Václav Klaus mladší si po včerejším vyloučení z ODS o sobě mohl v českých médiích přečíst desítky článků, které se snaží tuto situaci interpretovat z mnoha různých úhlů. Já představím úplně jednoduchý, ženský pohled.
Jelikož jsem středoškolská učitelka, Václava Klause mladšího jsem doposud vnímala jako odborníka na školství, který dokázal z jednoho soukromého pražského gymnázia udělat jednu z nejprestižnějších vzdělávacích institucí u nás, což svědčí o jeho manažerských schopnostech. Již několik let také sleduji jeho pondělní komentáře na serveru novinky.cz, které se často týkají školství. Mnohé z nich mi mluvily z duše, a na rozdíl od prázdných frází ostatních politiků, kteří nejlépe vědí, jak spasit školství, aniž by s jeho chodem měli nějakou elementární zkušenost, bylo vidět, že V. Klaus mladší si je dobře vědom skutečných problémů, dokáže je pojmenovat a zanalyzovat. Stejně jako on si myslím, že vzdělávání není možné bez překonávání překážek a že většina alternativních výukových metod je s kvalitním vzděláváním spíše v rozporu.
Přesto jsem s některými jeho komentáři nesouhlasila, například s těmi, které se týkaly problematiky životního prostředí, ale co, sto lidí - sto názorů. Nebyl důvod se příliš znepokojovat. Co mě ale jako doopravdy nadzvedlo ze židle, bylo přirovnání šestnáctiletého prostějovského aktivisty Jakub Čecha k udavači Pavlíku Morozovovi. Jakub Čech upozorňoval na nešvary v prostějovské komunální politice a snažil se s nimi seznámit veřejnost. Tehdy jsem si řekla, že Klaus hodně přestřelil, slovo "udavač" podle mého názoru zneužil, a zcela tím zkreslil vnímání celé "kauzy". Ovšem to jsem ještě nevěděla, že Klausova záliba v silných a "neotřelých" prohlášeních bude pokračovat. Všichni známe jeho dva skandální výroky, které vedly ke Klausovu vyloučení z ODS. K tomu můžeme připočíst jeho teorii "lepšolidí" a dalších oblíbených politikových nálepek, kterými velice rád označoval své názorové odpůrce.
Klausova facebooková stránka má v současné době přes 100 000 sledujících, fanoušky si získávala postupně, ale protože lidi mají rádi skandální výroky (bohužel), příznivci mu přibývali po tisících. A pan Klaus toho začal využívat, a tak postoval jedno selfíčko za druhým, tu fotka ze sněmovny, tu ze sjezdovky, tu nám mává z cyklistického závodu. Začal se chovat jako každý druhý mocichtivý muž, který zjistil, že určitou mírou moci už disponuje a je si vědom vlastní výjimečnosti. Asi je to přirozené, když zjistím, že ovlivňuju lidi, stoupne mi sebevědomí a vnímám sám sebe jako neporazitelného a jako toho, kterému vše projde.
Václav Klaus však zapomněl na to, že politika (v pravém smyslu toho slova) je správa věcí veřejných, že nestačí jenom ukazovat na nešvary jiných, ale nabízet konkrétní řešení. Zapomněl také na to, že politiku nelze v demokratické společnosti dělat na vlastní pěst. A je úplně jedno, že se ODS zakládala u Klausů v kuchyni. Jsem-li členem politické strany, musím respektovat a ctít její program, pravidla i etický kodex. Zapomněl být loajální. Ztratil schopnost přiznat svou chybu a omluvit se.
Ale co mu chybí úplně nejvíc, je pokora a skromnost, které sluší každému, zvlášť velkým osobnostem. Bohužel tyto vlastnosti nám v české politice zoufale chybí. Premiér i prezident jsou toho jasným příkladem. Ale u Václava Klause mě to vážně mrzí. Protože tomu školství (jako jeden z mála českých politiků) opravdu rozumí.
P. S. Jako žena obdivuji všechny muže, kteří jsou inteligentní, upřímní a mají smysl pro humor. Naopak mě dráždí "machýrci", kteří se musí za každou cenu předvádět, neumějí přiznat svou chybu a slovo "promiň" jim nic neříká. Díkybohu, že jich ve svém okolí příliš nemám.
P. P. S. Věnováno Leošovi, tomu nejlepšímu ze všech. ¦
