To už jsem zkoušel kolikrát, ale hlad byl silnější.

Ponněkud to připomíná starověký ideál:

Svět bude spravedlivý, všichni lidé si budou rovni a i ten nejchudší bude mít alespoň pět otroků.

Obecněji: peníze jsou vyjásřením času. Času, jejž věnujeme práci pro druhé a který si pak můžeme od těch druhých nárokovat.

Mně by třeba bavilo být kavárenským povalečem a cestujícím světoobčanem v jednom. Vést nad koflíkem kávy či sklenkou vína moudré řeči, jíst v luxusních restauracích vybrané pokrmy, doma se obklopovat hodnotnými knihami a kvalitními výrobky, to vše postupně v různých koutech světa.

Jenže kdo a proč by mi něco takového měl zajišťovat, když mu za to nebudu poskytovat žádmou protihodnotu ve formě své práce?

Nu, zní to nesmyslně, ale živit se tím prý dá. Jmenuje se to nějak internetově. Stačí pak na svém profilu, nevím jestli pravém či levém, zveřejňovat fotografie a komentáře, jak vám to víno chutnalo a jaká veselá nebo smutná příhoda provázela nákup této sošky.

Peníze jsou a vždy byly hlavní motivací, aby někdo vykonával činnosti nezbytné pro chod společnosti, ale které by bez těch peněz nikdo nedělal.

Článek je pouhou snůškou iluzorních představ o životě.

V celku mě vždy překvapovalo, v jaké míře studenti ekonomie, kteří měli dle amíckých testů chovat vysloveně egosticky, tak se chovalo altruisticky.

Pevně věřím tomu, že většina z vás by ihned věděla, čím by svůj život naplnili. Někdo by byl chovatelem koní. Jiný by se věnoval dětem. Další z vás by maloval nebo zabýval se hudbou. Další by se začal věnovat archeologii a někdo další by vytvářel webové stránky a jiný by zase organizoval třeba svatby.

Zdroj: https://luboskirman.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=765755

A když bude každý dělat to, co ho bude bavit, kdo bude uklízet záchody a vyvážet septiky?

To je annonce na Váš koučink?