Včera jsem zde publikovala článek o tom, že muži posílají ženám fotky penisů: http://lucietykalova.blog.idnes.cz/c/798458/panska-prirozeni-v-poste-aneb-podivna-muzska-seznamovaci-strategie.html a reakce na něj mi vyrazily dech.
Můj článek měl mít zpočátku humorné vyznění, ale ona celá ta situace s posíláním nevyžádaných nevhodných fotek zase tak vtipná není. V závěru zmíněného článku jsem si položila otázku, jestli tato činnost není vlastně nějakým druhem sexuálního obtěžování. A reakce, které na sebe nenechaly dlouho čekat, mi vlastně daly za pravdu.
Hned první příspěvek v diskuzi pod článkem mi naznačil, že zi za své chování můžu sama, protože zřejmě celé dny sleduji na počítači porno, tudíž sklizím, co jsem zasela. Bohužel v diskuzi nemůžu reagovat, protože idnes musí ověřit mou totožnost (už jsem třikrát poslala svůj doklad totožnosti, ale bohužel jsem stále neověřená, moc tomu nerozumím, publikovat články mohu, ale diskutovat ne?), a tak bych panu diskutujícímu, stejně jako ještě několika pár dalším, kteří vyjádřili stejný názor, dala ráda vědět, že se nejedná o žádné roboty, ale o zprávy z existujících a ověřených profilů, od mužů, kteří reálně existují. Minimálně jeden z nich je dokonce veřejně známou osobou a často se jedná o ženaté nebo zadané muže. Ve většině případů fotce předchází nějaká krátká a neutrální konverzace, přičemž se dotyčný zeptá, jak se mám, jestli jsem zadaná a i po mé kladné odpovědi pošle fotku své chlouby s textem, že to není přece žádná vada a že mám jít na kafe. Pochopitelně je to pokaždé trochu jinak, ale tohle je v zásadě modelová situace.
Druhý typ reakce na mém facebookovém profilu mě zcela šokoval. Prý se nemám divit, že mi muži něco takového posílají, když dávám najevo své politické názory a navíc mám výrazně nalíčené řasy. Může mi někdo vysvětlit, co má sakra společného politika s posíláním pinďourů? A to, že používám řasenku někoho opravňuje k tomu, aby mi posílal nechutné fotky? To mám jako nosit batikované hadry, barefoot boty, nechat se zarůst chlupy, aby mi něco takového nechodilo? Pro upřesnění opakuji znova, je mi přes čtyřicet, jsem vdaná, mám dvě děti, pracuju jako učitelka, na svém facebookovém profilu (otevřeném jen pro přátele) mám fotky dětí, rodinné fotky z výletů a určitě se nikde nevystavuji jako laciná společnice (což byl taky jeden z komentářů na mém Fb), všechny mé fotky sebe sama zobrazují pouze obličej. A i kdybych se tam ukazovala v bikinách nebo odhalovala svůj dekolt, tak pochopitelně ani to nemůže nikomu sloužit jako záminka k posílání nevyžádaných intimních fotek.
Musím se přiznat, že takové reakce jsem nečekala a byla bych ráda, kdyby si aspoň někdo uvědomil, že já tady nejsem ta, která dělá něco špatného . Já jsem poukázala na nějaký nešvar a vina se hledá u mě. Mně je to celkem jedno, já ty pindíky nějak přežiju a udělám si z toho stejně nakonec zase srandu, ale když si představím, že pravděpodobně stejně, ba i možná hůř, je nahlíženo na skutečné oblasti sexuálního násilí, je mi z toho dost špatně. Vlastně se vůbec nedivím, ža často nemají odvahu tyto věci nahlásit, protože jsou asi předvídavější než já a je jim jasné, že mnoho lidí bude hledat vinu u nich.
Myslela jsem si, že jsme jako společnost dál. Ale bohužel.
