Papež František upřednostnil zájmy uprchlíků před bezpečím a životy domácích lidí!
Dovedu pochopit, že Papež František, jakožto syn italských imigrantů (uprchlíků před fašismem) do Argentiny, se nepochybně dokáže sám silně vžít do pocitů a situace lidí, kteří ztratili své kořeny a svůj původní domov. Dovedu pochopit, že Papež František je člověk plný lásky a odpuštění, hledající v lidech především soucit, dobro a snahu odpouštět a jako takový odmítá jakoukoli nespravedlnost a soud ponechává v rukou Božích. Dovedu pochopit, že k jeho poslednímu poselství ho pravděpodobně vedla a vede snaha vyzdvihnout naprostou rovnost všech lidí a touha zmírnit jakékoli utrpení a možné bezpráví v souvislosti se současným exodem a migracemi milionů lidí ve světě.
Co však pochopit nedokážu, je skutečnost, že si Svatý otec nejspíš vůbec neuvědomuje míru zla a naopak bezpráví, které slova jeho posledního poselství mohou způsobit (a pravděpodobně dále způsobí) naopak vůči desítkám a stovkám milionů lidí, kteří nechtějí nic jiného, než v bezpečí žít a pracovat a zvelebovat své domovy, obce, kraje a země, ve kterých se narodili a které jim předali jejich předkové. Proč si Papež František až natolik jako migrantů neváží lidí, kteří mají své kořeny a lásku k jejich domovu, který chtějí vlastním úsilím chránit, zlepšovat a zvelebovat a vyzývá je vlastně naopak k tomu, aby se těchto svých vazeb a odkazu předků v podstatě dobrovolně vzdali ve prospěch kohokoli, kdo přijde a řekne si o jakýsi „podíl“?! Proč upřednostňuje údajná „práva“ příchozích před jinými existujícími skutečnými (a často dokonce krví a životy draze zaplacenými) právy domácích lidí?! Co ho vede k tomu, aby nadřadil ty, kteří mnohdy přicházejí pouze „brát“ nad jiné, které naopak vyzývá k tomu, aby jen a pouze „dávali“? Proč na tyto miliony lidí, jejich zájmy a práva, zdá se, zcela zapomněl!
To skutečně nevím.
V každém případě jsem přesvědčený o tom, že se Papež František ve svém zajisté dobrém úmyslu tady (zdroj – zde) velmi mýlí!
Pokud jsou podle něj zájmy uprchlíků (tedy osobní bezpečnost každého jednotlivce bez výjimky) důležitější než národní bezpečnost, jde o těžký omyl. Osobní bezpečnost jednotlivců nelze v současném světě oddělit od kolektivní bezpečnosti zajišťované bezpečnostními složkami obcí a státu a její zajištění je pak jednou z nejzákladnějších věcí a povinností jakékoli společnosti. Na něco takového není možné jakkoli rezignovat, aniž by současně nedošlo k fatálnímu selhání takové společnosti.
Není proto možné, aby dle Papežova přání a jeho výzvy v současném nebezpečném světě docházelo ke zjednodušování udělování „humanitárních víz“ a k bezbřehému navyšování počtů jakýchkoli imigrantů, aby takto docházelo k zajišťování údajných „práv“ úplně každého bezpečně a legálně vstupovat do jakékoli země a usadit se v ní, a současně takto docházelo k naprosté rezignaci na jakoukoli povinnost integrace příchozích a k rezignaci na nezbytnou ochranu domácího kulturního dědictví a právních systémů. Papež zcela pomíjí potřebu zachování domácí kulturní a společenské identity každého domáciho obyvatele a prakticky volá po tom, aby se domácí obyvatelé těchto svých kořenů a práv naopak dobrovolně vzdali ve prospěch importovaných práv a kultur, které dokonce mohou mít potenciál existující domácí kulturní prostředí a dědictví předků mnoha zemí zcela zničit!
Proto se ptám:
Kde jsou podle Papeže práva domácích obyvatel (zejména zemí staré Evropy) bránit a chránit jejich domovy, společenství, kraje, země, kulturu, jazyk, literaturu, umění, národností zvyky, náboženství, apod.? Nebo snad Papež František tyto věci nezná či nechce znát a vůbec neuznává?
A proč tyto své představy chce Papež František dokonce předložit v podobě dvou globálních kompaktů o uprchlících a migraci k přijetí na zasedání Valného shromáždění OSN? A proč Americká vláda údajně doufá, že Valné shromáždění o nich rozhodne v září příštího roku. Co má zrovna Americká vláda s něčím takovým společného a jaký může mít na něčem takovém zájem? Jde tady vůbec o myšlenky a poselství Papeže Františka nebo někoho zcela jiného a Papež sám byl v této věci pouze hrubě zneužitý?
Tento Papežův dokument má mít 20 akčních bodů (zdroj – zde) rozdělených do čtyř skupin: "přivítat", "ochraňovat", "podporovat" a "integrovat". Konečným cílem dokumentu je "vybudovat inkluzivní a udržitelný společný domov pro všechny". Něco takového je však pouze Papežovým „zbožným přáním“ nemajícím žádné reálné opodstatnění. Pokud se totiž někteří (mnozí) příchozí sami od samého počátku integrovat nechtějí a svůj příchod pojímají více či méně jako jakousi „nárokovou invazi“ s cílem převzít a zabrat hostitelské země a potlačit a nahradit vše, co zde jejich obyvatelé vybudovali, včetně kultury a odkazu předků, pak je Papežův dokument pouhým škodlivým cárem papíru.
Nechce se mně věřit tomu, že by Papež František nedokázal docenit skutečné a reálné dopady svých poselství a činů. Pokud totiž ne, pak se nikdy Papežem raději vůbec neměl stát.
Luděk Mazurek
Má nás zajímat, kdo bude novým francouzským prezidentem? Ano, dokonce musí!
My sice nového francouzského prezidenta nevolíme a ani volit nemůžeme, ale prezidentský kandidát Emmanuel Macron se netají tím, že má po svém zvolení ambice rozhodovat i o nás a že bude mít tu moc tak činit! Tedy zpozorněme!
Luděk Mazurek
Římské prohlášení 25.3.2017 – cár papíru plný lží a nesmyslů!
Může papír sepsaný a podepsaný několika mocnými jedinci změnit skutečnou realitu? Může začít voda téct do kopce? Stále ještě platí, že poručíme větru dešti? Něčemu takovému mohou věřit a radovat se snad jen blázni!
Luděk Mazurek
Děláme tento svět lepším pro naše děti?
Co dnes děláme proto, aby se naše děti měly líp, než my? Jaký svět připravujeme pro naše děti? Je to svět, na který můžeme být pyšní nebo naopak svět plný věcí, které bychom svým dětem nikdy nepřáli? Kam dnes směřuje Evropa?
Luděk Mazurek
Právo na pravdu a nenávist
Začnu citací zdejšího kodexu: „Bloger svými články nesmí vyvolávat nebo eskalovat nenávistné nálady“. To je hezké! Jenže co když hluboký potenciál je vyvolávat či eskalovat má prostá a nezkreslená realita a pravdivé skutečnosti?
Luděk Mazurek
Pohádka o příliš hodném a laskavém hospodáři 2
Bylo, nebylo. V krásném starobylém domě žil jednou jeden dobrý, laskavý a pracovitý hospodář se svou rodinou, kterému se zželelo rozedraných žebráků přežívajících o bídě a hladu venku na ulici a veřejně rozhlásil, že pohostí .....
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka
Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
Moskva se chlubí kořistí z Ukrajiny: Abramsy, Leopardy i českým BVP
V Moskvě ve středu začala výstava západní vojenské techniky, kterou používá ukrajinská armáda a...
Nová odhalení z fakulty: studenti viděli vraha dřív, policie byla v budově víckrát
Premium Masový vrah David K., který v prosinci při střelbě na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v...
Na důchodce zaklekli, chalífát neřeší. Němce děsí mdlé reakce jejich politiků
Premium Snímky stovek radikálních islamistů demonstrujících v ulicích severoněmeckého Hamburku, kteří...
Na jednání o míru nepřijdeme, vzkázali Rusové. Švýcaři je ani nezvali
Švýcarsko iniciuje vlastní mírovou konferenci o Ukrajině. S pozváním Ruska na setkání, které se má...
Pavel zkritizoval všechny. Nefér jsou Babišova slova i kampaň SPOLU, míní
Kampaň, která dělá z hnutí ANO zastánce ruských zájmů, je podle prezidenta Petra Pavla stejně nefér...
Prodej chalupy, 114 m2, Dolní Moravice
Dolní Moravice, okres Bruntál
3 490 000 Kč
- Počet článků 106
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 2295x
Píšu jen tehdy, pokud mě něco skutečně "nadzvedne".