Současné Německo? Jako v době za seriálu "30 případů majora Zemana"!

Politování hodní a ušlechtilí uprchlíci s mimořádnou vůlí integrovat se, prokazující, že přišli pracovat a dřít a přizpůsobit se - oproti nesympatickým a pochybným existencím domácích Němců bijícím na ulici zahalenou muslimku.

Kde že něco takového je? Přece v televizním filmovém seriálu!  

Realita je nepochybně poněkud odlišná, ale to zřejmě vůbec nevadí. Naopak - právě proto je podle nositelů těch „jedině přípustných a správných humanistických“ názorů  nejspíš zapotřebí nasadit cílenou poučnou demagogii a propagandu toho nejhrubšího až přímo pohádkového zrna. Dnešní umělečtí tvůrci v Německu si asi myslí, že komunisté (a lidé, kteří je do sytosti poznali) už stejně vymírají a že valem ubývá i těch, kteří dokáží toto svinstvo dobře rozpoznat a pojmenovat, takže nic nebrání tomu, aby hlavně mladí lidé byli znovu prostřednictvím nějakého toho vymyšleného filmečku a příběhu náležitě poučeni o tom, co je správné a žádoucí. V tomto konkrétním případě tedy - jak mají správně chápat současnou imigrační krizi!

Obdobně jako svého času u nás byl propagandistický seriál "30 případů majora Zemana" profesionální demagogií zaměřenou na lživou glorifikaci a oslavu totalitního režimu, dnes se ve zcela obdobném duchu v Německu pokusili vymývat zejména mladým lidem mozky pomocí kriminálního seriálu "Místo činu", který v jedné z odvysílaných epizod okatě smyšleně a lživě glorifikoval pro změnu současné přijímání muslimských imigrantů a jejich roli ve společnosti.

Dobře to shrnul Helmut Markwort, zakladatel a někdejší dlouholetý šéfredaktor týdeníku Focus, který ve svém pravidelném komentáři při hodnocení epizody z ledna 2017 s názvem Země v naší době uvedl, že  po „fake-news“ (vylhaných zprávách) přicházejí „fake-stories“ (vylhané příběhy).

A ještě lépe to celé vystihl jeden z chatujících na webu tagesschau.de, který tvrdil, že si připadá, jako by sledoval pořad Aktuelle Kamera, někdejší ideologizované zpravodajství televize NDR - „Jásot, zkreslování, zamlčování, znevažování až hanobení odpůrců, všechno se skálopevným přesvědčením, že jsme si zabrali pravdu a bojujeme za štěstí lidstva, a tudíž je dovolen každý prostředek. Adlershof (sídlo televize NDR) ožil a žije.“ (zdroj - zde)

Jsem přesvědčený, že jakékoli takové okatě vylhané filmové příběhy dnes mají ve skutečnosti na diváky naprosto opačný účinek, než jaký jejich tvůrci zamýšlejí. Pokud se lidé na ulicích (a nejen na ulicích) každodenně setkávají se zcela jinou realitou, než jaká je jim takovým způsobem „umělecky“ podsouvána, jejich oprávněná nechuť a despekt vůči některým imigrantům (a hlavně pak vůči vlastní vládě, která něco takového podporuje) se v tomto případě pak zákonitě naopak ještě vystupňuje a dokonce může nakonec přerůst až v nekontrolovatelný odpor. A to není a nemůže být dobré vůbec pro nikoho!

Úplně nejhorší na tom všem je, že něco takového je v dnešní EU (konkrétně v Německu) vůbec možné. Zdaleka totiž nejde jen o jednu okatě vykonstruovanou epizodu nějakého televizního seriálu. Obdobnou lživou propagandu a demagogii je bohužel možné vidět prakticky všude – ve zprávách, v novinách, televizích, rozhlasovém vysílání, vybraných rozhovorech s vybranými lidmi, v zamlžování a překrucování pravdy, ve stále větších obavách lidí otevřeně a veřejně říkat to, co si skutečně myslí. Jak je vidět, nestydatě vykonstruované účelové masové propagandistické lhaní nebylo doménou totalitních režimů pouze v minulém století, ale začalo být praktikováno a je stále přítomné i v zemích současné západní Evropy, které se navenek tváří a považují sebe sama za "vzorově a nezpochybnitelně svobodné a demokratické".

I na tomto malém příkladu je možné vidět, že to, co se děje, není v pořádku a že historie má tendenci se opakovat. Jen doufám, že na nápravu nebude třeba čekat dalších 30 let!