a na Moravě a obdobně pro media a státní orgány. „Koho z nich zajímá, že tito lidé nemají na muslimskou komunitu vliv a jsou zkorumpovaní islamistickými penězi? Kvůli jejich touze po penězích a moci vnímá mnoho Čechů muslimy jako hrozbu“, kontroval jsem mu.
Nikdo nemůže zabránit Arabům, aby získali svobodu a nezávislost. Budou se o to pokoušet, nepřímo prostřednictvím korumpováni a nátlaku, ale nedokáži zastavit historii, odpověděl mi jeden z nich. Ano, tito mladí Arabové jsou nadšení, plni naděje a touhy po tom, aby se jejich arabské národy staly plnoprávnými členy celosvětového společenství, ale na jejich cestě k lepší budoucnosti, jim stoji překážky islamistů a zkorumpovaných duchovních, králů a úředníku.
Z celého večera byl pro mě, ale nejpříjemnější okamžik poznáni, že pro tyto mladé Araby není nepřítelem Evropa nebo USA, ale zkorumpovaní muslimští duchovní, islamisté a všichni ti „obránci“ islámu, kteří touží po rozpoutáni střetu mezi civilizacemi. Mám naději, že tak jak dnes s nadšením podporují revoluce v arabském světě, tak jednoho dne podpoří vznik evropské muslimské protiváhy islamistům ovládajícím mnoho dnešních mešit.
Naše vlastní evropská historie nám prokazuje, že revoluce a pád tyranie nemusí ještě notně znamenat lepši budoucnost. Jako příklad může sloužit pád Titova komunismu v Jugoslávii, pád krále ve Francii nebo cara v Rusku. Toto vše jsem měl v myšlenkách, když jsem s arabskými přáteli ve středu večer seděl v jedné brněnské čajovně a debatoval o vývoji v arabském světě.
Bylo opravdu příjemné opět vidět děti arabského národa s nadšeným výrazem, s tváři ukazující víru v lepší budoucnost. Přes to vše jsme hovořil o budoucnosti opatrně. Na mé námitky, že proti revoluci arabské mládeže se velmi tvrdě staví islamisté v čele se saúdskoarabským králem a jeho duchovními, mi kluci argumentovali, že Saudská Arábie s islamisty nemají v arabském světě váhu. Argumentovali také tím, že pokud opravdu jde evropským politikům o podporu demokracie a svobody v arabském světě, musí se postavit na stranu revoluce.
Z mého pohledu to je bohužel naivní pohled. Historie nás učí, že revoluce nemění charakter lidí, ale lidé mění charakter revoluce. Na příkladu zkorumpovaných islámských nadací v České republice jsem klukům poukazoval na moc peněz a jejich vliv na charakter lidí. „Těch pár islamistů muslimy nezajímají a nemají mezi muslimy v Brně žádny vliv“, argumentoval mi jeden z kluků. Ale pro českou veřejnost je těch 15% reprezentanty všech muslimů v Čechách a na Moravě a obdobně pro media a státní orgány. „Koho z nich zajímá, že tito lidé nemají na muslimskou komunitu vliv a jsou zkorumpovaní islamistickými penězi? Kvůli jejich touze po penězích a moci vnímá mnoho Čechů muslimy jako hrozbu“, kontroval jsem mu.
Nikdo nemůže zabránit Arabům, aby získali svobodu a nezávislost. Něktečí se budou o to pokoušet nepřímo prostřednictvím korumpováni a nátlaku, ale nedokáži zastavit historii, odpověděl mi jeden z nich. Ano, tito mladí Arabové jsou nadšení, plni naděje a touhy po tom, aby se jejich arabské národy staly plnoprávnými členy celosvětového společenství, ale na jejich cestě k lepší budoucnosti, jim stoji překážky islamistů a zkorumpovaných duchovních, králů a úředníku.
Z celého večera byl pro mě, ale nejpříjemnější okamžik poznáni, že pro tyto mladé Araby není nepřítelem Evropa nebo USA, ale zkorumpovaní muslimští duchovní, islamisté a všichni ti „obránci“ islámu, kteří touží po rozpoutáni střetu mezi civilizacemi.
