Vezmete si mě, pane Sarkozy?

   Vážený pane prezidente! Doufám, že výše uvedená otázka nebude špatně pochopena. Je mi jasné, že na intimní soužití byste mě za svoji půvabnou Carlu nevyměnil, a také z mé strany by něco takového nepřipadalo v úvahu, protože jsem orientován jednoznačně většinově.  

   Dočetl jsem se ale, že jste snad vyšoupnul ze své ochranky čahouny, aby Vás drze nepřevyšovali. Dobře jim tak, pacholkům dlouhým, ať si jdou hrát basketbal! Tím se dostáváme k mé nabídce. Vezměte si za osobního strážce mě! Všimněte si, prosím, že citlivě nepoužívám označení "bodyguard". Chápu, jak je rozpínavá panovačnost angličtiny Francouzům nepříjemná.

   Mám pro tuto práci vynikající předpoklady. Měřím lehce nad 170 cm, takže bych Vás příliš nepřečuhoval. Možná Vás napadne, že jsem měl motivační dopis napsat francouzsky, ale v naší zemi do mé generace léta přednostně prali ruštinu, a tak Vaším jazykem zatím nevládnu.

   Mohu ale nabídnout skvělou znalost Paříže, kterou jsem získal opakovaným sledováním akčního filmu Strach nad městem s J. P. Belmondem v hlavní roli. Mám také velmi kladný vztah k dobrému vínu /krabicákem razantně opovrhuji/, což by měla být pro službu ve Francii znamenitá přednost.

   Tak to, pane prezidente, dobře uvažte. Galský kohout bolestně sténá při pohledu na své reprezentační fotbalisty, kteří na mistrovství světa nejsou schopni vstřelit gól, ani kdyby byla branka velká jako kamion s návěsem. V této těžké chvíli je moje nabídka pro Vaši zemi neobyčejně příznivou zprávou. Pracovní smlouvu bychom mohli podepsat třeba na neutrální půdě v Mnichově. Vznikla by tak po mnoha letech konečně mnichovská dohoda, která by pro Českou republiku neměla tragické následky.