Evropa sama sobě odpočítává poslední hodiny skutečné evropské historie. Když už i na mainstreamu se objevují zprávy, že se nedaří situaci zvládat dle směrnic slavného Bruselu, bude ta kašička patrně mnohem více horká než se zdá.
Dohadujeme se tady a na stovkách dalších diskuzí, podporujeme jeden druhého, odkrýváme lži, polopravdy a smyšlenky, nabýváme na pospolitosti - i to se odvážím tvrdit. Přesto, stále jednáme v měřítku a principu slušného, civilizovaného člověka, zvyklého žít v nějakých nastolených mantinelech. Tak trochu mne mrazí z toho, že nemáme vůbec představu, jak obrovská masa lidstva se na nás řítí, fakticky už ničím neregulována, "nárazové" země to přestávají zvládat. Už to polehoučku pouští do zpráv, dávkují to jako atb. Myslím, že nám všem xenofobům, rasistům a nacionalistům je jasné, že jakmile se to jednou kontrole vymkne, prakticky už není cesty zpět.
Co bude dál?
Je jasné, že kvantita rozmnělní nakonec všechny ploty, obranné hráze a podobné, teď už poněkud tragikomické, pokusy o zastavení "lidské tsunami". A ta vlna sílí a konec v nedohlednu. Bojím se bojím a tuším, že v nastalém chaosu bude nakonec úplně jedno, kdo kopal za sluníčkáře a kdo držel standartu naší země vysoko nad hlavou. Přátelé, je jich mnoho, velmi mnoho. A jdou evidentně za svým vytčeným cílem tak, jako noční motýl za světlem, klidně i za cenu vlastní degradace. Proti tomu není zbraně, než té skutečné, ocelově chladné milenky vojáka v zákopu. Nikdy, snad ani ještě před pár měsíci mne nenapadlo, že s touhle myšlenou se budu potýkat. Ale raději s tou, než s tou pro mne naprosto nepřijatelnou, že mé dcery se stanou otrokyněmi kohokoliv. Myslíte, že jsme na tohle připraveni? Že se na to dá připravit? Také si říkáte, jaká to je marnost nad marnost? Důvěřujete ještě možnosti jakékoli záchrany pro nás, původní Evropany?
Requiem pro Evropu - od Europe...
