Vraždění v Paříži za výkřiků „Alláhu Akbar!“

Nestalo se tak poprvé a zřejmě bohužel ani naposled. Proč se tak děje? Jak je možné, že neustále dochází k těm největším zvěrstvům ve jménu tohoto "nejslitovnějšího" Boha? Proč s tím něco neudělají především samotní muslimové?!

Dočítáme se naopak, že mnozí tzv. „umírnění muslimové“ se dnes v Paříži údajně bojí "radikalizace veřejnosti" proti nim. Ale oni by se přece neměli vůbec čeho bát. Pokud by ovšem sami necítili, že zastávají tutéž podivnou a pro nás nepochopitelnou ideologii, ve jménu které zde bylo opakovaně masově bestiálně vražděno! Takové činy přece nelze ničím omluvit! Proč se tedy ti „umírnění muslimové“ dnes v Paříži bojí jakékoli "radikalizace veřejnosti" proti nim? Nemají snad čisté svědomí nebo je to právě proto, že vědí, že tyto činy opravdu vycházejí z islámu a potají je třeba sami dokonce schvalují?

Takové bestiální teroristické činy ve jménu islámu se dějí skutečně již opakovaně. Tou nejčastější jejich "omluvou" pak je, že tyto činy prý nemají s islámem nic společného. A nejen to - i samotný Islámský stát údajně také nemá s islámem nic společného a zabíjení a boje mezi muslimy samotnými také nejspíš asi nemají s islámem nic společného a dělají je nejspíš proto vždy jen nějací „falešní muslimové“!

Vždyť podle stamilionů a miliard lidí je islám "naprosto nádherné a mírumilovné náboženství". A jeho věřící jsou v drtivé většině "naprosto skvělí a úžasní lidé", kteří by sami neublížili ani mouše a kteří jakékoli násilí naprosto odsuzují. A kdo (zjevně ve zlém a pomlouvačném úmyslu) poukazuje na některé části svatého Koránu pojednávající o násilí, tak samotný Korán údajně "vůbec nechápe a jen tyto věci nepatřičně vytrhuje z kontextu ….."

Jak něčemu takovému ale máme věřit když se dnes a denně přesvědčujeme o naprostém opaku!?

Když vidíme, že existuje a je dokonce muslimy vyžadováno něco jako „ozbrojený džihád“, v jehož duchu jsou muslimy konány vražedné útoky a další věci, které jsou pak jinými muslimy volně a pokrytecky falešně „ospravedlňovány“ tím, že tak údajně neučinili „praví muslimové“. Když vidíme, že nějaký zástupný důvod k takovému vraždění se pro tyto údajně „falešné muslimy“ vždycky nějaký nejde – např. tu nějaká pro muslimy urážlivá karikatura, tady nějaká nevhodná kniha, jinde jakási „oprávněná odplata“, za kterou si nevěřící vlastně „mohou sami“, apod. Když vidíme naprostý rozpor mezi slovy činy mnohých muslimů. Když vidíme, že lež a přetvářka mnohým muslimům vůbec nejsou cizí.

Dnes do Evropy přicházejí statisíce a v příštím roce dokonce mají přijít miliony dalších muslimů. Jak bude za takových okolností a předpokladů vypadat náš život s nimi, když organizovanému islámskému terorismu (a tedy vlastně možnému dalšímu našemu masovému vraždění) v podstatě již dnes nelze nijak zabránit a zfanatizovaných lidí touto ideologií, pro kterou lidský život nic neznamená, bude v Evropě dál přibývat geometrickou řadou?

Máme se snad už navždy smířit s tím, že se budeme bát jít na veřejnosti do kina, divadla, restaurace či na sportovní zápas? Máme se bát nastoupit do autubusu, vlaku či metra? Máme se vždycky v takovém případě nejprve raději rozloučit se svou rodinou, protože je možné, že se už nevrátíme a budeme zavražděni nějakými muslimskými fanatiky za nenávistných výkřiků „Alláhu Akbar!“?

Takový život a budoucnost jsme připravili našim dětem?!  Koho jsme to k nám pustili a pouštíme a ohrožujeme tak vše, co jsme nejprve tak těžce vydobyli a za co naši předkové pokládali své životy? Co jsme to udělali a kdo je za to odpovědný?!

A můžeme od těchto lidí, kteří současný stav dopustili, vůbec očekávat jakékoli zabezpečení tolik potřebné nápravy?