„České státní svátky? Ty voe, co to je??!“

Jsem si docela jistý, že pokud byste se dnes zeptali našich teenagerů na naše české státní svátky, tak by drtivá většina na vás hleděla jako „tele na nové vrata“ a vyjmenovat by je nedokázal už vůbec nikdo.

A totéž by zřejmě platilo i o většině dospělých. Jsme totiž přece hlavně Evropané, nebo ne?!

Nějaké Česko? To v zásadě (a podle toho, co produkuje naše školství) už dnes nikoho ani nezajímá. Tedy možná kromě několika těch „hnusných vyholených lebek“ s jejich odporným „náckovstvím“. A vlastně už ani tady ne, protože těmto skupinám a jednotlivcům jde v případě státnosti a "češství" většinou jen o jakousi profláknutou záminku k dělání všemožných potíží a hlasitého bince. Nakonec, není se ani moc čemu divit – vždyť Česko už vlastně ani není Českem, ale, jak se zdá, tak jen jakousi "zaostalou, nesvéprávnou" a povětšinou ostatními okolními zeměmi pouze s despektem trpěnou malilinkatou oblastí v celé té velké úžasné a nádherné Evropské unií. Žijí tady hlavně jacísi mentálně zaostalí „Čecháčci“ většinou ve svých „zaprděných vesnicích" (Copyright výrazu - Ing. BcA. Milan Kohout, profesor Filozofické fakulty University Karlovy , světoznámý česko-americký performer, akční umělec, básník, spisovatel, vysokoškolský pedagog a signatář Charty 77), kteří navenek dělají jen samou ostudu. Jasně to už dali také najevo vedoucí činitelé skutečně vyspělé Západní Evropy v čele s Německem, kteří nepokrytě a jednoznačně před námi dávají přednost jakémukoli imigrantovi odkudkoli – třeba i z Africké buše! To se tedy „máme čím chlubit“, že?!

Takže co s tím uděláme, vážení „pokrokoví sluníčkáři“?

Přece se nechcete pořád jenom stydět za svůj český původ, že ne?! Přece v dnešní převratné době nebudete jen tak nečinně přihlížet toku dějin. Je třeba urychleně navrhnout a taky prosadit zásadní změny směřující konečně k naší „světovosti“. Ale když už jste tady tak trestuhodně zaspali, já vám s tím trochu pomůžu. Spolu konečně smeteme ty nesmyslné (a hlavně taky pro mnohé příchozí skvělé imigranty dokonce vyloženě urážlivé!) současné české státní svátky na smetiště dějin a nahradíme je něčím jiným - lepším!

Jdeme na to:

• 1.1. - Den obnovy samostatného českého státu – Co to je? Okamžitě zrušit tuto zbytečnou a dnes již překonanou věc. Jakýpak „samostatný český stát“? Nic takového už přece dávno není takže ani tady není co slavit.
• 1.1. – Nový rok – No tak dobře, to by ještě šlo. Slaví to i jiní, tak to tedy necháme být i mezi našimi svátky (ale ten samostatný český stát - to musí urychleně zmizet)!
• 28.3. – Velikonoční pondělí – Křesťanský svátek v naší nádherné multikulturní zemi Amerického typu?! Tak to ani omylem! Taková urážka všech ostatních nábožensví a hlavně muslimů! Zrušit!
• 1.5. – Svátek práce – To bude nejpíš něco komunistického, ne? Fuj! Cože? Původ tohoto svátku že sahá do USA jako původní oslava na paměť vypuknutí stávky Chicagských dělníků?  Tak to potom jo! Zachovat – USA náš vzor!
• 8.5. – Den vítězství – Jasně! Den, kdy nás osvobodila US Army! Samozřejmě zachovat!
• 5.7. – Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje – Deváté století, Velká Morava, příchod křesťanství, bohoslužebného staroslověnského jazyka a vzdělanosti? Brrrr - To už pak můžeme slavit třeba i založení „Osady havranů“. Vraťte se do hrobu – taková zbytečnost! Zrušit!
• 6.7. – Den upálení mistra Jana Husa – Tak to už si snad děláte legraci nebo co. Víte kolik lidí se už kde upálilo? A co my s tím jako? Taková zbytečná morbidnost! Zrušit!
• 28.9. - Den české státnosti – Proboha, další morbidnost! Jeden brácha kdysi v roce 935 zavraždil druhého a my s toho hned děláme českou státnost! Prý Svatý Václav!? Hm - že by už Václava Havla svatořečili? Na to asi je asi ještě brzy. Do té doby v každém případě – zrušit!
• 28.10. – Den vzniku samostatného československého státu – Úplný nesmysl. To bychom potom mohli slavit vznik Rakouska-Uherska, Veliké Moravy a podobně. Samozřejmě zrušit!
• 17.11. – Den boje za svobodu a demokracii – Nechat!!! Největší svátek ze všech – Václav Havel a jeho pravda láska musí zvítězit nad lží a nenávistí! Tesat do kamene! Cože? Jaký Jan Opletal, vzdor proti německé okupaci a zavření škol nacisty? Nepodstatné - pouhá shoda datumu …
• 24.12. – Štědrý den – Santa Klaus? Jasně, to necháme!
• 25.12. – 1. Svátek vánoční – Den Narození páně či Boží hod vánoční?! Co to je? Zase něco křesťanského, co může ostatní (hlavně muslimy) urážet? Jednoznačně zrušit!
• 26.12. – 2. Svátek vánoční – Den Svatého Štěpána – jednoho z prvních mučedníků víry? To je už snad nějaký vtip nebo omyl s takovým svátkem, ne? Zrušit!

Takže jak to vypadá? Zůstalo nám pouhých pět státních svátků z původních třinácti? Nevadí, to se vždycky lehce doplní!

Například (několik návrhů na ustavení nových státních svátků):

• 12.3. – Výročí vstupu České republiky do NATO – tutovka!
• 16.4. – Výročí podpisu smlouvy o přistoupení České republiky do Evropské unie – jasná páka!
• 19.9. – Výročí otevření tunelu Blanka v Praze – „Státní den českých stavařů“
• 5.10. – Výročí narození Václava Havla – „Státní den pravdy a lásky“
• 1.11. – Výročí založení Evropské unie – bez debat!
• 28.11. – Výročí celostátního sjezdu založení politické strany TOP 09 – „Státní den opravdové demokracie“
• 13.12. – Podepsání Lisabonské smlouvy – „Den společné Evropské demokracie“
• Apod.

To by v tom byl čert, abychom se konečně i my nezařadili mezi vyspělé státy Evropské unie 21. století!

(A víte co je na tom úplně nejlepší? Že v mnoha příkladech něco takového tady v Evropské unii vlastně ještě nikdo nemá! Takže konečně máme šanci jít ostatním zemím dokonce za vzor!)