Lidem se říká, že mají být genderově vyvážení. Někteří by nejraději, abychom si jen onikali. Žádná žena, žádný muž. Role se nám promísili a některé dokonce i mizí. Začíná být mezi lidmi zima. Teplo domova a partnerství mizí.
Každý extrém je špatný. Ve vztahu mezi lidmi je obzvlášť špatný. Mám starou školu.
Žena - něha
Muž ochrana
Jenže....
Tak jak to bylo a ještě je v mnoha případech v partnerských vztazích je? Muž může a žena musí. Muž se smí někde ukojit, vždyť je to rozsévač semene a žena ta je krutě zbita, když se spustí stejně jako muž... Na venek se všichni tváří, že tato praktika už v naší zemi není. Vždyť žena má svá práva, je to lidská bytost stejně jako chlap. Muži tato práva uznávají a tolerují, jenže většinou práva ženy končí u jejich domovních dveří. Ženy mají také právo volit, jenže spousta mužů má názor, že dát opici do ruky hlasovací lístek a poslat ji k volební urně, vyjde nastejno.
Je to role nadřazeného a podřazeného, to není partnerství. Vyhrává silnější.
Říkáte si, tohle píše nějaká feministka. Není tomu tak. Jsem ráda ženou, matkou a budu ráda i babičkou. Jen násilí na ženách mě zvedá ze židle. Ženy jsou naše matky i matky našich generací. Měly by vytvářet vůni domova a pohodlí všech v rodině i mimo. Mají být okrasou a láskou a ne boxovacím pytlem nebo kusem masa. Chci být ženou co má hlasovací právo, pracuje a k tomu vytváří krásný domov. Žena co se vrací domů a může se schoulit do náruče svému muži a ví, že on ji ochrání a ochraňovat bude vždy.
Na druhou stranu, dívka kráčející po ulici, mluvící jako dlaždič s cigárem u pusy a tetováním po celém těle nejspíš nevyvolá u muže pocit matky jejich budoucích dětí. To je něha k ženě asi na hony vzdálená. Ale stejně je to stále žena, není to chlap. Možná, že si za to všechno můžou lidé sami. Přestává se rozlišovat role ŽENA - MUŽ. Máme to mít přeci vyvážené. Jenže vyvážené jen od okraje k okraji. Přes okraj je to už kontraproduktivní. Vážně se bojím, že potkám muže, jak kojí své dítě v parku...A že žena se učí boxovat, když přijde opilá o půlnoci domů a manžel ji otevře, protože ona nemohla najít klíč, hned ve dveřích muže udeří, aby si pamatoval kdo je doma pánem....
Vyhrává silnější.
Kde je vzájemná tolerance, láska a partnerství??? Mám pocit, že se spustil krutý boj o moc, kdo tu bude velet. Žena co se bojí být hýčkána mužem a muž co se bojí dát ženě přednost ve dveřích, tak to začíná u nás na světě vypadat. Za mě - smutný to pohled.
