Jak se baví puberťačky aneb Ty vole kámo, jdi do .....

Dnes bylo krásně, chtěla jsem si užít chvilku volna na sluníčku s knihou a kávou. Ovšem četba se nekonala, protože si k vedlejšímu stolku přisedly tři (cca čtrnáctileté) dívky a začaly si povídat. Velmi vulgárně povídat.

Nejdříve přišly dvě, později dorazila třetí, která začala ty sedící dvě líbat a objímat, jako by se neviděly léta, později ovšem vyšlo najevo, že jejich odloučení trvalo přibližně hodinu. Kontrastem k těmto afektovaným projevům náklonnosti byla jejich pozdější konverzace, při které by se červenali i všichni nejsprostší dlaždiči světa. Jejich konverzace byla koncentrovaná vulgarita. Jako učitelka na střední škole si o mluvě dnešní mládeže nedělám žádné iluze, ve škole zaslechnu leccos a nijak mě to nepohoršuje, už jsem za ta léta zvyklá. Ovšem zde se jednalo o žákyně základní školy. Konverzace vypadala zhruba takto:

Dívka 1: Kámo, vole, já chodim do školy s takovejma, vole kreténama, se z toho ze*eru.

Dívka 2: Kámo, kdybys viděla mýho dějepisáře, vole. To je takovej zku*vysyn, že to neni možný. Bych mu nejradši dala tečku mezi voči, k*etén zaje*anej. Po mně řval, že mám žvejkačku, vole.

Dívka 3: Jděte do p*dele se školou vy krávy, já jsem vobjevila instagram toho patrika, vole.

Dívka: 1 Ty vole kámo, ukaž mi to.

Dívka 2: Já tam nevidim, ty pí*o.

Dívka 3: Čum na to kreténe. Tady!

Dívka 2 lajkne Patrikovi nějaký příspěvek. Načež dívka 3 spustí opravdu hlasitě a hysterický nářek:

Dívka 3: Běž do pí*i vole kreténe!!!! Dyť se mu to zobrazí vole debile.

Dívka 2: Co hysterčíš ty krávo? To vodlajknu a nezobrazí se mu to.

Dívka 3: Nebudu klidná, vole kámo. Do pí*i vole ku*va!!! Ne vole, ty jsi vole debil!!!

Dívka 1: Krávy jedny, se*te na to, dyť je to vole seriózně (ha - cizí slovo) nejnudnější týpek, jakýho sem kdy viděla. Vole kámo, víte jaký jsem si dala heslo do školního počítače? Informatikarjeko*ot123. (Následuje hlasitý chrochtavý smích).

Dívka 2: Ty jsi kráva vole, dyť von to uvidí. Ku*va vole ty si debil, to snad neni možný.

Dívka 3: Fakt jsi ale pí*a, dyť von je ajťák, ty viděj všechno.

A tak dále. Jenom už jsem na to neměla nervy. Je jasná věc, že mluva mladých se odlišuje od mluvy dospělých. Že jejich slovní zásoba obsahuje vulgarity. Ale tohle? Tyto dívky přijdou za rok na střední školu a já je budu učit češtinu. Snad se budou alespoň ve škole trochu krotit. Přemýšlím nad jejich motivací k takové mluvě. Některé holky v pubertě potlačují svou ženskost, nevědí si s ní rady. Je to přirozené. Já taky nosila vytahané svetry a martensky a šaty si na sebe brala za trest. Také je normální, že se jedna před druhou předvádějí, natřásají peří. Ale tohle se mi zdá jako extrém. Budu doufat, že to byly tři výjimečné dívky, které se vymykají svým vrstevnicím. Něco mi ale říká, že to tak není, že naopak potvrzují aktuální stav.

Jaké z toho vyvodit závěry?

Asi stárnu. Jací jsme my, takové jsou naše děti. Jací jsme my, taková je společnost.

Ale jestli tak bude mluvit moje dcera, dostane zcela jistě přes hubu!

P. S. Věnováno kultivovaně se vyjadřující pubertální mládeži.