V první části jsem se zmínil ve zkratce o koncepci přetvářky v islámu. Tato koncepce pojmenována taqijja (z šítského islámu) nebo idtirar (v sunnitském islámu) je v sunnitském islámu označována za strategii „maslaha“, tj. lhaní a přetvařováni pro zisk muslimů či islámu.
Přetvářka (taqijja) v islámu
V první části jsem se zmínil ve zkratce o koncepci přetvářky v islámu. Tato koncepce pojmenována taqijja (z šítského islámu) nebo idtirar (v sunnitském islámu) je v sunnitském islámu označována za strategii „maslaha“, tj. lhaní a přetvařováni pro zisk muslimů či islámu.
V sunnitském islámu není tato teorie rozpracovaná tak podrobně jako v případě šíitského islámu a nemá tak pevně dané omezení, hlavně z důvodu, že je obsažena v mnoha oblastech islámského práva šaria.
Základem pro celou tuto oblast šaria se staly verše z koránu:
„Nechť si muslimové neberou nevěřící za přátele místo věřících! Kdo tak učiní, nedostane se mu od Boha ničeho, leda v případě, že byste se od nich obávali nějaké hrozby.“ (Korán 3:28)
„Na toho, kdo zapře Boha poté, co již uvěřil - kromě toho, kdo byl donucen, zatímco srdce jeho klidné bylo ve víře - a zejména na toho, kdo hruď svou nevíře otevřel, dopadne hněv Boží a pro něj je připraven trest nesmírný.“ (Korán 16:106)
Podle teoretika islámské ortodoxie a odpůrce muslimských filozofů Razího a Ibn Síny, Imáma Abu Hammida Ghazaliho je povoleno lhát, pokud nelze cíle dosáhnout jiným způsobem.“ (Nuh Ha Mim Keller, amana publications, 1997, section r8.2, page 745)
Obdobně i vykladač koránu Ibn Kathir vykládá verš koránu „Nechť si muslimové neberou nevěřící za přátele místo věřících! Kdo tak učiní, nedostane se mu od Boha ničeho, leda v případě, že byste se od nich obávali nějaké hrozby“ slovy:
Věřících, kteří v nějaké oblasti nebo době, kteří se obávají o svojí bezpečnost ze strany nevěřících. V tomto případě mohou věřící ukázat nevěřícím přátelství navenek, ale ne mezi sebou.“ (Tafsir Ibn Kathir)
Je zmiňován i výrok druha Mohameda Abu Dardy: „Na některé lidí se usmívám, ale v mém srdci je proklínám.“
Ve sbírkách výroku Mohameda od uznávaných sběratelů haditou je mnoho příběhu v nichž se popisuje, že prorok Mohamed měl odsouhlasit přetvařováni v rámci džihádu proti nevěřícím, v osobním lidském životě apod. Všechny tyto příběhy jsou jedním z argumentů kritiku islámu a muslimů proč nelze muslimům věřit a jsou velkou výzvou pro všechny muslimské reformátory.
Cela koncepce přetvářky nejspíše vychází částečně z kulturních zvyků arabského světa, kdy je lepší lhát a podvádět ve snaze zachovat si čest, získat lepší zisk nebo postavení než hovořit pravdu.
„Pokud to vyžaduje ochrana cti, mohou se stát (pro Araby) lži a podvody nezbytnosti.“ Charakterizuje kulturní myšlení Arabů z Arabského poloostrova David Pryce-Jones v “The Closed Circle” An interpretation of the Arabs.
V rámci islámského práva šaria má koncepce přetvářky v moderní době obdobu v termínu Tajsira, jde o popření platnosti některé z části islámského práva šaria s cílem otupit obavu z islámu u nemuslimů, ale ne odmítnuti dané části šarie.
Podle islamisty obdivovaného, a v Česku Islámskými nadacemi propagovaného, Jusufa Qaradawiho je potřeba aby muslimové v Evropě a USA začali praktikovat tajsira v rámci vztahů s okolní společnosti. Podle Qaradawiho mají muslimové nemuslimskému okolí říci, že například kamenováni cizoložníku nebo vraždění kritiku či odpadlíku od islámu dnes muslimové nechtějí praktikovat neboť není vhodná doba, ale zároveň se mají pokoušet o postupnou islamizaci společnosti a postupné zavádění práva šaria tak, aby jednou byly zavedeny jako zákony i tyto tresty.
Ukazuje se tak, že muslimové věřící v islám podle výkladu Qaradawiho a spol. představují velkou výzvu pro samotné muslimy v Evropě a to jak se rozhodnou vydat ve vztahu k většinové společnosti.
Doporučuji anglicky článek o Qaradawim a jeho taktice přetvářky zde.
http://www.raymondibrahim.com/7749/top-muslim-cleric-qaradawi-urges-western-muslims
V sunnitském islámu není tato teorie rozpracovaná tak podrobně jako v případě šíitského islámu a nemá tak pevně dané omezení, hlavně z důvodu, že je obsažena v mnoha oblastech islámského práva šaria.
Základem pro celou tuto oblast šaria se staly verše z koránu:
„Nechť si muslimové neberou nevěřící za přátele místo věřících! Kdo tak učiní, nedostane se mu od Boha ničeho, leda v případě, že byste se od nich obávali nějaké hrozby.“ (Korán 3:28)
„Na toho, kdo zapře Boha poté, co již uvěřil - kromě toho, kdo byl donucen, zatímco srdce jeho klidné bylo ve víře - a zejména na toho, kdo hruď svou nevíře otevřel, dopadne hněv Boží a pro něj je připraven trest nesmírný.“ (Korán 16:106)
Podle teoretika islámské ortodoxie a odpůrce muslimských filozofů Razího a Ibn Síny, Imáma Abu Hammida Ghazaliho je povoleno lhát, pokud nelze cíle dosáhnout jiným způsobem. (Nuh Ha Mim Keller, amana publications, 1997, section r8.2, page 745)
Obdobně i vykladač koránu Ibn Kathir vykládá verš koránu „Nechť si muslimové neberou nevěřící za přátele místo věřících! Kdo tak učiní, nedostane se mu od Boha ničeho, leda v případě, že byste se od nich obávali nějaké hrozby“ slovy:
Věřících, kteří v nějaké oblasti nebo době, kteří se obávají o svojí bezpečnost ze strany nevěřících. V tomto případě mohou věřící ukázat nevěřícím přátelství navenek, ale ne mezi sebou.“ (Tafsir Ibn Kathir)
Je zmiňován i výrok druha Mohameda Abu Dardy: „Na některé lidí se usmívám, ale v mém srdci je proklínám.“
Ve sbírkách výroku Mohameda od uznávaných sběratelů haditou je mnoho příběhu v nichž se popisuje, že prorok Mohamed měl odsouhlasit přetvařováni v rámci džihádu proti nevěřícím, v osobním lidském životě apod. Všechny tyto příběhy jsou jedním z argumentů kritiku islámu a muslimů proč nelze muslimům věřit a jsou velkou výzvou pro všechny muslimské reformátory.
Cela koncepce přetvářky nejspíše vychází částečně z kulturních zvyků arabského světa, kdy je lepší lhát a podvádět ve snaze zachovat si čest, získat lepší zisk nebo postavení než hovořit pravdu.
„Pokud to vyžaduje ochrana cti, mohou se stát (pro Araby) lži a podvody nezbytnosti.“ Charakterizuje kulturní myšlení Arabů z Arabského poloostrova David Pryce-Jones v “The Closed Circle” An interpretation of the Arabs.
V rámci islámského práva šaria má koncepce přetvářky v moderní době obdobu v termínu Tajsira, jde o popření platnosti některé z části islámského práva šaria s cílem otupit obavu z islámu u nemuslimů, ale ne odmítnuti dané části šarie.
Podle islamisty obdivovaného, a v Česku Islámskými nadacemi propagovaného, Jusufa Qaradawiho je potřeba aby muslimové v Evropě a USA začali praktikovat tajsira v rámci vztahů s okolní společnosti. Podle Qaradawiho mají muslimové nemuslimskému okolí říci, že například kamenováni cizoložníku nebo vraždění kritiku či odpadlíku od islámu dnes muslimové nechtějí praktikovat neboť není vhodná doba, ale zároveň se mají pokoušet o postupnou islamizaci společnosti a postupné zavádění práva šaria tak, aby jednou byly zavedeny jako zákony i tyto tresty.
Někteří muslimští teologové doporučují přetvářku použít i během misie mezi nemuslimy. Například duchovní Mahmoud Al-Nasri, který jako dobrý příklad uvádí alkoholika, který odmítne konvertovat k islámu, protože ví, že islám pití alkoholu zakazuje. Muslim mu nalže, že islám je tolerantní a pití alkoholu nevadí.
Video zde.
Nebo tento duchovní označujíci přetvářku za důležitou součást islámu.
Ukazuje se tak, že muslimové věřící v islám podle výkladu Qaradawiho a spol. představují velkou výzvu pro samotné muslimy v Evropě a to jak se rozhodnou vydat ve vztahu k většinové společnosti.
Doporučuji anglicky článek o Qaradawim a jeho taktice přetvářky zde.
