Včerejší aféra kolem reklamního videa Člověka v tísni v kampani Skutečný dárek pro Afriku ukazuje, že jsme se zase o krok přiblížili k americké hysterii kolem sexismu.
Ve videu vystupují manželé Třeštíkovi (známý fotograf a nejprodávanější česká spisovatelka), muž v něm slibuje manželce pod stromeček nové kozy. Smyslem videa je poukázat na možnost pořídit lidem v Africe skutečný dárek - například živé zvíře (kozu či osla), což pomůže Afričanům s obživou. Třeštíkovi udělali vtípek. A taky to pěkně schytali od strážců morálky, kteří se množí snad geometrickou řadou. Zejména na sociálních sítích.
Tomáš Třeštík byl označen jako sexistické prasátečko, i když tak v podstatě byli označeni oba manželé, což mi připadá obzvlášť úsměvné. Sexismus je přece přesvědčení o tom, že jedno pohlaví je méně důležité než druhé. Opravdu by mě zajímalo, jak to kritici myslí, když se v onom klipu objevila obě pohlaví. Kdyby se dva muži bavili o tom, že jejich ženy nemají prsa, a tak jim je koupí k Vánocům, pravděpodobně by se takové jednání dalo označit jako sexistické. Ale jestliže v klipu vystupuje i žena, která v klipu vystupovala naprosto dobrovolně, navíc podle jejich vlastních slov sama vtip vymyslela, tak vůbec nechápu, co komu na tom může vadit.
Nejvíc zarážející je přístup společnosti Člověk v tísni, která pod vlivem kritických komentářů klip stáhla, aby jej několik hodin poté opět pověsila na svůj web. A v tom vidím největší problém, který je ale obecný. Jakmile nám někdo něco vytkne, reagujeme ihned ze strachu, abychom se nedostali do ještě větších problémů. Chceme být hyperkorektní, ale ztrácíme vlastní rozum. Nejsme schopni si svůj postoj obhájit a příliš snadno podléháme kritikům - viz například jarní aféra Táty parťáka ohledně domácích úkolů. Jeden tatínek si postěžuje na to, že domácí úkoly nemají oporu v zákoně a spousta škol reaguje tak, že domácí úkoly přestane dávat. Co na tom, že se prvňáci nenaučí například pořádně číst, protože v hodině čtení paní učitelka nestihne vyvolat všech 27 dětí, aby četly nahlas. Ale zpět k aktuálnímu problému.
Sexismus a hyperkorektnost jsou v médiích často skloňovaná témata živená například americkou kampaní #metoo, která poukazuje na sexuální zneužívání. Sexuální násilí je samozřejmě odporná věc, stejně jako urážlivé chování k ženám. Jestliže se ale budeme bát udělat si legraci z žen, muži se budou bát projevit galantnost a zdvořilost vůči ženám, ztratí se přirozenost, humor a celá společnost bude v sevření jakési hyperkorektnosti, ve které nemůže být nikomu dobře, protože bude strojená, umělá a nepřirozená. Já v takovém společenství žít nechci.
I když druhého miluju, neznamená to přece, že si z něj nesmím udělat srandu. Bez humoru si svůj život neumím představit. Mně každý muž může říci, že mi to sluší a já budu potěšena. Je to přece přirozené. A co se týká koz (i když označení "kozy" taky úplně nemiluju), tak těm mým vděčím za hodně a jsem opravdu ráda, že je mám. Všichni mí dosavadní muži mi otevřeně přiznali, že to byla první věc, které si na mě všimli. Jasně, že mít kozy nestačí, ale je to znak ženskosti. A muži na ně reagují. Je to lidské.
Kozám zdar!
Věnováno Radce Třeštíkové nejen kvůli tomu, že ji ráda čtu, ale zejména proto, že je vtipná, nepředstírá, že je dokonalá, a tím působí velmi autenticky. Radko, přeji Vám hodně síly při odrážení nechutných útoků kvůli Mikuláši, kvůli kozám a kvůli všemu, co ještě přijde, protože zákonitě se zase něco objeví. Holt úděl úspěšných lidí.
