1. Taqijja – Problém odlišeni islámu od islamismu

Jedním z důvodu proč je složité odlišit islám od islamismu je koncepce přetvářky (pokrytectví) taqijja. Islámisté ve svém boji proti „podřadné“ evropské společnosti s úspěchem využívají lži, přetvářku a pokrytectví s pocitem, že je jejich chováni v plném souladu s islámem.


1. Taqijja – Problém odlišeni islámu od islamismu
Jedním z důvodu proč je složité odlišit islám od islamismu je koncepce přetvářky (pokrytectví) taqijja. Islámisté ve svém boji proti „podřadné“ evropské společnosti s úspěchem využívají lži, přetvářku a pokrytectví s pocitem, že je jejich chováni v plném souladu s islámem.
Celkově je tato koncepce produktem staletého vývoje islámské společnosti a islámského práva šaria. K adaptaci taqijje na moderní podmínky pomohlo několik nepřímých vlivů.
Jedním z těchto vlivů je ideologická koncepce stvořena sektou muslimů kolem Ahmeda ibn Hanbala, kteří rozšířili mezi muslimy revoluční koncepci o ospravedlnění pro stoupence údajné pravověrné sunny (tradice proroka Mohameda) při pácháni hříchů.
Ibn Hanbal řekl: „Hroby těžkých hříšníku z lidí sunny jsou zahradami, kdežto hroby zbožných lidí novot, jsou pusté. Těžcí hříšnící z lidí sunny jsou přáteli Alláha, kdežto zbožní lidé novot jsou největší nepřátele Alláha.“ (Tabaqât-ul-Hanâbilah, 1/184)
Ibn Hanbal, Ibn Tajjmijja, Ibn Abdalwahab a další „bojovnicí“ za čistotu islámu začali hlásat, že Alláh nepotrestá toho z hříšných lidí, který bude podporovat to co oni označili za tradici Mohameda a přáni Alláha. Samozřejmě to zde popisuji krátce a stručně, oni sami  tvrdili, že celá tato koncepce vychází z příkazů Alláha.
Dalším krokem bylo rozpracovaní právní teorie ospravedlň lhaní, podvody a nedodržováni smluv ve vztazích islamistů či islamistických státu vůči jiným státům a skupinám lidí. Z logické příčiny, že oficiální propaganda středověkého státu vycházela z premisy, že islámský stát vždy vede dobyvačné války v rámci obrany, byla potřeba stvořit různé „příběhy“ ze života proroka Mohameda, které by úskočnost, přetvářku a nedodržování uzavřených smluv ospravedlnily.
Příkladem je údajný Mohamedův výrok ze sbírky al Buchari: „Boj (válka) je klam.“ V knihách o šarii se tento výrok vysvětluje události ze života Mohameda, kdy měl Mohamed uzavřít smlouvu o bezpečí s jistým odpůrcem muslimů Usajrem ibn Zarim. Podle teologu Hanbalovského směru bylo v souladu s právem Alláha, že prorok Mohamed zaručil Usajrovi bezpečí a pozval jej na jednáni o míru do Mediny. Podle popisu historika Ibn Ishaka se vydal Usajr na cestu do Mediny na jednáni, ale jakmile opustil bezpečné území s vírou v čestné slovo proroka Mohameda byl s doprovodem přepaden číhající skupinou muslimů, kteří jej i s jeho doprovodem povraždili. V případě takových to příběhu je zajímavé podotknout, že jsou uznané jako důvěryhodné a jsou považované za základ islámské teologie ortodoxními muslimy a hlavně Hanbalovci, ale byly odmítané teology racionalistů Muatazila).
Historickým vývojem a stavem muslimské společnosti, došlo k situaci, kdy původně vypracované teorie o přetvářce pro potřeby islámského státu, aby se zachovalo dogma o nenásilném šíření islámské moci a mírumilovnosti islámu, byla převzata islamisty, kteří již bez státu, ale mnohem silnější touhou šířit svůj islamismus nejen mezi „bloudící“ muslimy,ale i islamizace zbytku světa, začali praktikovat přetvářku a dvoutvářnost i v zemích Evropy. Ve svém zvráceném pojetí Boha totiž považují šíření svého pojetí islámu do nemuslimských zemí za součást „války“ proti svým nepřátelům a tedy nepovažuji lež a přetvářku za špatné, ale naopak za součást boje – po vzoru výše uvedených teologických koncepcí.
V realitě to znamenalo, že stoupenci těchto islamistických ideologu ustanovili, že šaria (v jejich pojetí) je neoddělitelnou součásti islámu. A každý kdos e snaží šaria reformovat nebo sekularizovat, a zbavit tak islamistické teology moci, je novátor a nepřítel Alláha. V praxi můžeme vidět dopad této teologie na Saudské Arábii nebo extremistických hnutích jako je Hamas či al Qaida. Obdobně je to i důvod, proč jsou ochotni islamisté hrát na demokratickou „notu“ a lidská práva, ale jakmile se pevně chopí moci ruší demokracii, lidská práva a nastolují totalitní stav.
Právě díky takovým to dogmatům je i tzv. umírněný islamismus největší překážkou na cestě muslimů k moderní občanské společnosti a v jasném rozporu s demokracii. Má osobní zkušenost je i poznáni, že mnozí islamisté taqijju praktikují i vůči konvertitům a umírněným muslimům, kteří jsou odpůrci islamismu. V obou případech je důvodem nejspíše to, že těmto lidem islamisté nevěří, nebo´t v případě islámu nejste limitováni (krevním poutem) a snadno se můžete islámu vzdát, stejně jako jej přijmout, a zasvěcení nespolehliví lidé mohou pak zájmům islamismu udělat hodně škod. Možná i proto islamisté tvrdí, že za odpadnutí od islámu je trest smrti.
Naopak si myslím, že koncepce taqijja vysvětluje proč představitelé islamistů v ČR Vladimír Sáňka, Muneeb Hasan Alrawi, Samer Sehadeha a další mohou na veřejnosti prohlašovat cokoliv, ale uvnitř konat jinak. Například je to vidět na jejich dušováni jak přesvědčují muslimy a aby dodržovali české zákony, ale přitom Alrawi a Sáňka jsou odpovědní za porušováni českých zákonu v otázce správy nadací a nadačních fondů a jejich účetnictví.
Pokračování příště.

Celkově je tato koncepce produktem staletého vývoje islámské společnosti a islámského práva šaria. K adaptaci taqijje na moderní podmínky pomohlo několik nepřímých vlivů.

Jedním z těchto vlivů je ideologická koncepce stvořena sektou muslimů kolem Ahmeda ibn Hanbala, kteří rozšířili mezi muslimy revoluční koncepci o ospravedlnění pro stoupence údajné pravověrné sunny (tradice proroka Mohameda) při pácháni hříchů.

Ibn Hanbal řekl: „Hroby těžkých hříšníku z lidí sunny jsou zahradami, kdežto hroby zbožných lidí novot, jsou pusté. Těžcí hříšnící z lidí sunny jsou přáteli Alláha, kdežto zbožní lidé novot jsou největší nepřátele Alláha.“ (Tabaqât-ul-Hanâbilah, 1/184)

Ibn Hanbal, Ibn Tajjmijja, Ibn Abdalwahab a další „bojovnicí“ za čistotu islámu začali hlásat, že Alláh nepotrestá toho z hříšných lidí, který bude podporovat to co oni označili za tradici Mohameda a přáni Alláha. Samozřejmě to zde popisuji krátce a stručně, oni sami  tvrdili, že celá tato koncepce vychází z příkazů Alláha.

Dalším krokem bylo rozpracovaní právní teorie ospravedlň lhaní, podvody a nedodržováni smluv ve vztazích islamistů či islamistických státu vůči jiným státům a skupinám lidí. Z logické příčiny, že oficiální propaganda středověkého státu vycházela z premisy, že islámský stát vždy vede dobyvačné války v rámci obrany, byla potřeba stvořit různé „příběhy“ ze života proroka Mohameda, které by úskočnost, přetvářku a nedodržování uzavřených smluv ospravedlnily.

Příkladem je údajný Mohamedův výrok ze sbírky al Buchari: „Boj (válka) je klam.“ V knihách o šarii se tento výrok vysvětluje události ze života Mohameda, kdy měl Mohamed uzavřít smlouvu o bezpečí s jistým odpůrcem muslimů Usajrem ibn Zarim. Podle teologu Hanbalovského směru bylo v souladu s právem Alláha, že prorok Mohamed zaručil Usajrovi bezpečí a pozval jej na jednáni o míru do Mediny. Podle popisu historika Ibn Ishaka se vydal Usajr na cestu do Mediny na jednáni, ale jakmile opustil bezpečné území s vírou v čestné slovo proroka Mohameda byl s doprovodem přepaden číhající skupinou muslimů, kteří jej i s jeho doprovodem povraždili. V případě takových to příběhu je zajímavé podotknout, že jsou uznané jako důvěryhodné a jsou považované za základ islámské teologie ortodoxními muslimy a hlavně Hanbalovci, ale byly odmítané teology racionalistů Muatazila).

Historickým vývojem a stavem muslimské společnosti, došlo k situaci, kdy původně vypracované teorie o přetvářce pro potřeby islámského státu, aby se zachovalo dogma o nenásilném šíření islámské moci a mírumilovnosti islámu, byla převzata islamisty, kteří již bez státu, ale mnohem silnější touhou šířit svůj islamismus nejen mezi „bloudící“ muslimy,ale i islamizace zbytku světa, začali praktikovat přetvářku a dvoutvářnost i v zemích Evropy. Ve svém zvráceném pojetí Boha totiž považují šíření svého pojetí islámu do nemuslimských zemí za součást „války“ proti svým nepřátelům a tedy nepovažuji lež a přetvářku za špatné, ale naopak za součást boje – po vzoru výše uvedených teologických koncepcí.

V realitě to znamenalo, že stoupenci těchto islamistických ideologu ustanovili, že šaria (v jejich pojetí) je neoddělitelnou součásti islámu. A každý kdos e snaží šaria reformovat nebo sekularizovat, a zbavit tak islamistické teology moci, je novátor a nepřítel Alláha. V praxi můžeme vidět dopad této teologie na Saudské Arábii nebo extremistických hnutích jako je Hamas či al Qaida. Obdobně je to i důvod, proč jsou ochotni islamisté hrát na demokratickou „notu“ a lidská práva, ale jakmile se pevně chopí moci ruší demokracii, lidská práva a nastolují totalitní stav.

Právě díky takovým to dogmatům je i tzv. umírněný islamismus největší překážkou na cestě muslimů k moderní občanské společnosti a v jasném rozporu s demokracii. Má osobní zkušenost je i poznáni, že mnozí islamisté taqijju praktikují i vůči konvertitům a umírněným muslimům, kteří jsou odpůrci islamismu. V obou případech je důvodem nejspíše to, že těmto lidem islamisté nevěří, nebo´t v případě islámu nejste limitováni (krevním poutem) a snadno se můžete islámu vzdát, stejně jako jej přijmout, a zasvěcení nespolehliví lidé mohou pak zájmům islamismu udělat hodně škod. Možná i proto islamisté tvrdí, že za odpadnutí od islámu je trest smrti.

Naopak si myslím, že koncepce taqijja vysvětluje proč představitelé islamistů v ČR Vladimír Sáňka, Muneeb Hasan Alrawi, Samer Sehadeha a další mohou na veřejnosti prohlašovat cokoliv, ale uvnitř konat jinak. Například je to vidět na jejich dušováni jak přesvědčují muslimy a aby dodržovali české zákony, ale přitom Alrawi a Sáňka jsou odpovědní za porušováni českých zákonu v otázce správy nadací a nadačních fondů a jejich účetnictví.

 

Pokračování příště.

Nominujte autora do ankety Bloger roku

Autor: Lukáš Lhoťan | úterý 16.8.2011 20:12 | karma článku: 19,14 | přečteno: 1924x