Sami se sezvali a spontánně veřejně vystoupili v úvodu televizního pořadu "Show Jana Krause". Ten byl vysílán v sestříhané podobě na Primě dne 27.10.2016. Velká chyba! Měl být vysílán bez jakéhokoli zkrácení v plné jeho délce!
Chyba proto, že lidé by měli mít možnost se bez jakýchkoli příkras, změn a zásahů dozvědět, vidět a slyšet, kdo se tady cítí být „elitou národa“ a jak se v této své roli veřejně angažuje, vystupuje a vyjadřuje!
Naštěstí v dnešní době jsou i jiné zdroje informací než jen televize a inkriminovaný úvod tohoto pořadu zachycený kamerami televize Prima lze nalézt v jeho celé nezkrácené podobě na YouTube na internetu – zde. Podívejte se, je to velmi poučné a stojí to určitě za to!
A co že tam tedy uvidíte?
V divadle se na úvod natáčení pořadu "Show Jana Krause" výjimečně a aktuálně sami sezvali a sešli vybraní „významní představitelé našeho kulturního a společenského života", aby (jak se vyjádřil jeden z nich) údajně „nemlčeli k nespravedlnosti, malosti a trapnosti prezidenta Zemana a přebili ji slušností“. Tu pak za mohutného potlesku diváků a dramatického bubnování postupně demonstrovali ve svých krátkých angažovaných vyjádřeních a vystoupeních zhruba takto (stručný zkrácený přepis, který si můžete ověřit vlastním poslechem, kurzívou k tomu uvádím své stručné poznámky):
Pan Ruml - Svými slovy (pod jakýmsi "přáním prezidentovi Zemanovi ke státnímu svátku") vyzval k tomu, aby se poslanecká sněmovna dle § 66 Ústavy ČR usnesla na tom, že ze závažných důvodů nemůže prezident Zeman nadále vykonávat svou funkci, čímž „bychom od něj měli pokoj“.
(Jaké údajné „závažné důvody“ to podle něj jsou, to však neuvedl. Přitom ve skutečnosti žádné takové Ústavní důvody neexistují - viz. vysvětlení na závěr článku pod čarou.)
Pan Kocáb – Vyzdvihl osobní statečnost pana ministra Hermana za jeho setkání s Dalajlámou a odsoudil následnou odmítavou reakci 4 ústavních činitelů jako „upachtěnou a dehonestující“.
(Neuvedl k tomu, v čem ona osobní statečnost ministra Hermana spočívá ani neuvedl, koho a jak a čím údajně dehonestovala ona odmítavá reakce 4 ústavních činitelů.)
Dále také uvedl, že kupčení s vyznamenáním údajně „narovnalo páteře našim lidem“, což je dle pana Kocába "úžasným posunem".
(Ono kupčení tedy zjevně prezentoval jako prokázaný fakt a zcela pominul to, že ve skutečnosti žádné kupčení s vyznamenáním nebylo nikdy ničím doloženo ani nikým prokázáno a že dostupná fakta svědčí spíše o opaku a ani neupřesnil, o jakém „narovnání páteře a úžasném posunu“ tady vlastně mluví.)
Paní Fišerová – Uvedla, že Zeman je Čínským gubernátorem a z pana Bradyho si udělal svou loutku.
(Bez komentáře)
Paní Štěpánová – Uvedla - "Naši zemi si ukrást nedáme" .... tím „monstrem“ na Hradě".
(Bez komentáře).
Pan Gazdík – Uvedl, že už nikdy se nesmí stát, aby se jako za komunismu a fašismu vyznamenání udělovala podle toho, jaké politické činy konají příbuzní.
(Myslel tím zjevně setkání pana ministra Hermana s Dalajlámou v souvislosti s údajným odmítnutím vyznamenání jeho strýce pana Bradyho. Zcela však přitom pominul skutečnost, že jde jen o nikým nepotvrzené tvrzení pana Hermana, že se tak údajně stalo.)
Dále také zazněly z úst dalších účastníků například tyto věty:
- Mohli jsme mít na Hradě knížete a máme tam pána, který si z něj dělá trafiku.
- Nejvyšší meta je, když „mentál uděluje metál“
- Zeman dokázal, že nemá soudnost a měl by se sám zamyslet nad svou další kandidaturou
- Lidé se začínají od Zemana odvracet, protože se před nimi samotnými ztrapňuje.
- Apod.
Je mně líto, ale všechna tato vystoupení absolutně nepovažuji za čímkoli podložená a vidím jen jako naprosto nepřijatelné (někdy až vyloženě sprosté a urážlivé) útoky a odsudky hlavy státu prezidenta republiky (Miloše Zemana), který se k nim nemůže ani vyjádřit či proti nim se jakkoli bránit.
Vidím jen to, že tato skupina samozvaných lidí pana prezidenta veřejně a blazeovaně před diváky a kamerami v jakési "davové psychóze" hrubě ostouzela a odsuzovala, aniž by k tomu měla jakýkoli hmatatelný důkaz či racionální důvod (nadřazená nenávist ani jakýkoli nesouhlas s jeho činností takovým racionálním důvodem není)!
Tito lidé ve skutečnosti vůbec takto neuctívají státní svátek České republiky, oni žijí ve svém vlastním světě odtrženém od reality a uctívají jen sami sebe a své vlastní představy a zájmy, které falešně vydávají za potřeby a zájmy celého národa. Cítí se být sami povolaní k tomu, aby se takto chovali a jednali a vůbec si přitom zřejmě neuvědomují, že k tomu nemají vůbec žádný mandát a že nejsou žádnými mluvčími ani vůdci národa, přestože se tak navenek chovají a vystupují.
Podle mého názoru, jestli něco takového tito lidé považují za slušnost, kterou údajně chtějí „přebít údajnou malost a trapnost“ prezidenta Zemana, pak je tady něco moc špatně! Já si tedy takto „kulturní elitu národa“ rozhodně nepředstavuji a upřímně se děsím toho, že by z těchto lidí kdy mohl vzejít nějaký náš příští prezident!
____________________________________________
A na závěr a pro úplnost ještě jedno vysvětlení pod čarou:
Čl. 66 Ústavy České republiky zní:
„…. nemůže-li prezident republiky svůj úřad ze závažných důvodů vykonávat a usnese-li se na tom Poslanecká sněmovna a Senát, přísluší výkon funkcí podle čl. 63 odst. 1 písm. a) až e) a h) až k) a čl. 63 odst. 2 předsedovi vlády. ….“
To dle mého názoru znamená, že se takto v Ústavě jedná o pojistku v případě, kdy prezidentovi něco znemožní výkon jeho funkcí – např. úraz, nemoc, apod, a kdy je prezident z tohoto důvodu nečinný.
Neznamená to, že toto ustanovení Ústavy lze použít v případě, kdy prezident činný je, avšak kdy se nějaké úzké skupině lidí jeho činnost pouze „nelíbí“.
Pan Ruml, jako bývalý ústavní činitel, toto musí velmi dobře vědět, a proto jeho veřejnou výzvu k použití tohoto ustanovení Ústavy považuji za cílené a vědomé rozeštvávání a lživé mystifikování lidí veřejným útokem na hlavu státu vědomě činěné za hranou zákona nemající vůbec nic společného s demokracií.
Jedná se tedy takto dle mého názoru od pana Rumla zjevně o jeho vědomou veřejnou výzvu před televizními kamerami k neústavnímu mocenskému převratu v podobě výzvy ke zbavení se řádně demokraticky zvoleného prezidenta bezdůvodným, a tedy neústavním způsobem!
(V této souvislosti jsem si proto nemohl nevzpomenout na způsoby a metody nástupu Hitlerovských fašistů k moci v předválečném Německu minulého století.)
